Koncept důchodové reformy předložený koalicí je slabou nadějí pro dnešního čtyřicátníka.

Pokud dobře překládám slova ministra financí, čeká mě z průběžného důchodového systému důchod v ekvivalentu současných zhruba pěti tisíc korun českých. A k tomu přilepšení z druhého, investičního pilíře kolem patnácti set. Vyberu-li ten správný fond, kde výnos bude vyšší než samotná správa fondu, což nebude snadné.

Nynější důchodci o chudobě mluví. Moje generace chudobu důchodu pozná. Tedy nenastane-li zvrat populační křivky, nenajdeme-li velká ložiska ropy či se Česká republika nestane ekonomickým tygrem. Bez zázraku se mohu těšit na důchod zhruba šest a půl tisíce.

Jednu opravdu geniální myšlenku však návrh ukrývá. V plánu vlády je skryta možnost, kdy děti budou jedním procentem zaplacených daní přispívat na důchody rodičů. To je správný směr. Jedno procento pochopitelně nic neřeší. Změňme ho však na čtyři, a dostaneme tak parádní nástroj s pozitivním dopadem.

Krach průběžného důchodového systému souvisí s propadem v demografické křivce. Pro mnoho dnes aktivních lidí jsou děti nepohodlné či příliš drahé.

Získat podíl na budoucích daních mých dětí vnímám pro sebe jako nejlepší důchodové spoření. Své děti vedu ke studiu a pracovitosti. Těšila by mě představa, že budu mít z jejich budoucího úspěchu přilepšení ke svému důchodu.

Kdo pro své pohodlí děti nevychoval, ten se ve stáří může opřít o ten průběžný systém. Tedy o těch pět tisíc měsíčně.

David Mencl,
generální ředitel společnosti Ekonomické stavby

Foto: Jan Rasch

Související