Někteří lidé tvrdí, že příjem tekutin nesouvisí s velikostí a chytrostí člověka. Britský komik Viz uzavřel tuto debatu dopisem od čtenáře, v němž stálo: "Piju patnáct půllitrů denně, měřím metr devadesát a jsem profesor teoretické fyziky." Na další otázku ohledně velikosti a chytrosti je ovšem ještě třeba najít odpověď. Jsou velké společnosti nejlepšími katalyzátory inovace, anebo jsou ty menší lepší?
Joseph Schumpeter, ekonom a politolog, si v této debatě postupně vyzkoušel obě pozice. V roce 1909 napsal, že vynalézavější jsou menší společnosti. V roce 1942 však obrátil: větší firmy mají podle něho větší motivaci investovat do nových produktů, protože je mohou prodat většímu množství lidí a rychleji se dostat k vyšším ziskům. Na konkurenčním trhu se vynálezy rychle napodobují, takže vynálezcova malá investice se často nevyplatí.
Dnes ten druhý Schumpeter vyšel z módy: lidé předpokládají, že malé start-upy jsou kreativní a velké firmy pomalé a byrokratické. Podle Michaela Mandela z amerického think-tanku Progressive Policy Institute (Institut pokrokové politiky) jde však o hrubé zjednodušení. V novém pojednání o "rozsahu a inovaci" dochází k závěru, že ekonomika dnes dává přednost velkým společnostem před těmi malými. Velké firmy slaví comeback. A jsou chytré ze tří důvodů.
Tři důvody
Michael Mandel za prvé tvrdí, že ekonomický růst se čím dál víc opírá o velké ekosystémy, jaké jsou třeba okolo iPhonu od Applu nebo operačního systému Android od společnosti Google. Tyto ekosystémy musí spravovat kmenová firma. Ta je dost velká a disponuje dostatkem talentovaných zaměstnanců, aby zajistila technologické vedení.
Za druhé, kvůli globalizaci se velikosti přikládá větší význam než kdykoli předtím. Aby si firma utrhla ovoce inovace, už jí nestačí být velkou na americké poměry. Musí být s to postavit se gigantům z rozvíjejícího se světa, z nichž mnohé podporuje ještě něco většího: stát.
Za třetí, mnohé nejdůležitější výzvy, před nimiž inovátoři stojí, jsou spojené s ohromnými systémy, například se školstvím a zdravotnictvím, nebo s obrovskými problémy jako globální oteplování. Abyste do hloubky změnili složitý systém, obvykle musíte být velcí.
Pokud je to pravda, tento argument bude mít zásadní dopady pro politiky. Západní vlády jsou posedlé podporou malých podniků a péčí o kreativní ekosystémy. Pokud jsou ale klíčem k inovacím velké firmy, proč se raději nesoustředit na vytváření národních šampionů? Antimonopolní regulátoři se ze všech sil snaží zabránit vytvoření monopolů (zabránili například telekomunikační firmě AT&T převzít americkou pobočku T-Mobilu). Ale pokud je pravděpodobné, že jeden titán bude inovativnější než dvě menší společnosti, proč takovou fúzi nepovolit?
Obři mohou nápady zničit
Mandel má pravdu v tom, že tvrzení o tom, jak jsou malé podniky inovativní, dnes působí zastarale. Mezi průkopníky nové ekonomiky najdeme několik firem, které byly svého času opěvovány coby malé chrabré start-upy, ale už před delší dobou dosáhly obřích rozměrů. Řeč je například o Applu, Googlu a Facebooku. Americké firmy s pěti tisíci a více lidmi vydávají na výzkum a vývoj v přepočtu na jednoho zaměstnance více než dvakrát tolik co firmy se 100 až 500 zaměstnanci. Společnosti podobné Googlu a Facebooku mají obrovský užitek z toho, že trh aktivně utvářejí, a nejsou jen jeho pasivními aktéry.
Velké podniky mají značnou výhodu při získávání dnes nejcennějšího zdroje: nadaných pracovníků. (Absolventi potřebují splácet dluhy a mnozí dají přednost jistému platu před loterií v podobě podílu na akciích začínající firmy.) Velké firmy také stále úspěšněji odolávají byrokratickému kostnatění: zplošťují svou organizační strukturu a otevírají se myšlenkám odjinud. Jako Procter & Gamble, gigant v oblasti spotřebního zboží, který získává většinu nápadů za zdmi své společnosti.
Sir George Buckley, šéf gigantu 3M, který má za sebou již 109 let inovací, je toho názoru, že firmy podobné té jeho dokážou spojit výhody tvůrčího ducha i úspor z rozsahu. Společnost 3M se ráda pouští do mnoha drobných experimentů, přesně jako start-upy. Zároveň ale umí spojit technologie z celé řady nejrůznějších oblastí, a pokud některý nápad zažehne ohýnek, je schopna mobilizovat velké množství prostředků, aby plameny rozdmýchala.
Ať malí vyrostou
Proti argumentům Michaela Mandela však lze vznést dvě výhrady. Za prvé, velké firmy často vynikají v "přírůstkových" inovacích (stávající produkty tedy vylepšují novými příkrasami), zato takzvané rozvratné inovace - tedy změny, které zcela mění pravidla hry - jim už tolik nevoní. Velké podniky, které Schumpeter zpočátku oslavoval, často pohřbily nové myšlenky, které ohrožovaly zavedené produkty, jak tomu bylo v případě AT&T a automatického vytáčení. Michael Mandel se domnívá, že k vyřešení nejpalčivějších problémů, které Ameriku tíží v oblasti zdravotnictví a školství, budou zapotřebí právě velké společnosti. Ale velké myšlenky se někdy rodí nenápadně ve skromných podmínkách, úspěšně se rozšíří a nakonec změní celý dosavadní systém. Facebook začal jako nástroj pro komunikaci studentů jedné univerzity, a dnes má 800 milionů uživatelů.
Za druhé můžeme namítat, že nezáleží ani tak na velikosti společnosti, ale na tom, zda roste. Pokrok obvykle přinášejí rychle rostoucí společnosti. Nejlepší z nich se umějí chopit dobrého nápadu a díky němu se během několika let změnit ze zárodku v obra, jak se to povedlo Amazonu nebo Googlu. Takovéto dynamické firmy vytvářejí mnoho pracovních příležitostí: v Americe pouhé jedno procento společností generuje přibližně čtyřicet procent nových pracovních míst.
Politici by zcela jistě měli přestat démonizovat velké firmy a rozněžňovat se nad těmi malými: každá ekonomika potřebuje obojí. Ale neměli by dovolit, aby se jejich nově nalezená náklonnost k velkým firmám zvrhla v zálibu ve vybírání národních šampionů. Takové podniky zpravidla zhltnou subvence a vytlačí menší, kreativnější společnosti. Politici by také neměli začít tolerovat monopoly. Klíč ke stimulaci inovací (a obecně produktivity) spočívá v tom, že dovolí novým energickým společnostem vyrůst, a starým nevýkonným zaniknout. A v tomto ohledu Schumpeter názor nikdy nezměnil.
(c) 2011 The Economist Newspaper Limited.
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, překlad týdeník Ekonom.
Článek v angličtině najdete na www.economist.com.
Sídlo firmy Google v Kalifornii. Mezi průkopníky nové ekonomiky je několik firem, které byly svého času malými start-upy. Patří k nim kromě jiných i americký Google. Foto: Bloomberg