Kraje jsou drahé, třetina by jich mohla zmizet

Krajů je zbytečně moc a jsou nákladné. Na jejich provoz a údržbu budov, které využívají, jde podle propočtu ministerstva financí ročně 9,4 miliardy korun, přičemž na mzdy padne asi třetina z této částky. Krajské úřady dohromady totiž zaměstnávají kolem osmi tisíc lidí.

Do písmene se tak naplnilo varování někdejšího náměstka ministra financí pro veřejné rozpočty Miroslava Havla. Ten už v roce 1997, kdy finišovalo schvalování legislativy o nových regionech, upozorňoval, že nové budovy, jejich vybavení na úrovni i provoz přijdou na ohromné peníze. Přesto právě do těchto bobtnajících krajů, kterým odborníci i podnikatelé vyčítají i bezzubost či příliš velké rozdíly dané odlišnou velikostí a ekonomickou úrovní, se 12. a 13. října opět volí. Slib radikálně zreformovat kraje bohužel na předvolebních shromážděních od budoucích hejtmanů nezní a voliči ho kupodivu ani nežádají.

"Pokud by došlo ke snížení počtu krajů, lze předpokládat, že by to znamenalo výrazné úspory," potvrdil ale týdeníku Ekonom prorektor Vysoké školy finanční a správní Vladimír Čechák, který se veřejnou správou zabývá. Dodal, že zjednodušení a optimalizace správy by rozhodně byly namístě. A politické destabilizace by se rozhodně nebál.

"Dnešní kraje nepředstavují efektivní způsob řízení státu," tvrdí i ředitel výrobce zabezpečovacích systémů Jablotron Dalibor Dědek. Ani podle něho není nynější členění lepší než to dřívější. Současné kraje podle něho jen zvyšují náklady na provoz státního mechanismu a vedou k prosazování regionálních zájmů na úkor zájmů celospolečenských.

Politici přitom žádné změny nechystají. Krajské úřady jsou vhodným místem, kam jde umístit významné členy jednotlivých stran. Kdo by si tedy podřezával pod sebou větev? Pouze senátor za ODS Jaroslav Kubera dál vyzývá k debatě, zda desetimilionová Česká republika skutečně potřebuje mít čtrnáct krajů.

Podle odhadů týdeníku Ekonom by kraje měly mít nejméně milion obyvatel a snížením jejich počtu o třetinu by bylo možné ušetřit nejméně dvě miliardy korun. A to i za situace, že by asi polovina úředníků zůstala na svých místech, protože stejně vykonávají státní agendu. V době rozpočtových úspor je tak překvapivé, že zatím nezazněly vážně míněné požadavky zredukovat počet krajů, které existují od roku 2000. Neuvažuje se přitom ani o zrušení těch nejmenších, například Karlovarského či Libereckého. Za úvahu by stálo i rozčlenění Středočeského kraje. Je sice velký, ale chybí mu přirozené centrum.

INFOGRAFIKA: Vládnoucí strany v jednotlivých krajích

VÍCE SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 11. ŘÍJNA.