Šéf ratingové agentury Standard & Poor's Deven Sharma (na snímku) letos v srpnu přišel s překvapivou a hodně nemilou zprávou: jeho tým snížil hodnocení největší světové ekonomice.Bylo to však jedno z jeho posledních veřejných vystoupení. Záhy poté, co Spojeným státům "jeho" agentura srazila rating z AAA na AA+, ho vedení mateřské firmy McGraw-Hill odvolalo a na jeho místo dosadilo bývalého bankéře ze Citibank Douglase Petersona.

Výměna ve vedení jedné z "velké trojky" nevlivnějších světových ratingových agentur vyvolala spekulace, že za ní stojí politický tlak a že je "trestem" za snížené ohodnocení USA. Navzdory tomu, že oficiální vysvětlení tvrdilo, že za odvoláním je dlouho plánovaná akce. Americká politická scéna totiž na snížení ratingu reagovala velmi podrážděně. "Agentura S&P nesnížila rating kvůli neschopnosti splácet dluhy. Vidím tento krok jako vyjádření nedůvěry v politický systém," komentoval rozhodnutí Standard & Poor's rozezlený prezident Barack Obama. Humbuk kolem Sharmova odvolání ilustruje dvě skutečnosti. Jednak ratingové agentury v důsledku recese získaly obrovský vliv na fungování celých ekonomik. Znejistělí investoři totiž jejich hodnocení využívají při svém rozhodování, kam dát své peníze, ve větší míře než dřív. A za druhé se staly trnem v oku politiků problémových zemí, jimž snižováním ratingů "bořily" snahu o maskování skutečných problémů. Proto se jak američtí, tak evropští politici snaží o co největší omezení vlivu velkých agentur na fungování trhů.

Vzhledem k tomu, že především evropská dluhová krize dále eskaluje, budou "ratingovky" pod drobnohledem i v příštím roce. Už nyní totiž všechny tři nejvýznamnější - vedle Standard & Poor's ještě Fitch a Moody's - varovaly, že v lednu či únoru přikročí k další vlně snižování stupňů evropských zemí. A to včetně těch, které si dosud držely nejvyšší hodnocení AAA, tedy třeba Německa, Rakouska nebo Nizozemska.

Alergie na ratingy

Nevraživost politiků vůči ratingovým agenturám je pochopitelná. Jakákoliv změna ratingu země či konkrétní firmy se projeví na přehnaných reakcích finančních trhů, přestože bývají tyto skutečnosti většinou dobře známy už před "osudovým" oznámením agentur. Nejhorší dopady mají nyní ztráty kvalitních ratingů pro evropské země. U většiny došlo od počátku prvního kola krize v roce 2008 k několikanásobnému snížení ratingů, což se odráží na stále výše úročených dluhopisech. Ty v případě Řecka, Portugalska a Irska vyšplhaly dokonce tak vysoko, že je dotčené země přestaly být schopny splácet, a byly nuceny požádat Evropskou unii o finanční pomoc.

Někteří evropští politici proto dospěli k závěru, že za evropskou krizi mohou právě agentury. Eurokomisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier nedávno navrhoval omezení jejich obrovského vlivu. "Musíme si klást otázku, jakou úlohu hrály agentury v krizi, která postihla země eurozóny. A zda zohledňují dostatečně snahu zemí se s dluhy vypořádat," prohlásil Barnier. Vadí mu přitom především výše zmiňovaná "velká trojka" agentur. Barnier proto přišel s řadou možných opatření, která by její vliv zmenšila - například formou větší podpory hodnocení jiných, menších ratingových společností.

Ekonomové však upozorňují, že ačkoli ratingové agentury nejsou bez chyb, neměla by se jim dávat vina za všechny problémy. "Za snížením ratingu nestojí žádné politické důvody. Naší rolí je nazvat rizika objektivně pravým jménem, děláme to ve prospěch investorů," hájil se odvolaný Deven Sharma.

(Ne)oprávněná kritika

Přesto lze na kritice agentur najít i mnoho racionálních výtek. "Když udělají chybu, nenesou za to žádnou odpovědnost," říká ekonom Mark Holmer z rakouského Mezinárodního hospodářského institutu. Agentury jsou soukromými firmami a za hodnocení nemají právní odpovědnost, byť mohou svou chybou státy nebo firmy poškodit. I proto eurokomisař Barnier navrhl zavedení legislativy, jež by umožnila agentury žalovat.

S rostoucím významem, jenž "áčkům" či "béčkům" v hodnocení přikládají investoři, dopady chyb významně vzrůstají. Standard & Poor's a ostatní se jich přitom občas dopouštějí. Poslední "malér" se odehrál v listopadu. Agentura Standard & Poor's na svém webu omylem zveřejnila zprávu o snížení hodnocení Francie ze stupně AAA na AA+, čímž vyvolala okamžitou reakci na trzích - zvýšení požadovaných úroků z francouzských dluhopisů a pokles cen akcií bank. Přestože chybu rychle uznala a vysvětlila ji technickými problémy, škody nebyly zanedbatelné.

Další výtka směřuje k tržnímu působení agentur. Ty vedle hodnocení států poskytují ratingy firmám, jež jim za tuto službu platí. Podle odborníků tak může dojít ke konfliktu zájmů, kdy se agentura ve snaze "zalíbit se" klientovi, například bance, může nechat ovlivnit při hodnocení. Barnier proto navrhuje, aby se agentury musely u firem "střídat", aby nemohly témuž zákazníkovi poskytovat služby po příliš dlouhou dobu.

Poslední a zřejmě nejtrefnější výtka spočívá v omezené schopnosti agentur předpovídat nečekané události. Ta se projevila nejvíce před rokem 2007, kdy Moody's a spol. zaštítily balíky bezcenných derivátů z toxických hypoték vysokými ratingy. Tím přispěly k jejich bezstarostnému nakupování investory a poté i vypuknutí finanční krize. Podobně je tomu s hodnocením států. Analýza deníku Wall Street Journal totiž ukázala, že ratingové společnosti nebyly v minulosti schopny včas odhalit ani hrozící bankrot konkrétních států.

Evropa v roli krotitele

Na základě těchto výtek se především Evropa rozhodla vést proti ratingovým agenturám frontální útok. Ten měl podle představ eurokomisařky pro spravedlnost Viviane Redingové spočívat například v požadavku na Spojené státy, aby "velkou trojku" donutily rozdělit na více firem. Místo tří agentur by jich mělo být například šest s daleko menším vlivem.

"Můžeme vytvořit nezávislé evropské a asijské ratingové agentury," zněl druhý návrh Redingové. Evropská komise se proto v minulých měsících intenzivně zabývala možností zřízení speciální evropské ratingové společnosti, která by fungovala nekomerčně. Zároveň by měla "střízlivěji" hodnotit evropské státy. Právě v tom ale podle analytiků spočívá háček: agentura v područí Evropské komise by byla investorům k smíchu.

Vzhledem k tomu, že ani v roce 2012 krize neutichne a kvůli snižování hodnocení si ratingové agentury "nazlobí" politiky ještě více, lze očekávat další zvyšování tlaku na nežádoucí hodnotitele. Pokud dodrží slib a sníží ratingy i u dosud "nedotknutelných" zemí včetně Německa, dluhová krize nabere na obrátkách. Zadlužování se totiž prodraží i těm, kteří dosud zachraňování rozpočtových hříšníků financovali a museli si na to půjčovat.

Jan Němec

Nejhorší dopady mají nyní ztráty kvalitních ratingů na evropské země.

Nový šéf Standard & Poor's. Do vedení ratingové agentury byl po snížení hodnocení Spojených států jmenován Douglas Peterson. Avšak vzhledem k zadlužení Evropy i USA se dá předpokládat, že i on se brzy stane trnem v oku mnoha politiků. Foto: Bloomberg

Související
Zobrazit