Jan Höck (56)

- Absolvent Vysoké školy zemědělské v Praze. 

- Po studiích nastoupil jako zootechnik do středočeského JZD Pětihosty. 
- V roce 1991 restituoval statek po rodičích, s rodinou měl zemědělský podnik Rosepo. 
- Roku 1993 se stal zástupcem ředitele Státního fondu tržní regulace. Po pěti letech se stal ředitelem. Šéfem zůstal i po přeměně instituce na Státní zemědělský intervenční fond. 
- Z postu byl odvolán v říjnu 2006 kvůli údajným pochybením při poskytování dotací. 
- V prosinci 2009 byl jmenován ředitelem Národního hřebčína Kladruby nad Labem, pod který patří i hřebčín ve Slatiňanech. 
- Má vlastní chov koní a farmu ve Stolanech. 
- Je ženatý, má dceru.

Radek Šnábl (41)

- Narodil se v Chomutově, vystudoval ekonomii. 
- V roce 2001 se stal poradcem tehdejšího ministra financí Jiřího Rusnoka (ČSSD). Když se Rusnok stal v letech 2002 až 2003 ministrem průmyslu a obchodu, Šnábl ho jako poradce následoval. 
- Roku 2006 si ho tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý přivedl na ministerstvo financí a ministr Miroslav Kalousek ho roku 2007 učinil šéfem mezinárodněprávního odboru. 
- Podílel se na řadě arbitráží, například s japonskou investiční bankou Nomura v kauze IPB, ale třeba i na řešení ztracené půlmiliardy z České konsolidační agentury. 
- Roku 2009 se provalilo, že byl pravomocně podmíněně odsouzen za daňový podvod při fiktivním vývozu hracích automatů do Arménie. Ministr Kalousek ho ponechal ve funkci, ministr Eduard Janota ho však později odvolal. 
- Nyní je opět poradcem ministra financí Miroslava Kalouska.

Jan Höck musel po 14 letech odejít z čela Státního zemědělského a intervenčního fondu kvůli údajným chybám v poskytování podpor. Radek Šnábl zase mohl zůstat hlavním mužem ministerstva financí přes mezinárodní arbitráže jen díky tomu, že jeho šéfovi Miroslavu Kalouskovi nevadí jeho podmíněný trest za daňový podvod.

Oba státní zaměstnance kromě zářné, i když poněkud kontroverzní profesní kariéry, spojuje také pověst milionářů. A překvapivě i nákladné životní hobby: chov koní.

Oba "investoři" do závodních koní (a také do svých farem a pozemků) jsou navíc spojeni pupeční šňůrou s kladrubskými vraníky. Radek Šnábl rád vzpomíná na mladá léta, strávená v hřebčíně ve Slatiňanech, kde jeho děda dělal "koňáka".

V týchž Slatiňanech, jež jsou součástí Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem, který dnes zase řídí Jan Höck. "Ze státní služby se prakticky neznáme a koně jsme snad jen jednou měli ustájené u stejného trenéra," říká Höck o Šnáblovi. Nicméně oba dnes patří v českém světě chovatelů koní ke špičce, byť každý ze zcela jiných důvodů.

Konec i kvůli únavě

Dnes šestapadesátiletý Jan Höck je zapsán v povědomí všech zemědělců i potravinářů. Dlouhá léta řídil tzv. fond tržní regulace, nyní Státní zemědělský intervenční fond. Především v 90. letech měl fond na starost hlavně výkup a rozprodej obrovských přebytků obilí a dalších agrárních surovin za desítky miliard korun. Po celou dobu je také hlavním "rozdělovníkem" mnohamiliardových agrárních dotací.

Z fondu ho v roce 2006 odvolala tehdejší ministryně zemědělství Milena Vicenová. Údajně pro chyby v poskytování podpor. "Po 14 letech ve státní službě už mě to stejně nebavilo," tvrdí Jan Höck.

Koně jsou jen hobby

Spolu se statkem ve Stolanech na Chrudimsku se Höckově rodině v roce 1991 vrátilo i několik závodních koní. "Otec i děda byli velcí chovatelé. Stádo těch pár koní z restitucí jsme rozšířili nákupy, ale teď už nekupuji nic, sám koně odchovávám," popisuje pokračovatel rodinné tradice. Klisna dnes přitom stojí minimálně kolem 30 tisíc korun, kvalitní hřebci pak vyjdou i na miliony.

V současné době má ve svém chovu 18 koní. Původně začínal s chovem těch dostihových. Postupně ale přesedlal na parkúr a koně pro závody všestrannosti - military. Přitom je třeba zvládnout "trojkombinaci" drezúry, krosu i parkúru.

Arbitrážník od Slatiňan

Z "Höckových" Kladrub na pravém břehu Labe směrem po proudu je po zhruba 80 kilometrech nedaleko Staré Boleslavi osada Křenek. A právě v ní hřebčín Radka Šnábla. Toho zná veřejnost především jako experta ministerstva financí na mezinárodní arbitráže, kterého se ministr Miroslav Kalousek nechtěl vzdát ani po zjištění, že byl pravomocně podmíněně odsouzen za daňové podvody na dva roky.

"Mopslíci, kteří to dělali před Šnáblem, sice neměli žádný problém s trestním právem, ale prohrávali zbytečně jednu arbitráž za druhou. Já jsem v podobě ředitele Šnábla měl dobrmana," prohlásil Kalousek na obhajobu muže, který je jeho poradcem.

Kalouskův "dobrman" je na svoji vášeň pro koně hrdý. Zdůrazňuje, že u něho nejde o žádnou módní či snobskou záležitost, ale o rodovou tradici. "Můj děda bydlel u hřebčína ve Slatiňanech a byl správcem tamního auerspergského panství.

A od dětství mě cvičil v koňských rodokmenech a koňské typologii," vyzdvihuje Šnábl pro týdeník Ekonom svoji spřízněnost s kladrubskými vraníky, kteří jsou ve Slatiňanech dodnes doma.


Pokračování článku si můžete přečíst v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 22. března, nebo pod odkazem níže:

banner 2

 

 

Související