Společnost se musí připravit na fakt, že do vzdělávání půjde více peněz

Někteří manažeři strojírenských firem ostře kritizují, že ministrem školství je politolog, který se živil jako ředitel Mezinárodního politologického ústavu či ředitel Institutu pro srovnávací politologický výzkum. I to podle nich vede k tomu, že stát zásadně nedoceňuje technické vzdělávání, hrubě podceňuje význam učňovského školství a nechává příliš bujet vysokoškolské humanitní vzdělávání, přičemž výsledkem prý budou, obdobně jako třeba ve Španělsku, tisíce mladých nezaměstnaných.

Ministr Petr Fiala tvrdí, že podniky chápe: ve spolupráci se Svazem průmyslu chystá například projekt, který ověří možnosti pro systém duálního vzdělávání, kdy teoretická výuka probíhá na školách, ale praktická v podnicích na nejmodernějších strojích.

Zároveň chce vrátit prestiž učitelskému povolání a zvýšit podíl soukromých zdrojů, které jdou do školství. A to vše v situaci, kdy se na pedagogické fakulty většinou hlásí lidé, kteří neuspěli jinde, a výsledky českých žáků a studentů v mezinárodním srovnání lze charakterizovat úvodními větami z románu Julesa Verna Tajuplný ostrov: "Stoupáme? Nikoli, padáme!"

Když se podíváme na výsledky českých žáků a studentů v mezinárodním srovnání, vidíme, že jsme se za posledních 20 let značně pohoršili. Čím to je?

V řadě mezinárodních srovnávacích průzkumů skutečně nevykazujeme dobré výsledky. Neexistuje však jednoduchá odpověď na otázku, proč k tomu došlo. Jedna z odpovědí říká, že k testování dochází v určitém věku, a naše děti nastupují do školy o něco později. Další vychází z toho, že jsme silně liberalizovali vzdělávací systém, zrušili osnovy a přešli k rámcovým programům, což se může na znalostech projevovat. Podstatné však je, že se zhoršujeme. Toto varování musíme brát vážně a udělat některé kroky, o kterých víme, že jsou důležité - například dopracovat standardy vzdělávacích programů. Jeden krok jsme už udělali tím, že jsme vydali standardy pro klíčové předměty, jako jsou čeština, angličtina a matematika.

Úroveň studentů je také odrazem úrovně pedagogů. Hodláte dělat něco proto, aby se zastavilo stárnutí a feminizace ?

V oblasti regionálního školství opravdu dochází ke zvyšování průměrného věku učitelů. Zvětšuje se podíl učitelů mezi 46. a 55. rokem a dochází k mírnému poklesu zastoupení mužů. Pokud přitom chceme mít kvalitní školy, musíme mít kvalitní učitele. Snažíme se proto vrátit prestiž tomuto povolání.

Víme, že studium učitelství je pro středoškoláky až druhou volbou. Na pedagogické fakulty dnes většinou nenastupují nejlepší, ale ti, co se jinam nedostali. Musíme se tedy snažit, aby profese učitele byla atraktivnější. V tom samozřejmě hrají důležitou roli mzdy, ale i to, aby učitelé měli perspektivu. Vypracujeme kariérní řád, jenž obsáhne nejen nástroje k tomu, aby se učitelé dále vzdělávali, ale také motivaci. To proto, aby se učitelům nedělo to, co teď: absolvujete školu, nastoupíte jako učitel, a po 30 letech jste pořád ve stejné pozici, se stejnými úkoly a máte jen nepatrně vyšší plat.

---

Jak chce ministr zlepšit obraz technického vzdělávání?
Chystá nějaké kroky, které by zlepšily spolupráci mezi firmami a školami?
Souhlasí s povinnou maturitou z matematiky?

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 22. LISTOPADU.