Při teplé zimě přicházíme každý den o miliony, říká šéf EPH Křetínský

Daniel Křetínský (36)

Vzdělání:
V roce 1998 zakončil studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (titul JUDr. získal v roce 1999).

Kariéra:
Do roku 1999 působil v brněnské advokátní kanceláři Gottweis & Partner. Od roku 1999 do roku 2009 pracoval ve skupině J&T. Nastoupil jako právník, roku 2003 se stal partnerem se zaměřením na korporátní financování (v rámci ČR) a na starost dostal i celou oblast energetiky. V roce 2009 se stal šéfem představenstva a spolumajitelem Energetického a průmyslového holdingu.

Soukromí:
Jeho matka je též právnička, otec je vedoucím katedry teorie programování na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity.

To, že se Daniel Křetínský, původem právník, během několika málo let naučil mistrně ovládat celý sektor energetiky, si týdeník Ekonom ověřil na vlastní kůži. Už asi po pěti minutách našeho rozhovoru nám záhadně "vysál" energii z nových baterií obou našich diktafonů. Nenápadný miliardář působící dojmem dobře vychovaného hocha, jenž si dává pozor na jazyk, má v oblasti těžby uhlí, výroby elektřiny a teplárenství další "žraločí" úmysly, které se s obrazem neagresivního "slušňáka" příliš neslučují

Jeho cílem je, aby se skupina EPH, jejíž je spolumajitelem a šéfem, v době všeobecné krize prodrala mezi evropskou energetickou špičku. Kvůli tomu se spolu s dalšími dvěma akcionáři (J&T a PPF) chystá utratit za nové akvizice relativně velké peníze. "Částka, kterou jsme schopni během následujícího roku investovat, může přesáhnout tři miliardy eur," říká Křetínský v rozhovoru pro týdeník Ekonom o další plánované akumulaci energetického majetku. Přibližně miliarda by měla být z vlastních zdrojů, dvě půjčené.

Co je nyní vaším hlavním cílem v oblasti energetiky?

Dosáhnout stavu, kdy bude EPH standardní integrovanou skupinou s dobrou pověstí u zákazníků, s dostatečným zastoupením regulovaných aktiv a pravidelně bude dosahovat nejméně jednu miliardu eur EBITDA (zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací - pozn. red.). Mohli bychom se pak porovnávat s dvojkami či trojkami z velkých evropských zemí, třeba s EnBW v Německu či s národními šampiony z menších zemí, jako jsou Slovenské elektrárne či s polským lídrem PGE. To by byl velký úspěch, který není nereálný.

Jak jste na tom s ukazatelem EBITDA nyní?

Čistě v energetice je to na úrovni mírně nad 300 milionů eur, přičemž rozvojem stávající činnosti - bez nových akvizic - jsme schopni se dostat přibližně na 400 milionů eur.

Do miliardy ale máte pořád ještě dost daleko. Kde chcete nakupovat?

Hlavní priority jsou dvě - regulovaná aktiva v Česku a na Slovensku a hnědouhelné elektrárny v Německu. Tento záměr souvisí s německými hnědouhelnými doly Mibrag, kde právě navyšujeme podíl na 100 procent.

Mibrag je dnes, kdy se u našich západních sousedů dost zásadně mění energetická politika, ohrožen rizikem nepokračování odběru uhlí nynějšími zákazníky. Tomu musíme předejít vertikální integrací - koupit existující elektrárny, které budou odebírat právě uhlí z Mibragu.

V rámci Mibragu chcete ale stavět i úplně novou elektrárnu.

Musíme usilovat o výstavbu nové elektrárny, protože jinak je budoucnost Mibragu velmi ohrožena. Dnes má dvě těžební lokality, jedna je United Schleenhain, druhá důl Profen. A právě Profen potřebuje získat nového zákazníka, aby měl dlouhou perspektivu. Kdyby jej nezískal, musel by začít rekultivovat a namísto kladného cash flow by začal generovat záporné a naše nedávná akvizice 50 procent Mibragu od ČEZ by byla velmi silně ztrátová.

Teď budeme jednat s celou řadou partnerů v Německu a hledat způsob, jak vytvořit optimální konsorcium, které bude řešit, kdo investuje peníze a kdo bude z elektrárny odebírat elektřinu. Především potřebujeme dlouhodobé partnery na odběr elektřiny, protože Mibrag sám nemůže nést plné tržní riziko. Je to tedy zásadní záměr a my musíme najít schéma, jak to realizovat. Na tom se teď intenzivně pracuje.

Dnes je už veřejným tajemstvím, že se na Slovensku zajímáte o koupi Slovenského plynárenského průmyslu, klíčového distributora plynu na Slovensku a také provozovatele plynovodu...

To asi nemohu zcela popřít, ale mohu vyloučit, že by jakákoli transakce proběhla v krátké době. Dokud na Slovensku nebude po předčasných volbách a nebude ustanovena nová vláda, nestane se v této věci nic podstatného. Byli bychom neradi, kdybychom byli zataženi do nějakých předvolebních politických debat. Bohužel se to přes toto naše rozhodnutí částečně a zcela neoprávněně stalo.

Myslíte jako skupina Penta v rámci slovenského skandálu "Gorila"?

S Gorilou naše rozhodnutí nic společného nemělo, ale dopředu jsme věděli, že před parlamentními volbami není rozumné o podobném tématu jednat. To platí obecně.

V Polsku, kde vlastníte černouhelnou těžební společnost Silesia, už žádné investiční příležitosti nevidíte?

Momentálně věřím akvizicím v Česku, na Slovensku a v Německu. Polsko by mohlo přijít v nějaké druhé vlně, nejdříve v letech 2014 či 2015. Nyní se nám zdá, že tam vládne neoprávněný optimismus ohledně hodnoty energetických aktiv. Poláci mají celou energetiku postavenou na uhlí, aniž by do svých kalkulací plně promítali dopad emisních povolenek. I při ceně povolenky sedm eur - přičemž jsem si jist, že Evropská komise se vynasnaží, aby stála více - to výrazně ovlivní ekonomiku polských černouhelných elektráren. A ty elektrárny se dostanou pod tlak.

Mimo jiné se dnes v Polsku staví nové černouhelné elektrárny, to jinde v Evropě nevidíte. Navíc často na místech, která nejsou vůbec optimální, jsou daleko od dolů, třeba ve středním Polsku. Můžeme se pozastavovat i nad tím, že významná část privatizací končí prodejem jinému státnímu podniku. Jsem ale přesvědčen, že se tato situace změní.

DVOUSTOVKOU PROTI ZDI

Vaše skupina EPH je dnes především jedničkou v českém teplárenství. Nejste tedy nešťastný z letošní neobvykle teplé zimy?

Osobně mám rád teplé počasí, ale jako každý teplárník si samozřejmě vždy přeji zimu tuhou. Každým dnem teď přicházíme o miliony korun. Ale shodou okolností má pro nás i tento způsob zimy své pozitivní efekty, protože veškerou elektřinu na rok 2012 máme vyprodánu a ve chvíli, kdy je cena na trhu velmi nízká a nedosahuje našich variabilních nákladů, tak ji dokupujeme a alespoň částečně si tím ztráty kompenzujeme.

Co se teplárenství týče, máte dlouhodobé rozpory s firmou Czech Coal ohledně cen mosteckého hnědého uhlí. Už jste se v jednání s Pavlem Tykačem, majitelem mosteckých dolů, někam posunuli, nebo osobní spory přetrvávají?

Z mého pohledu naše kontroverze osobní rovinu nemají. Znám Pavla Tykače více let a než se on sám nesmyslně přiklonil k nynější superagresivní strategii, snažil jsem se jej přesvědčit, že to není správná cesta. Problém je ale pořád stejný - Czech Coal chce za své uhlí naprosto neadekvátní cenu a posun v jednání je nulový.

Požadovaných 70 korun za GJ bez dopravy by znamenal ekonomický konec každé teplárny, která by na ni přistoupila. Akceptovatelná cena je na úrovni 30 až 40 Kč za GJ. V Německu a Polsku je běžnou cenou hnědého uhlí 1,50 až 1,70 eura za GJ.

Pokračování rozhovoru si můžete přečíst v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 19. ledna, nebo pod odkazem níže: