Po Železné lady přišla doba politických trpaslíků

Veto britského ministerského předsedy Davida Camerona na bruselském summitu Evropské unie a premiéra snímku Železná lady pobízejí Evropany k zamyšlení nad otázkami, jak by dnes krizi v Evropské unii řešila Margaret Thatcherová. Bývalá premiérka, která spolu s Winstonem Churchillem patří mezi nejvýraznější britské politické osobnosti 20. století.

Co by řešila jinak než současní představitelé Evropy? Takovou otázku si nejspíše neklade jen David Cameron - konzervativní následovník Margaret Thatcherové -, ale možná i jeho evropští kolegové, ať už patří mezi její odpůrce, či příznivce. Vždyť Železné lady se podařilo zotavit britskou ekonomiku z poklesu, stávek a nejistoty. Tedy něco, co nyní Evropská unie naléhavě potřebuje.

11 let léčení

Když se Margaret Thatcherová po vítězných volbách roku 1979 ujala premiérského úřadu, Británii se přezdívalo "nemocný Evropan". Země se potýkala s 18procentní inflací, s všemocnými odbory, krachujícím veřejným sektorem, nefunkčními státními podniky a s vysokými závazky k Bruselu. Spustila rozsáhlou privatizaci a ve snaze zpomalit inflační spirálu zaváděla tvrdá úsporná opatření, zrušila desítky zbytečných úřadů a poradních sborů.

Když pak v listopadu 1990 Železná lady odcházela z Downing Street, Británie byla poněkud rozhádaná s Evropou, nicméně její ekonomické postavení bylo předmětem závisti nejednoho státu a londýnská City se řadila mezi přední finanční centra světa. "Poctivá každodenní práce za poctivou mzdu, nežít na dluh, odložit si něco stranou pro případ nepohody, platit včas účty a podporovat policii," znělo její krédo.

Recepty Železné lady:

Co by dnes dělala Železná lady, kdyby byla v čele Evropské unie? Na základě zásad, které Margaret Thatcherová zastávala a hájila, je možné vyvodit některé závěry o jejím přístupu k řešení současné krize unie.

• V rámci svých zásad prozíravého hospodaření by pro unii doporučovala tvrdou kázeň každého členského státu zvláště ve fiskálních záležitostech.
• Fiskální unii by odmítla s poukazem na suverenitu každého státu a na argumenty o volném obchodě. Podobně jako odmítala unii měnovou.
• Evropská unie by byla především unií společného trhu (Common Market) v duchu volného obchodu, ve který pevně věřila a věří. Teorii konvergence by zavrhla: jednoduše by si nedovedla představit, že všechny státy unie chtějí nebo budou směřovat na stejnou nebo podobnou úroveň hospodářského a sociálního rozvoje. Ideálem Thatcherové byla a je rovnost před zákonem, nikoli rovnost materiální.
• Nezaměstnanost by snižovala především pobídkou prozíravých soukromých investic do infrastruktury, průmyslu a obchodu, podobně jako pobízela soukromé investice například do stavby anglofrancouzského tunelu pod Lamanšským průlivem.
• Ze všech sil by se snažila pobízet i státní investice do těchto projektů. Investice soukromé by však byly jasnou prioritou, protože by chtěla šířit zásady lidového kapitalismu, nikoli státu jako dojné krávy na projekty všeho druhu, které rozšiřují státní byrokracii, a tím státní výdaje.
• Hospodárnost a zeštíhlování státních i unijních byrokracií by pro ni byly hlavní mety politického snažení.
• Na federalizaci Evropy by si ve svém diáři vyhradila velmi málo času. Záměrně.

Více si o Margaret Thatcherové, včetně recenze jejího filmu, můžete přečíst v posledním vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 16. února, nebo pod odkazem níže: