Podpora podnikání: Místo dotací z EU nastupují europůjčky

Ostravský podnikatel Jiří Svoboda se přes 10 let věnuje chovu koní. Nejsou pro něho jen zálibou, ale také příležitostí k byznysu - na okraji Ostravy chce vybudovat nejmodernější hipodrom v Česku. "Šlo by o stadion určený primárně pro dostihy klusáků," nastiňuje plány Svoboda, donedávna předseda České klusácké asociace.

Před čtyřmi lety zkoušel pro svůj nápad získat 60milionovou dotaci z evropských fondů. Neuspěl. Nyní se rozhodl o unijní peníze požádat znovu, avšak s jednou podstatnou změnou: nemá jít o klasickou dotaci, ale o půjčku. "Konečná výše částky bude ještě záviset na dalších jednáních, mělo by však jít řádově o desítky milionů. Každopádně počítám s tím, že bych tímto způsobem získal pro svůj projekt většinu financí," dodává. Svoboda je jedním z prvních podnikatelů, který zkouší využít dosud málo známý nástroj pro podporu podnikání - půjčky poskytované ze strukturálních fondů EU.

Právě Moravskoslezský kraj se stal letos na jaře prvním, který je začal nabízet. V rámci programu známého jako Jessica hodlá rozdělit celkem 500 milionů korun. "Je to začátek nové éry. Zatímco klasické dotace šly mnohdy na různé pochybné záležitosti, půjčky jsou určené pouze pro žadatele, kteří prokážou, že mají projekt, z něhož se peníze vrátí," vysvětluje David Sventek, ředitel úřadu Regionální rady Moravskoslezsko.

Půjčky jsou v kurzu

Při rozdělování evropských peněz dosud jednoznačně dostávají přednost klasické dotace. Podle ekonoma Petra Zahradníka členské země prostřednictvím návratných nástrojů rozdělují kolem tří procent peněz, které mají přiděleny.

V příštích letech by se však situace měla změnit. Evropská komise - i kvůli všeobecným škrtům ve veřejných rozpočtech - usiluje o to, aby unijní peníze směřovaly mnohem více právě do projektů, které slibují návratnost vložených prostředků. Při jejich financování pak počítá nejen s půjčkami, ale také s dalšími dosud málo využívanými nástroji, jako jsou projektové dluhopisy, poskytování záruk nebo přímý kapitálový vstup do firmy. "Z debat, které se vedou na evropské úrovni, vyplývá, že v programovacím období 2014-2020 by se pomocí těchto návratných nástrojů mohlo rozdělit přibližně 10 procent z objemu strukturálních fondů," odhaduje Zahradník. Vzhledem k tomu, že český příděl pro tyto roky má podle předběžných odhadů dosahovat zhruba 500 miliard, 10 procent by rozhodně nebyla zanedbatelná částka.

První ukázku toho, jak by trh s "europůjčkami" mohl vypadat, nabízí právě Moravskoslezský kraj. V jeho případě jsou peníze přichystány pro projekty související s oživováním opuštěných průmyslových zón nebo s cestovním ruchem. "V zásadě se jedná o projekty, které by měly mít nějaký širší společenský dopad," vysvětluje Sventek.

Hlavní slovo při přidělování půjček mají Českomoravská záruční a rozvojová banka a poradenská společnost Contera, Urban Development Fund. Zatímco rozvojová banka vyhledává slibné projekty mezi radnicemi měst a obcí, Contera se zaměřuje na projekty soukromníků. "Jde o jednu z výhod, která náš projekt odlišuje od klasických dotací. O přidělování konkrétních peněz rozhodují nezávislé společnosti s potřebným know-how, které pak na oplátku dostanou nárok na určité procento z poskytovaných financí," vysvětluje Sventek. Oba obhospodařovatelé zároveň mají za přidělované peníze spoluodpovědnost. "Jsou zavázáni, že i kdyby došlo k problémům, budou muset ty půjčky vymoci," zdůrazňuje.

Proto se také u každé půjčky mají vyžadovat záruky, a to srovnatelné s těmi, které standardně vyžadují banky. "Od žadatelů požadujeme zástavu ve formě nemovitostí, případně garance mateřské společnosti, jejichž hodnota bude odpovídat úvěrované částce," přibližuje Pavel Janků, ředitel společnosti Contera, která část půjček obhospodařuje.

Naopak lákadlem má být velkorysejší délka splatnosti a zejména pak výhodnější úroky. "Zatímco banky nabízejí půjčky zpravidla s úrokem kolem šesti a více procent, my se pohybujeme do 3,2 procenta. U délky splatnosti můžeme jít až na 15 let," dodává Janků.

Právě na tyto argumenty slyšel i v úvodu zmiňovaný podnikatel Jiří Svoboda. "Ten rozdíl oproti bankovním půjčkám je markantní. Počítám s tím, že na úrocích můžu celkově ušetřit miliony korun," říká Svoboda.

Omezené využití

Kromě Moravskoslezského kraje se podobné nápady na přerozdělování evropských peněz začínají pozvolna objevovat i jinde. Zhruba 250 milionů plánují od příštího roku na půjčkách rozdat také ve zlínském a olomouckém kraji. A do podobné kategorie spadá i takzvaný seed fond, který v současnosti vzniká na ministerstvu průmyslu a v rámci něhož se stovky milionů z evropských fondů mají rozdělit mezi vybrané inovativní firmy (více viz Ekonom č. 35/2012). "Návratné finanční nástroje mají rozhodně budoucnost. Kromě rozvoje opuštěných průmyslových zón se mohou v příštích letech uplatnit například při projektech z oblastí energetických úspor nebo u alternativních pohonů vozidel," říká Sventek z úřadu Regionální rady Moravskoslezsko.

Nicméně odborníci pohybující se v oblasti evropských fondů zdůrazňují, že takovéto nástroje nemohou klasické dotace nikdy zcela nahradit. "Počítá se s nimi spíše jako s doplňkem dotací, protože mohou být zacílené pouze na výdělečné projekty. Těžko byste je mohli využít pro oblasti, jako je například rekvalifikace nezaměstnaných nebo začleňování sociálně vyloučených skupin do společnosti," říká Filip Capanda z poradenské společnosti Naviga 4.

Nástroje typu půjček navíc podle něho nemohou klasickým dotacím konkurovat ani z hlediska své přitažlivosti. "Žadatelé, se kterými jsme v kontaktu, se samozřejmě v první řadě zajímají o příspěvky, které jsou nevratné," dodává.

Vladimír Šnídl