Rozhovor týdne: Univerzální lék na rakovinu je iluze

Zdeněk Hostomský se na českou vědeckou scénu vrátil po dlouhém čtvrtstoletí. A hned ve velkém stylu. Vědec, který v roce 1987 s rodinou emigroval do Spojených států a má vědecké i manažerské zkušenosti z amerického farmaceutického gigantu Pfizer, letos v červnu zvítězil ve výběrovém řízení na nového ředitele Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). V něm působil mimo jiné i nedávno zesnulý profesor Antonín Holý, díky jehož objevům jen loni ústav na licenčních poplatcích za antivirální léky inkasoval 1,5 miliardy korun.

Hostomský věří, že se "jeho" vědcům podaří na tyto úspěchy navázat. Jen samotný objev zajímavé a slibné látky ale nestačí. "Říkat si, že máme fantastické vědce, kteří vždycky na něco přijdou, je sice hezké. Ale pokud nebude zároveň někdo, kdo by byl ochoten investovat peníze do vývoje, tak sice budeme mít zajímavé sloučeniny, které skvěle fungují třeba na myších, ale nebudou z toho léky," upozorňuje Hostomský ve svém prvním rozhovoru pro média.

Je pro vás nějaká větší meta, které lze v české vědě dosáhnout, než je šéfování tak úspěšné instituci, jakou je Ústav organické chemie a biochemie?

Pro mě osobně to je asi meta nejvyšší. O to více, že tu člověk zůstává blízko té skutečné, základní vědě, i když sám se tu do bílého pláště neoblékám. Hlavní důraz v pozici ředitele je na manažerskou zkušenost a cit odhadnout, která část výzkumu si zasluhuje podporu. A to obojí, myslím, mám a přináším to. Předstírat, že nejlepší či nejproduktivnější vědec bude automaticky nejlepším ředitelem, by bylo iluzorní.

Manažerské zkušenosti máte ze Spojených států, kde jste strávil poslední čtvrtstoletí, 10 let jste byl ředitelem ve farmaceutickém gigantu Pfizer...

Působil jsem ve výzkumném centru v jižní Kalifornii, jednom z pěti, co Pfizer měl. Je to největší farmaceutická firma na světě a například veškerý výzkum týkající se rakoviny probíhal právě u nás v Kalifornii. A já jsem byl právě ve vedení tohoto centra zaměřeného na výzkum rakoviny.

Pokud jde o Pfizer, nedávno se média v Česku i ve světě věnovala tomu, že tato firma údajně korumpovala lékaře včetně těch českých. Po mimosoudní dohodě firma zaplatila v USA pokutu ve výši 60 milionů dolarů (v přepočtu 1 miliardu 200 milionů korun). Jak jde ruku v ruce farmacie a korupce?

Myslím, že je to trochu klišé, i když jsou firmy, které si skutečně lékaře velmi předcházely, například pozváním na sympózia spojená s luxusní dovolenou. Nemyslím, že je to tak rozšířené.

Ale samozřejmě firma má oddělený výzkum a vývoj, a pak marketing a prodej. A občas se něco takového stane, jakkoli to není politikou firmy. To se pak snadno rozmázne a podpoří se tím obecné povědomí o tom, že firmy jsou zkorumpované a jsou tu jen proto, aby těžily z neštěstí lidí, kteří jsou nemocní...

Vnímám to dobře, že se vás podezření z nějaké organizované korupce ve firmě, kde jste dlouhé roky pracoval, osobně dotýká?

Rozhodně to není součást strategie farmaceutických firem, že abychom uspěli, musíme korumpovat lékaře. Jednotlivé případy se stát mohou, zejména v oblasti prodeje léků. Ale ne systematicky. Mě spíše zaráží, že takové negativní asociace mezi lidmi převládají nad pozitivním konstatováním, že farmaceutické produkty za posledních 50 až 60 let výrazně zvyšují kvalitu a délku lidského života.

Existuje univerzální lék na rakovinu? Jaké je zákulisí farmaceutického byznysu? Podle čeho se pozná dobrý manažer?

 POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 8. LISTOPADU.