Z pohledu praxe je zejména v kapitálových společnostech typické, že se jednateli a členy představenstva stávají lidé, kteří v téže společnosti zastávají i jinou funkci, například generálního ředitele, a to na základě pracovní smlouvy. Ačkoli zákon výslovně nezakazoval, aby člen statutárního orgánu vedle smlouvy o výkonu funkce uzavřel se společností pracovní smlouvu, dovozovaly soudy neplatnost těchto pracovních smluv, pokud se práce vykonávaná na jejich základě fakticky překrývala s činností, kterou bylo možné ze zákona vykonávat pouze z pozice člena statutárního orgánu (tj. zejména v oblasti tzv. obchodního vedení).

Dvojí smluvní vztah ke společnosti v praxi přinášel spory ohledně výše odměn, ale i nejistotu pro oblast veřejnoprávního pojištění a zdanění. Novela obchodního zákoníku účinná od 1. ledna 2012 soudní závěry o nepřípustnosti souběhu funkcí prolomila a zakotvila institut tzv. pověření obchodním vedením. Statutární orgán je tak nově oprávněn delegovat obchodní vedení zcela nebo zčásti na jinou osobu, jež může tuto činnost vykonávat i v pracovněprávním vztahu. Touto osobou může být i člen statutárního orgánu. V těchto případech mzdu určí či sjedná orgán společnosti, který rozhoduje o odměňování členů statutárního orgánu.

Novela výslovně potvrzuje zachování standardu péče řádného hospodáře při výkonu funkce člena statutárního orgánu. S touto péčí by měl statutární orgán také vybrat vhodné osoby a kontrolovat je. Lze očekávat, že budou vznikat diskuse o charakteru a míře odpovědnosti pověřeného člena statutárního orgánu, a to zejména co do prolínání odpovědnosti pracovněprávní a obchodněprávní. Každopádně novela přiblížila úpravu požadavkům praxe. Podnikatelé však nadále budou řešit negativní důsledky souběhu funkcí vzniklé v minulosti.

Více informací na semináři pořádaném 4. dubna (viz http://economia.ihned.cz, sekce Konference a semináře).

Petr Přecechtěl
partner advokátní kanceláře BBH

Firmy i nadále budou řešit negativní důsledky souběhu funkcí vzniklé v minulosti.