Nedávno jsem si dělal soukromý průzkum. Pokládal jsem v něm tři otázky: Jaké používáš sociální sítě? Jaké sociální sítě jsi používal/a před pěti lety? Jak probíhal tvůj přechod z jedné na druhou?

Ptal jsem se svých známých - rozdílné počítačové gramotnosti - a jejich dětí z věkové kategorie pod 18 let. Nešlo o seriózní výzkum na stovkách respondentů. Jen mě zajímalo, co na tyto otázky uslyším takříkajíc "z první ruky". Na otázku, které sítě dotyčný aktivně používá, jsem dostával obvykle jen jednu nebo dvě služby za každého respondenta. Nejčastěji zazníval Facebook.

Na dotaz "Co před pěti lety?" byly odpovědi dosti různorodé. Někteří nezávisle na sobě tvrdili, že žádné tyhle služby ještě neexistovaly. Někdo zmiňoval ICQ nebo se rozvzpomněl na služby Xchat či Líbímseti.

Samotný okamžik přechodu byl nejzajímavější bod rozhovorů. Tady si totiž nevzpomněl nikdo, že by přechod z jedné sociální sítě byl něčím, co stojí za významnou vzpomínku. Všichni se shodli, že jednoduše začali používat něco jiného. Častým důvodem bylo, že se do nové sociální sítě přestěhovali jejich známí a kamarádi. Přece nebudete používat tu službu, kde z vašich známých nikdo není.

Lákání kritické masy

Sociální sítě jsou velmi vrtkavý byznys. Chvíli vás mohou masy uživatelů milovat a za rok mohou stejně snadno milovat někoho jiného. Vyhrává ten, kdo naláká kritickou masu, za kterou se přestěhuje většina ostatních. Je nepřirozené, abychom používali jednotky nebo desítky sociálních služeb najednou. Běžně zvládneme používat jednu nebo dvě. Ty ostatní házíme nemilosrdně přes palubu do zapomnění.

Právě teď je na globálním výsluní Facebook. A právě se chystá vstoupit na burzu. Za pár let už může být pozdě. Kdo ví, jestli si třeba za několik let někdo vzpomene, co že to ten Facebook vlastně byl. Ne proto, že by zanikly sociální sítě. Ale proto, že se, stejně rychle jako Facebook, objeví nějaká jeho lepší, atraktivnější náhrada.

(Viz též byznys & politika)

Michal Feix
výkonný ředitel Seznam.cz

Související
Zobrazit