Řecký král je nahý

Dlouhé měsíce jsme sledovali snahu evropských politiků o záchranu Řecka. Miliardy eur létaly vzduchem a situace se dále zhoršovala. Přiznat nad slunce zjevnou skutečnost, že Řecko ubránit před bankrotem nelze, rovnalo se zločinu na myšlence evropské integrace.

Tabu padlo. Zatímco elita Evropské unie teď konečně pět minut po dvanácté řeší formu krachu (divoký, či řízený), ekonomové, finančníci a byznysmeni se ptají: euro, nebo drachma – co který scénář přinese? Od politiků jsme bohužel opět svědky nesmyslného lhaní si do kapsy. Euro v Řecku zůstane! Návrat k drachmě nepřipadá v úvahu!

Razance výroků lídrů eurozóny však sama černou můru nezažene. Ekonomická realita si vyžádá daň odpovídající hloubce řeckého ekonomického průšvihu.

Rozvod podle pravidel oběma stranám situaci ulehčí, vzkazuje přes Atlantik s odkazem na lidská manželství profesor ekonomie na Newyorské univerzitě Nouriel Roubini. Představivost a rozhodnost kontinentálních politiků bohužel odpovídá intrikářskému prostředí partajních kanceláří, v němž od dospívání vyrůstali a ve kterém krůček po krůčku vystoupali do současných pozic.

Neradostná budoucnost čeká Evropu vedenou lidmi bez odvahy zvolat, že řecký král je nahý. A bez důkladného promyšlení všech variant hrozí být daň za řeckou nezodpovědnost vyšší než nezbytně nutná. Již řadu týdnů situaci kolem dluhové krize mapuje a domýšlí Jan Němec. V novém čísle Ekonomu navíc nabízíme i rozhovor s německým ekonomem Tomem Kirchmaierem. Publikuje ve Financial Times či Wall Street Journal, přednáší na Manchester Business School a na krizi a její řešení má jiný názor než Roubini.

Že se éra Martina Romana v čele ČEZ chýlí ke konci, předpovídal týdeník Ekonom už v prosinci loňského roku. Teď tedy napůl, a tudíž nepochopitelně, ve výkonné pozici skončil. Nově však hájí zájmy státu v ČEZ z čela dozorčí rady. Má především prosazovat dostavbu Temelína, jejíž údajné brzdění ho stálo místo. Taková typicky česká bramboračka. Co bude s ČEZ i dalšími státními podniky dál, zjišťovali Martin Mařík a Jiří Pšenička.

Příjemné čtení.