Jak můžete pomoci

Člověk v tísni

Sbírkové konto – 7069 7069/0300

Textová zpráva ve znění: "DMS SOSSOMALSKO" na číslo 87777 (v hodnotě 30 Kč, příjemce obdrží 27 Kč. )

Desetiletá Halima utekla z jižního Somálska do uprchlického tábora Liboi v Keni. »Můj otec měl obchod, ale islámské milice mu zakázaly v něm prodávat. Bál se, že se boje přesunou do našeho města Kismayo, tak poslal mou matku, mě, moji sestru a mladšího bratra pryč,« řekla úřadu pro uprchlíky OSN. »Trvalo nám tři týdny dostat se do tábora,« svěřila se.

Podobné, ale i mnohem horší příběhy slýchává denně Marek Štys, pracovník organizace Člověk v tísni, která operuje v etiopské příhraniční oblasti Godere. Také tam míří denně desítky hladovějících Somálců.

Nyní je v táboře české organizace přibližně osm tisíc lidí. »Shlukují se kolem studen s vodou a farmářských vesnic. Většina z nich po cestě k nám ztratila jedno až tři děti - ať už kvůli suchu, konfliktům mezi milicemi Aš-Šabab s vládou, nebo dokonce náhodnými setkáními s vyhladovělou lví smečkou,« popsal Marek Štys pro týdeník Ekonom podmínky na etiopské straně hranice.

Přiznává, že osud těchto lidí je nejasný. »V Somálsku musí nastat klid, aby se tam ti lidé mohli vrátit. Aš-Šabab zabírá většinu státu, uprchlíci ztratili vše a nebude se jim chtít zpátky. Je tedy jasné, že se budou snažit udržet na etiopské straně hranice, což je pro Etiopii velice vyčerpávající,« vysvětluje.

Nepříznivá situace v Somálsku tak dopadá i na další, okolní státy. Lidé v Africkém rohu de facto i kvůli nestabilnímu Somálsku trpí hlady už od roku 2006. Zdá se, že místa postižená nedostatkem potravin se mění podle toho, kde se uprchlíci snaží hledat útočiště.

Problémem také je, že spolu se vzrůstající populací sucho dopadá na větší množství lidí. »Jedna studna, která před 20 lety živila 50 rodin, dnes živí 300 až 400,« popisuje Marek Štys.

Potvrzuje to i americká národní agentura CIA, která na svých stránkách zveřejnila roční růst somálské populace dosahující 1,603 procenta, čímž se počet obyvatel ze 3,3 milionu v roce 1975 za posledních 36 let zvýšil na 9,9 milionu.

Dvacetileté hladovění

Somálsko nepřestává trpět hlady od roku 1991. Tehdy začala civilní válka a docílila pádu autokratického režimu prezidenta Mohameda Siada Barreho. Zničila ovšem i většinu plodin.

Přestože dnes má Somálská demokratická republika vládu v čele s prezidentem šajch Sharif Ahmedem zvoleným v roce 2009, stále ji ničí války rodinných klanů o postavení a moc. Vznikly převážně v roce 1991, kdy milice dobyly hlavní město Mogadišo.

Klany se nedokázaly dohodnout, které z nich nastoupí na Barreho místo. V roce 1993 začalo na území Somálska operovat 35 tisíc vojáků OSN a Spojených států. To na chvíli zklidnilo situaci, ale už o rok později se jednotky OSN stáhly, neboť počet jejich obětí, osmnáct mrtvých a 75 zraněných, byl pro takovou akci nepřijatelný. Z důvodu pokračujících bojů se Mogadišo rozdělilo na dva tábory - jeden vedený islámskými radikály a druhý v čele s prozatímní vládou.

Právě tato politická situace spolu se suchem způsobila, že bylo Somálsko nyní označeno jako oblast hladomoru. »Hladomor je situace, kdy dva dospělí, nebo čtyři děti z deseti tisíc lidí umírají každý den kvůli nedostatku jídla. A navíc, když třicet procent dětí trpí podvýživou,« uvádí definice OSN.

Na politické problémy Somálska upozornil prezident Africké rozvojové banky Donald Kaberuka, když uvedl, že je překvapen, že lidé vidí hladomor jen jako důsledek nedostatku dešťů.

Humanitární bezmoc

Potvrzuje to i Jan Mrkvička, vedoucí humanitárních projektů společnosti Člověk v tísni.

»Faktorů, které způsobily krizi v Africkém rohu, je více. Kromě sucha a politické nestability Somálska jsou to i extrémně vysoké ceny potravin,« vysvětluje. Většina zemědělské půdy je neobdělávaná, což je podle Jana Mrkvičky z důvodu chybějícího zavlažování i nedostatečného vzdělání místních lidí, kteří se po generace živili pastevectvím.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství je velkým problémem také závislost Somálců na žvýkání listů Khat. Ty patří rostlině Catha edulis, jejíž halucinogenní účinky vyvolávají netečnost a nezájem o rodinu a práci. Dále snižuje produktivitu a vede farmáře k opuštění chovu zvířat.

Kromě toho humanitární pomoci je málo a stává se, že bývá prodávána na trzích za vysokou cenu. O takovém případě informovala agentura AP letos 15. srpna, kdy podle ní bylo tisíce balíčků s humanitární pomocí rozkradeno a prodáváno. Agentura AP tvrdila, že rodiny žijící v Badbado kempu v Mogadišu přiznávali, že poté, co je novináři nafotili, byli donuceni vrátit jídlo zpět.

Ali Said Nur, jeden z lidí žijících v kempu, řekl, že několikrát dostal dva pytlíčky rýže, avšak byl nucen jeden dát vedoucímu kempu. »Nemáte na výběr. Musíte to bez řečí vrátit!« svěřil se.

Mluvčí Světového potravinového programu Christiane Berthiaume na toto nařčení reagovala upozorněním, že existují nevyhnutelná rizika, která humanitární dodávky v nebezpečném prostředí ohrožují. Avšak trvá na tom, že převážná většina potravinové pomoci se dostává k nejpotřebnějším.

Na situaci se podepsal i růst cen potravin na globálních trzích.

»Mouku kupujeme na etiopském trhu za necelých osm korun, jeden litr oleje za 20 korun a kilo cukru také za 20 korun,« řekl pro týdeník Ekonom Marek Štys. »Ty ceny se neliší tolik od toho, na co jsme zvyklí z domova, ale kupní síla je v Africkém rohu mnohonásobně nižší,« dodává.

Humanitární pomoc je tedy důležitá, avšak generální tajemník OSN Ban Ki-moon upozorňuje na to, že její dodávky lidem z oblasti Afrického rohu musejí jít ruku v ruce se snahou o zvýšení potravinové bezpečnosti v regionu. Aby se situace zlepšila, zdůraznil nutnost reformy tamního zemědělství a stabilizaci hospodářství a financí.

Nejde jen o Somálsko

V důsledku sucha navíc trpí extrémní podvýživou i obyvatelé Etiopie či Džibutska, světová média však o nich tolik neinformují.

»Hlad trápí celý Africký roh: vedle Somálska také Džibutsko, Etiopii a Keňu,« tvrdí Mark Bowden, koordinátor humanitárních sil OSN v Somálsku. »Zhruba 13 milionů tamních obyvatel nutně potřebuje jídlo,« poznamenává.

V Somálsku je nyní za oblasti postižené hladomorem označeno pět částí, ale podle Bowdena pravděpodobně označí další dvě na jihu.

Jeho tvrzení se začalo potvrzovat toto pondělí, kdy OSN ohlásila jako šestý region trpící akutním nedostatkem potravin jihosomálský region Bay.

»Jsme teprve na začátku té katastrofy,« říká Marek Štys z Člověka v tísni. Podle něho má sucho pokračovat až do října a listopadu, kdy se v oblasti očekávají vydatné prudké deště.

Monika Kozlerová

Největší hladomory od roku 1945

(OSN vyhlašuje hladomor v případě, že více než 30 procent dětí je podvyživených a 4 děti z 10 tisíc umírají denně na nedostatek potravy a dehydrataci. Uchyluje se k tomu pouze v nejhorších případech.)

1945-1951 Irsko
Příčina: neúroda brambor
Počet mrtvých: až 1 milion

1946-1947 Sovětský svaz
Příčina: sucho, špatná ekonomika
Počet obětí: 2 miliony

1958-1961 Čína
Příčina: politika »Velkého skoku vpřed« a sucho
Počet mrtvých: 15 až 30 milionů

1960-1961 Kongo
Příčina: hospodářské problémy
Počet mrtvých: 3,8 milionu

1979 Kambodža
Příčina: válka
Počet mrtvých: 1,5 až 2 miliony

1983-1985 Afrika - Sahel
Příčina: sucho
Počet mrtvých: 22 milionů

1985 Etopie
Příčina: sucho, hospodářské problémy
Počet mrtvých: 1 milion

1995-1999 KLDR
Příčina: politické a hospodářské problémy
Počet mrtvých: 2,8 až 3,5 milionu

2001 Rwanda
Příčina: hospodářské problémy, válka
Počet mrtvých: 3,5 milionu

2003 Súdán
Příčina: nepokoje
Počet mrtvých: 1,2 milionu

2005-2006 Niger
Příčina: sucho
Počet mrtvých: 2,4 až 3,6 milionu

2011 Africký roh
Příčina: sucho, politická nestabilita, hospodářské problémy
Počet postižených: 20 milionů

(mon)

Související