Papež odešel. Katolíci si tajnůstkářstvím dál chrání svoji výjimečnost

Katolickou církev nelze podle historika Jaroslava Šebka pochopit bez znalosti ohromné tradice, která za ní stojí. To částečně vysvětluje také programové tajnůstkářství týkající se jejího majetku. Šebek, který pravidelně do Vatikánu jezdí a studuje v jeho archivech záležitosti týkající se českých dějin, ale doufá, že tato instituce přistoupí na reformy, které zlepší před veřejností její obraz.

Proč katolická církev tak úzkostlivě střeží informace o svém jmění?

Katolická církev a konkrétně papežství jsou velice uzavřené instituce. Po dlouhou dobu se v nich o informacích pro veřejnost vůbec neuvažovalo a ani jejich vyjadřování nebylo jasné. Tato charakteristika, včetně jakési komunikační blokace, do značné míry přetrvává. V době, kdy máme všemožných informací o čemkoli ohromné množství a lze srovnávat, je jí to pochopitelně na škodu. Souvisí to však s tím, co je na katolické církvi unikátní. S dvoutisíciletou kontinuitou. Žádná jiná instituce nemá takové trvání. Takže moje odpověď na otázku zní i tak, že jde o součást ochrany této výjimečnosti.

Co je pravdy na spekulacích, že neschopnost papeže Benedikta XVI. prosadit daleko větší otevřenost Vatikánu, včetně finančních záležitostí, je hlavním důvodem jeho odstoupení?

Z výroků samotného papeže a z toho, co řekl jeho bratr Georg Ratzinger, je zřejmé, že už na jaře 2012 začal uvažovat o odchodu. Poté, co se vrátil z vyčerpávající návštěvy Mexika a Kuby. Právě v tom samém okamžiku ale začaly úniky materiálů známé jako aféra Vatileakes. A byla ustavena tříčlenná církevní komise, aby vyšetřila nejen tyto úniky, ale hlavně podezření z korupce uvnitř vatikánských struktur. Její zpráva má být přečtena na kardinálském konkláve, které vybere novou hlavu katolické církve. Benedikt XVI. se s ní asi už seznámil, a to, co je v ní napsáno, může být jedním z důvodů jeho rezignace. Ačkoli faktor slábnoucích fyzických sil nelze podcenit, je nutné vidět širší kontext, skutečnost, že tu byla řada afér. Lze to říci i tak, že Vatikán, do jisté míry středověká instituce, je konfrontován s moderními technologiemi, a v tomto střetu svá tajemství nedokáže udržet.

Neprosákla "vatikánská manýra" do České republiky? Česká biskupská konference na dotaz Ekonomu týkající se současné velikosti domácího katolického majetku odpověděla, že "tato informace není určena ke zveřejnění".

Zrovna v tuto chvíli by se katolická církev neměla uzavírat. Restituce jsou citlivé téma, a tak by měla transparentně hovořit o svých majetkových poměrech. Když se kvůli nim vyhrotily vztahy mezi ní a celou společností, tak to už není jen její věc, ale otázka veřejného zájmu.

Katolická církev je bohužel ztotožňována hlavně s úsilím o vydání majetku. Přičemž křesťanství, alespoň na počátku, bylo pokládáno spíše za jakési společenství chudých.

Nicméně už od prvokřesťanských dob můžeme vysledovat snahu zajistit ekonomický chod církevních obcí. Nežily ze vzduchu. Jinak ale souhlasím, že po celých 20 let, od listopadu 1989, jsou církve chápány hlavně prizmatem diskusí o majetkovém vyrovnání a že je to škoda. Vykonaly i mnoho pozitivního, tím mám na mysli církevní školy, jejich sociální zařízení, hospice. Mají také politickou dimenzi, která vůbec není známá, významný je podíl na zlepšení česko-německých vztahů.

Je katolická církev nejbohatší institucí světa?

Určitě tu je například řada bohatších států. Spekulace o ohromném majetku opět souvisejí s nedostatečnou transparentností. Já si nemyslím, že by Vatikán byl onou mocností, jak se občas tvrdí. Za připomenutí stojí, že velkou část svých prostředků dává katolická církev na sociální rozvoj. Ani ne tak v Evropě, ale v Africe nebo Latinské Americe. Tam často funguje jako jediná stabilní sociální instituce.

Jak velké je jmění vatikánské banky?
Kde je jeho původ?
Je katolická církev nejbohtaší "firmou" světa?

VÍCE SE DOČTETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 28. ÚNORA.