Alter eko je společný projekt týdeníku Ekonom a ČRo Rádio Česko, v němž renomovaní ekonomové v rolích moderátorů zpovídají exkluzivní hosty.

Tentokrát se spolu bavili ekonomové Lubor Lacina a Libor Žídek:

Centrální banky vyspělých ekonomik tisknou obrovské množství peněz. O vztahu mezi výší dluhů a měnovou politikou v dalším dílu pořadu Alter Eco diskutovali ekonomové Lubor Lacina a Libor Žídek.

AUDIO ZÁZNAM

Zvukový záznam si můžete stáhnout ve formátu mp3 zde: AUDIO - stáhnout

Audio záznam debaty najdete také pod videem níže:


TEXTOVÝ PŘEPIS ČÁSTI DEBATY:

Lacina: Z historie známe případy, kdy mezi dluhy a tištěním peněz existovala úzká vazba. Pěkným příkladem jsou války, které většinou skončily prázdnými pokladnami obou znesvářených stran. Tehdejší panovníci to řešili tak, že z oběhu stáhli mince, roztavili je a přidali do nich měď. Do oběhu je pak vrátily v mnohem větším objemu a s menším obsahem drahého kovu. Takováto inflace jim pak pomohla vyřešit dluhy. Podíváme-li se na dnešní situaci, nabízí se otázka, zda i nynější vlády úzce nespolupracují s centrálními bankami?
Žídek: V současnosti už to tak není. Všechny hyperinflace, které známe z dějin, vznikly tím, že panovník nebo vláda měli pod kontrolou tištění peněz. Od sedmdesátých let je ale trendem, nezávislost centrálních bank. To znamená, že dělají vlastní měnovou politiku s vlastním cílem, který je stanovený v ústavě nebo v nějakém základním zákoně.

Lacina: Je ale nezpochybnitelné, že centrální banky pouštějí do oběhu mnohem větší množství peněz, než bylo zvykem před rokem 2007, kdy současná krize začala. Kde ty peníze vlastně končí?
Žídek: Na první pohled to vypadá skutečně proinflačně, avšak zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se inflace měla začít nějak dramaticky zvyšovat. V bankovním sektoru silně vzrostla nedůvěra a banky si začaly tvořit mnohem větší rezervy. Tím pádem peníze, které centrální banky nyní tisknou nekončí v oběhu.

Lacina: Růst většiny ekonomik se nyní pohybuje kolem nuly, nebo je dokonce záporný. Co se ale stane v okamžiku, kdy ekonomiky zase začnou růst?
Žídek: To je otázka. Nikdo totiž netuší, jak se komerční banky začnou chovat. Může dojít k nějakému zlomovému vývoji, k rychlému napumpování peněz do oběhu. To by mohlo vést k obrovské inflaci. Podle mě lze však očekávat spíše nějaký pozvolný vývoj, a potom centrální banky použijí své nástroje, jako je například zvýšení úrokových sazeb.

Lacina: A nehrozí potom, že zvýšení úrokových sazeb zastaví pracně nastartovaný růst?
Žídek: Je to dost možné, všechno to závisí na chování komerčních bank. Ale, jak jsem říkal, nikdo neví co se bude dít, protože zvyšování rezerv je v současné době zcela mimořádné a neexistuje nějaké srovnání.

Lacina: Kdyby centrální banky zvýšily inflaci na 6 až 10 procent a na této úrovni ji držely řekněme 10 let, pomohlo by to dluhy snížit?
Žídek: Podle mě by to k ničemu nevedlo. Trh již nyní s vysokou inflací počítá a je spíše překvapen, že se dosud neobjevila. Pokud by se tak stalo, začnou věřitelé okamžitě vyžadovat vyšší úroky, tak aby jejich výnos byl stále stejný. Inflace, aby prospěla dlužníkovi, musí být neočekávaná.

Lacina: Hrozí, že v následující dekádě nastane nějaký výrazný nárůst inflace?
Žídek: Myslím, že české ekonomiky žádná vysoká inflace nehrozí. Samozřejmě v nějakém krátkém období může být vyšší, což může být dáno jinými vlivy jako například zvýšením da­ňových sazeb. Osobně nevěřím tomu, že by inflace přesáhla 10procentní hranici.

Celý pořad si můžete poslechnout také na ČRo Rádio Česko.

Související
Zobrazit