Stát by měl zřídit pozici hlavního architekta IT systémů

Raději bych si vybral firmu, která je kvalitní, ale dražší, než spoléhat na nováčka bez referencí, říká prezident ICT unie, která sdružuje asi stovku nejvýznamnějších firem z oboru působících na území Česka. Pokud by stát dodržoval jeho doporučení, fungoval by dnes zřejmě registr aut bez několikatýdenních výpadků.

Umí státní úředníci zadávat zakázky z oblasti informačních technologií?
Pokud jsou zakázky z oblasti ICT (informačních a telekomunikačních technologií - pozn. redakce) organizovány z jednoho centra, to znamená, že na to existuje celá hierarchie od strategie, plánu, zadání, návazností a podobně, tak si myslím, že to umějí. Ale jakmile je to vytrženo z kontextu nebo je to resortní akce, tak už to nemusí být pravda.

Měl by podle vás vzniknout nový zastřešující úřad, který by se věnoval IT zakázkám ve veřejné správě?
V tuto chvíli má problematiku na starosti ministerstvo vnitra, které je organizačně odpovědné i za státní správu a samosprávu. Mělo by tedy problematiku posunovat dál směrem do krajů a krajským informatikům. Z tohoto pohledu má toto pyramidální uspořádání hlavu a patu. Obdobně však nejsou tyto věci organizovány v dalších resortech. Prostě organizační síla ministerstva vnitra není na potřebné úrovni. Musí existovat centrální řídící struktura, pozice hlavního architekta informačních systémů, který plány dále rozpracovává a poté dodává službu jednotlivým resortům.

Jak se jako prezident profesní asociace díváte na nedávné skandály se zadáváním IT zakázek? Poškozuje vás to jako asociaci a obecně obraz ICT v Česku?
Obecně to vnímám hodně špatně, na ICT to vrhá špínu a podezření. Nedávno někteří politici mluvili dokonce o "IT mafii". Je to podobné jako s prohibicí alkoholu – o celém průmyslu se prohlásilo, že je nebezpečný, a negativně to dopadlo na likérky, které dělají poctivý byznys.

Jak se proti tomu snažíte bránit?
Snažíme se naši oblast podnikání zušlechťovat. Nikoli z toho důvodu, aby se do IT dávalo více peněz a více se utrácelo za nejrůznější systémy, ale opravdu se snažíme dokazovat, že existuje určitá souvztažnost mezi aplikacemi v IT a návratností a efektivností investic. I když u IT služeb ve státní správě se toto velmi obtížně prokazuje. Ale potvrzuji, že kauzy jsou v současné době velký problém pro ICT průmysl.

Můžete uvést nějaké konkrétní kroky, které by podle vás vedly ke zlepšení?
Snažíme se připravovat dokumenty, které mohou pomoci v zadávání a realizaci veřejných zakázek. Už na začátku roku 2011 jsme vydali dokument „Co s veřejnými zakázkami v ICT“, kde píšeme, že nejdříve by se měl soutěžit návrh o architekturu celého systému a až poté jeho konkrétní naplnění. Aby se vyloučilo, že je zakázka ušita pro jednu firmu. Aby se nejprve rozhodlo o tom, jak má systém vypadat a poté vypsala další soutěž o jeho realizaci. Další věcí, kterou pro to děláme, je, že chceme standardizovat výběrové řízení i celý průběh budování informačních systémů ve veřejné správě.

Jedním z často zmiňovaných nedostatků je nekompetentnost úředníků, kteří se o IT starají. Jakým způsobem jejich erudovanost zlepšit?
Navrhujeme věnovat v této otázce větší pozornost personální politice, otevřít možnost většího využití nezávislých expertů, stanovit pro využití externistů pravidla a certifikace. Ale na druhou stranu třeba znalců není na trhu příliš mnoho. Posílení odbornosti na straně zadavatelů musí přijít. Jedním z řešení by mohlo být soustředit experty na jednom místě, kteří by pak pomáhali řešit problémy i na jiných resortech.

Měl by si stát vytvořit vlastní tým vývojářů a programátorů, kteří by mu dodávali informační technologie, a nebyl tak závislý na externích dodavatelích?
To není ideální nápad. Samozřejmě, nějací experti tam musejí být, ale když už tam někoho dostanou, tak je vyškolí a oni pak odejdou do lépe placené firmy. Pokud ale nemluvíme o specializovaných útvarech, které mají například řešit kybernetickou bezpečnost, tam naopak by měl stát dostatek peněz najít, aby si ty nejlepší odborníky udržel. Ale na běžné služby to není potřeba. To je to samé, pokud si firma pořizovala IT pracovníky na vývoj vlastního ekonomického softwaru, který je na trhu běžně k dispozici.

Kritizujete také chování vlády, která v době plošných škrtů hledí u veřejných zakázek výhradně na cenu jako rozhodující kritérium. Voláte po tom, aby se přihlíželo i k referencím nebo kapacitám uchazečů. Není ale tohle prostor, ve kterém se dá tendr ušít na míru jedné firmě?
Dodávka IT systému je jako služba, která je šitá danému úřadu na míru, a tak by neměla být prováděna někým, kdo ji nedokáže zajistit v odpovídající kvalitě. A bude-li to třeba o 10 procent dražší, tak bych raději vybral takovou firmu, která mi dá jistotu, že výsledný systém bude funkční, než třeba firma, pro kterou budu první klient. To je rozdíl třeba od nákupu služebních aut, která jsou de facto v sériové výrobě.

Jsou informační technologie černou dírou na peníze ze státního rozpočtu?
Kolik za ně utrácejí státní úřady a firmy?
Kdo peníze z veřejných IT zakázek inkasuje?

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 8. LISTOPADU.