Před 40 lety si dvanáct mužů pronajalo omšelou rybářskou loď Phyllis Cormack a 15. září 1971 vyplulo z kanadského Vancouveru k ostrovu Amchitka u Aljašky zabránit americké armádě v odpálení jaderné nálože. Lidé, kteří pro sebe tehdy poprvé použili označení Greenpeace, v pokusném testu viděli nejen nebezpečí pro mír, ale hlavně pro životní prostředí.
Bomba o dva měsíce později stejně vybuchla, jejich protest však na televizních obrazovkách obletěl zeměkouli a Greenpeace ukázali sílu rodícího se zeleného hnutí.
Hnutí, které od té doby modeluje celý svět. A mění ho dál: příští rok v Evropě,z níž už prakticky vymizely freony, nahradí kompaktní zářivky více než 100 let používané žárovky. Itálie, Švýcarsko a od letošního května i Německo se přihlásily k bezjaderné energetice.
Vyspělé země nejen snižují emise oxidu uhlíku, což pro ně znamená ročně náklady ve výši až dvou procent HDP, ale nutí filiálky svých firem měnit chemické složení plastů na hračky, či dokonce i druh papíru na krabice na zboží. Oběti už před lety přinesla i móda, která musela oželet bílé tulení kožešiny.
Podnikatelský svět nadšený není. Nejméně se mu zamlouvá právě zelený tlak na nízkouhlíkovou ekonomiku. »V Česku budou od roku 2012 nastaveny emisní limity nejpřísněji v Evropské unii. To vede ke snižování konkurenceschopnosti českých firem,« uvedla pro Ekonom Věra Breiová, tisková mluvčí oceláren ArcelorMittal Ostrava.
Greenpeace jako alarm
Jak vlastně zelené hnutí, do něhož se postupně zapojily miliony lidí, funguje? »Na jedné straně stojí lidé, kteří alarmují veřejné mínění, například Greenpeace. Na opačném konci jsou klidnější organizace, které se starají hlavně o osvětu a výchovu ve školách,« řekl týdeníku Ekonom Ivan Rynda z Karlovy Univerzity.
Mezi oběma póly se pak pohybují specialisté a zelení lobbisté, kteří se dočasně mění třeba na ministerské úředníky, a rovněž zelené strany. Ty přímo ovlivňují tvorbu zákonů a rozhodování vlád. V USA se ikonou zelených stal někdejší demokratický viceprezident Al Gore, který málem zasedl i v čele Bílého domu. Prosazoval dokonce globální Marshallův plán, který měl rozvojovým zemím usnadnit přechod na ekonomiku šetrnou k životnímu prostředí.
Naposledy si zelení připsali velký úspěch v sousedním Německu, kde donutili spolkovou vládu Angely Merkelové k závazku uzavřít do roku 2022 atomové elektrárny.
Jak Greenpeace za 40 let svého působení změnila svět? Chovají se tuzemské firmy ekologicky? Kde mají největší nedostatky? Jak je organizace Greenpeace financována?
Ptali jste se Čestmíra Hrdinky, výkonného ředitele Greenpeace ČR. Na dotazy čtenářů serveru Ekonom.cz odpovídal ve čtvrtek 15. září.