Přemýšlejte o »zbytečnostech«:
- Pokládejte si zdánlivě nesmyslné otázky a odpovídejte na ně. Začít lze třeba od následujících:
Co kdyby praotec Čech nikdy nedorazil na Říp a usadil se na území Itálie?
Co kdyby byli psi chytřejší než lidé a chovali si nás jako domácí mazlíčky?
Vymýšlejte otázky:
- Najděte alespoň dvacet otázek, kterými se lze zeptat na obyčejný předmět z vašeho okolí - třeba na stůl či židli. První otázky budou pravděpodobně prosté: Jakou barvu má ta židle? Vymyslet ty poslední už bude patrně náročnější - například: Co by ta židle řekla, kdyby mohla mluvit?
Pořiďte si »přítele na telefonu«:
- Domluvte se s někým z okruhu svých přátel či známých na krátkých telefonních konzultacích. »Přítel na telefonu« vás svou rychlou reakcí inspiruje k řešení problému, se kterým si nevíte rady. I sebevětší hloupost, kterou řekne, pomůže rozvinout vaše myšlenky.
Zdroj: Ivana Hospodářová
Ředitel společnosti Apple Steve Jobs tvrdí, že tím, co odlišuje vůdce od následovníků, je kreativita - to znamená schopnost nacházet originální řešení.
Z průzkumu, který loni provedla společnost IBM mezi více než 1500 generálními řediteli z celého světa, vyplynulo, že právě tato vloha je pro manažera nejpodstatnější. Podle ředitelů je tvůrčí přístup dokonce důležitější než disciplína, integrita či vize. Rychlý rozvoj technologických možností totiž nedovoluje spoléhat jen na staré osvědčené postupy.
Méně kreativní manažeři ovšem nejsou odepsaní. Tvořivost se dá natrénovat.
Hlavní nepřítel: vzdělání
Každý člověk se rodí tvůrčí, jenže společnost ho o toto jeho nadání připravuje.
»Schopnost myslet originálně člověk vlivem školy a výchovy ztrácí. Zdrojem kreativity je, zjednodušeně řečeno, pravá mozková hemisféra. Školský systém nás ale učí využívat pouze levou hemisféru, tedy centrum racionálního myšlení. Funkce pravé pak naopak potlačuje,« vysvětluje předseda Asociace pro rozvoj kreativity a inovací a ředitel vzdělávací společnosti Talent Innovation Karel Červený.
Zkrátka, ve škole po žácích chtějí v prvé řadě to, aby se naučili rozumně myslet, jejich originálním nápadům příliš prostoru nedávají.
Díky dobře fungující levé hemisféře je člověk schopen plnit požadavky, které na něj klade společnost, stát se dobrým členem týmu a postupovat logicky.
»Problém je, že levá polovina mozku nikdy nevymyslí nic výrazně objevného. Všechny opravdu významné vynálezy i všechna vrcholná díla umění se zrodily v pravé hemisféře,« říká Karel Červený.
Levá hemisféra dovoluje naučit se používat vyšlapané cesty, jejichž spolehlivost ověřila praxe. Pravá naopak umožňuje hledat cesty nové, jinými slovy být kreativní.
»Čím vzdělanější člověk, tím více jsou vyjeté koleje, v nichž uvažuje. To s sebou nese i větší sklon hledat známá řešení a využívat osvědčené postupy,« konstatuje lektorka osobnostního rozvoje Ivana Hospodářová.
Znovuobjevování kreativity
Pro nalezení originálních řešení je nutné začít efektivně využívat »celý mozek«.
»Trénovat může každý sám, například tak, že bude denně narušovat své stereotypy. Pravák se třeba může občas pokusit najíst se či učesat levou rukou. Vyplácí se navštěvovat koncerty, kina, divadla, ale nejen to - také pomáhá zpívat, kreslit či psát básničky a dovolit si chvilky denního snění,« doporučuje Karel Červený.
Nejrůznější návody a postupy lze najít v literatuře či kurzech zaměřených na rozvoj kreativity. Příležitostí je na trhu celá řada a vypadá to, že se jejich využití vyplácí.
»Po absolvování kurzu kreativity jsem začala rozvíjet svou představivost. Řekla bych, že teď přemýšlím méně tradičním způsobem,« popisuje své zkušenosti vedoucí odboru Připojování ČEZ Distribuce Michaela Černíková.
Podobné dojmy má i Jiří Sichler, vedoucí vývoje společnosti Austin Detonator vyrábějící roznětné systémy. »Napadají mě originálnější řešení. Své návrhy inovací jsem teď navíc schopen mnohem lépe prezentovat,« říká.
Jednoduchá cvičení
A co se vlastně na kurzech kreativity učí? Některé techniky jsou velmi jednoduché. »Například si lze najít či jen představit úplně obyčejnou věc - hrnek nebo pomeranč - a vymyslet dvacet způsobů, jakými ji lze použít,« uvádí cvičení, které je možné provádět kdykoli a kdekoli, Ivana Hospodářová.
Při tomto tréninku podle ní vůbec nejde o to, aby byla nalezená řešení rozumná a praktická. »Právě naopak, čím netradičnější řešení najdeme, tím lépe, v téhle hře neexistuje žádné, které by bylo hloupé,« vysvětluje lektorka.
Další dvě cvičení doporučuje řídící partner personálně-poradenské společnosti Inventa Ondřej Landa. »Navrhněte zcela nový produkt a deseti slovy přesvědčte zákazníka, aby si ho koupil. Anebo vymyslete co nejatraktivnější novinový titulek pro zprávu o tom, že v Assámu bylo šest lidí udupáno slony, kteří se opili rýžovým vínem poté, co se vlámali do vesnické sýpky a skladu,« radí.
Jinou možností je podle Landy hledání spojení mezi zdánlivě nesouvisejícími věcmi či jevy - kupříkladu mezi žábou a revolucí. Stačí otevřít slovník, poslepu ukázat prstem na stránku a pracovat s takto vybraným slovy.
Představit si nemožné
Další podnětné cvičení vychází z techniky německé psycholožky Very Birkenbihlové. Jde o takzvaný slovní analogram. K jeho provedení stačí pouze tužka a papír - a slovo, které se stane základem analogramu. To může být libovolné (třeba název města či jméno člověka). Napíšeme je velkými tiskacími písmeny na papír a ke každému z těch písmen pak připisujeme slova, která jím začínají a se zvoleným slovem nějak souvisejí či je charakterizují. V případě slova les tedy připadají v úvahu liška, ekologie a stromy.
Naučí-li se člověk řešit tyto na první pohled zbytečné úkoly, osvojí si způsob uvažování, díky němuž bude schopen lépe řešit i praktické problémy.
S kreativními technikami se lze setkat i v praxi. K nejpoužívanějším skupinovým metodám dnes patří brainstorming. Jeho cílem je shromáždit co nejvíce nápadů, které se týkají předem zvoleného tématu. Důležité je však nezapomenout na to, že součástí první fáze není hodnocení a posuzování. »Nejdříve se myšlenky pouze sepíšou. Hodnotíme je až ve druhé fázi,« upozorňuje Ivana Hospodářová.
Koneckonců, návody na rozvoj tvůrčího myšlení lze třeba najít i ve slavné knize Lewise Carrolla »Za zrcadlem a co tam Alenka našla«. Bílá královna tam například Alence radí, aby si zkoušela představit nemožné věci a uvěřit jim.
Neztrácet rozum
Jeden z velkých tvůrců Pablo Picasso kdysi řekl, že zdravý rozum je největším nepřítelem kreativity.
Je však třeba mít na paměti, že praxe si nežádá nejoriginálnější řešení, ale ta, která budou nejlépe fungovat. »Tvůrce si nikdy nemůže být jistý tím, že se jeho nápad osvědčí v praxi tak, jak předpokládá,« upozorňuje poradce Ondřej Landa.
Svět byznysu vyžaduje, aby spolu pravá a levá mozková hemisféra vycházely přátelsky. Proto je důležité naučit se využívat pravou (tedy kreativní) a levou (racionální) polovinu mozku vyváženě.
»Co pravá vymyslí, to musí levá následně posoudit,« shrnuje Karel Červený.
Petra Sýkorová