Tržnice Sapa v Praze: Pračka peněz, nebo cíl developerů?

Přizpůsobiví, vstřícní, bezproblémoví. Tohle vysvědčení si za minulá léta vydobyli vietnamští podnikatelé od drtivé většiny české veřejnosti - ale najednou jakoby nemělo platit. V poslední době někteří politici i zástupci byznysu dští na druhdy pohodovou komunitu oheň a síru. Centrem nekalostí má být pražská tržnice Sapa.

"Jde především o obrovské daňové úniky. Na síle nabývá organizovaný zločin, na prvním místě jsou drogy," nechal se slyšet předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost František Bublan (ČSSD) po jednání s pracovníky BIS a policisty, kteří Sapu mají v hledáčku.

A později si přisadil i prezident Svazu průmyslu a obchodu Zdeněk Juračka, když zdůraznil, že vietnamské prodejny mohou zlikvidovat tuzemské obchodníky i na venkově. "Rozšiřují se v regionech doslova kobercovým způsobem," vyzdvihl nebezpečí Juračka, jenž je zároveň předsedou Sdružení českých a moravských spotřebních družstev.

Je taková kritika namístě? Ryze kriminální hledisko ponechme k řešení kriminalistům. Zprávy BIS jsou beztak tajné a například pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) narozdíl od poslance Bublana nepovažuje Sapu za bezpečnostní riziko.

Tykač: O pozemky nestojím

Pokud jde o samotnou Sapu, předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter tvrdí, že o její pozemky v pražské Libuši mají zájem investoři. Odtud prý uměle vyvolaná kauza s praním peněz a drogami.

Kdo z movitých Čechů by parcely chtěl? "Vietnamci mi sdělili, že Tykač," zmínil Winter pro týdeník Ekonom jméno miliardáře a majitele společnosti Czech Coal. Jan Chudomel, mluvčí Pavla Tykače, ovšem tuto informaci označil za nesmysl. Sami vietnamští spoluvlastníci Sapy jakkoli komunikovat odmítli. A ani další oslovení finančníci nebo developeři se k údajnému jednání s Vietnamci, jimž podle Wintera nabízeli přes jednu miliardu korun, nehlásí.

Průhlednější k rozklíčování by mohla být jiná obchodní souvislost s náhle probuzenou kritikou Vietnamců - totiž Juračkova narážka na neplacení daní. "Naše výzkumy naznačují, že si nedělají problémy s jakýmikoli odvody a povinnostmi vůči státu, což si české subjekty nemohou dovolit," uvedl na adresu asijských spoluobčanů. Žádná tvrdá data ovšem zatím nesdělil. Chce nyní spolupracovat s finančními úřady a porovnat pak daně odváděné Vietnamci s "poctivými plátci".

Hlavní důvod, proč si dnes zástupce českých obchodníků stěžuje na údajnou šedou ekonomiku Vietnamců, ovšem zjevně spočívá v konkurenčním boji. Asijští byznysmeni už ovládají i řadu velkých průmyslových firem (viz Ekonom č. 40/2001), ale jejich hlavní síla je pořád v maloobchodě. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu nyní Vietnamci výrazně zrychlili expanzi a provozují už na 20 tisíc prodejen.

Obrazem: Tržnice Sapa: Místo pro sedm tisíc podnikavých Vietnamců v Praze přejít do fotogalerie

Příliš pracovitá konkurence

Je samozřejmě správné stíhat všechny neplatiče daní, ať patří k většinové či menšinové komunitě. Jenže i kdyby se opravdu prokázala podezření, že Vietnamci jsou v krácení daní nejšikovnější, přece to českým spotřebním družstvům asi moc nepomůže. Příčina asijského úspěchu tkví v něčem jiném.

Tak jako si v České republice stavebnictví nebo zemědělství už nelze představit bez pracovních sil z Ukrajiny, prosadili se i v maloobchodě zase Vietnamci. Ze stejných důvodů: našinec takovou práci prostě dělat nechce. Nehodlá se na zákazníka usmívat od rána do pozdního večera i během víkendů, objíždět "ve svém volnu" velkoprodejny a nakupovat zlevněné zboží, odepřít si dovolenou.

Navíc si za vyklizení pozic mohu sami tuzemci. Nadnárodní řetězce spolu s otevřeným trhem přinesly v 90. letech moderní kulturu prodeje a nabídku zboží, o níž se za socialismu nikomu nesnilo. Nicméně nástup mamutích obchodních sítí zároveň prakticky zlikvidoval "normální" obchody s potravinami, textilem, spotřebním zbožím. To jde na vrub místních samospráv, které povolovaly a povolují výstavbu velkoprodejen.

V pravou chvíli potom tuhle skulinu na trhu vyplnili Vietnamci, kteří pro expanzi měli ideální předpoklady. A nepotřebovali ani známé "na správných místech" jako mnozí tuzemští podnikatelští šíbři. K již zmíněné pracovitosti jim stačilo přidat ještě dvě věci: dobrou znalost zdejšího prostředí a také soudržnost komunity. Zatímco nadnárodní řetězce vytvářejí "síť" na základě manažerských smluv, vietnamští podnikatelé tvoří jakousi neformální, ale o to pevnější síť zcela přirozeně už v rámci svého společenství.

Ať už náhodou tržnice Sapa odhalí i nějaké kriminální tajemství - vietnamský boom to nezastaví.

Martin Mařík

Tržnice SAPA. Společnost Saparia, ve vlastnictví devíti vietnamských podnikatelů, ovládá proslulou pražskou tržnici od roku 1999. Foto: Martin Kovář