Exkluzivně v Ekonomu: Kde se léčí čeští bohatí

První dojem je impozantní. V historické hale zámecké budovy vás vítá moderní recepce, za jejímiž obřími francouzskými okny navozuje atmosféru anglický park v barvách podzimu. A vedle na chodbě právě personál cosi konzultuje s Lenkou Romanovou, manželkou bývalého generálního ředitele nejmocnější firmy v zemi. Soukromé zdravotnické zařízení Canadian Medical Care (CMC) v klidné části pražského Veleslavína zkrátka splňuje všechny představy, jaké mají Češi o západních klinikách pro bohaté lidi.

Stejně příjemný pocit musejí majetní Češi zažívat i při vstupu na další luxusní kliniky, polikliniky či ordinace s nadstandardní péčí, kterých je například jen v Praze přibližně kolem 150. Nestátní zdravotnický byznys v Česku kvete, podle odhadů zdravotních pojišťoven se v něm ročně protočí miliardy korun. Dnes už zdaleka nejde jen o takzvanou estetickou medicínu čili o plastickou chirurgii či některé stomatologické výkony, kde bylo zpočátku nejjednodušší najít skuliny pro legální placení v hotovosti.

Zaplatit a užívat si

Řada zařízení nabízí všechny obory včetně interny nebo chirurgie, přičemž nadstandard není v kvalitě samotných výkonů, nýbrž hlavně v komfortu prostředí a přístupu k pacientovi. Zájemcům o pohodlnější zdravotnictví stačí jen zaplatit si různé typy klientských karet a užívat si.

Třeba síť Santé poskytující pomocí svých klinik a zhruba půldruhého tisíce smluvních lékařů služby po celé republice nabízí 24hodinovou telefonní linku, od níž vede přímá cesta do ordinací s nulovým čekáním. Na ústřední klinice sídlící v citlivě zrekonstruovaném historickém domě na pražském Novém Městě poznáte přítomnost lékařů jen podle bílých plášťů, jinak si připadáte jako doma v obýváku. "Sloužíme především vyšší a střední ekonomické skupině občanů, organizováním akutní a především preventivní péče jim šetříme čas," říká pro týdeník Ekonom ředitel marketingu Santé Kamil Doležel. Na podobné bázi funguje třeba i síť Medicover.

Společnost Program H+ na pražském Smíchově, kde ceny za členství začínají na dvou tisících korun za jednotlivce, zase mimo jiné nabízí výjezdy lékařů za pacientem nebo pohotovostní ošetření. Stěny její nové budovy zdobí díla Joana Miróa, Pabla Picassa, Toyen, Marca Chagalla či Salvadora Dalího. Návštěvníci tohoto centra mají otevřené dveře k dalším odborníkům na renomovaných pracovištích, jakými jsou kliniky Gennet nebo Danglart, ale i státní Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích či Nemocnice Na Homolce.

Speciál pro bohaté

Ze zmíněného zařízení Canadian Medical Care, které si před časem zřídilo pobočku na pražském Chodově pro klientelu z luxusních vilových čtvrtí v Průhonicích a ve Štiříně jižně od Prahy, zase vede přímá cesta například do prestižního Ústavu pro péči o matku a dítě nebo do Fakultní nemocnice v Motole. "Mám vizi, že bychom v pronajatém veleslavínském areálu zřídili časem dům pro seniory a školku, starali bychom se tak o rodiče i děti našich pacientů," popisuje další plány CMC Jan Oberman, duše původního projektu a dnes poradce tamní ředitelky a menšinové majitelky Barbary Taušové (většinu ovládají fondy Tuffieh Funds se sídlem na Maltě, na něž ji letos převedla skupina PPF Petra Kellnera).

O tom, že luxusní kliniky či polikliniky pro bohaté jsou dnes celkem zaběhnutou a docela dostupnou součástí českého zdravotnictví, protože je ročně navštíví stovky tisíc klientů, přesvědčí i návštěva zařízení Asklepion na pražských Vinohradech. To patří známému lékaři a bývalému televiznímu moderátorovi Romanu Šmuclerovi. "Lze si u nás sice nechat zrekonstruovat zuby za 400 tisíc korun, ale průměrná cena ošetření je jen 2200 korun," uvedl Šmucler.

"Naším snovým klientem vlastně paradoxně nejsou ani tak velcí boháči jako spíše učitelé a vůbec střední vrstva. Bohatí totiž vyžadují speciální servis, kdy více než o kvalitu medicíny jde třeba o to mít po ruce doktora do 15 minut. To neposkytujeme, víme, že některé kliniky sháněli lékaře, který je nonstop k dispozici, jen složitě a službu pak vykonávali medici," dodává šéf Asklepionu.

Kolik je v Praze zdravotních zařízení pro bohatší klientelu? Je ve zdravotnictví důležitější finanční, nebo sociální kapitál? Více se dočtete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve středu 26. října, nebo pod odkazem níže: