Miliardáři k Romanovi většinou mlčí

Týdeník Ekonom se zeptal českých miliardářů, jak hodnotí plán šéfa ČEZ, který chce rozdat půlku svého majetku.

Petr Kellner
Majoritní akcionář finanční skupiny PPF

Byznysmen, jehož majetek časopis Forbes letos odhadl na 9,2 miliardy dolarů, na otázky týdeníku Ekonom
ani po měsíci nijak nereagoval. »To se týká jeho soukromí a on své soukromí nerad sdílí, nehledejte v tom jiné důvody,« říká mluvčí PPF Milan Tománek.

Zdeněk Bakala
Spoluvlastník těžební skupiny NWR a společnosti Economia, která vydává i týdeník Ekonom

Ústy mluvčího Pavla Kočiše se přidržel svého staršího vyjádření pro týdeník Respekt, v němž vyjádřil sympatie vůči rozdávání majetku americkými miliardáři. »Chápu jejich rozhodnutí a pravděpodobně se rozhodnu podobně,« uvedl dříve Bakala (podle časopisu Forbes má majetek 2 miliardy dolarů). Aktivity Martina Romana nekomentoval.

Andrej Babiš
Majitel holdingu Agrofert

»Jakmile dosáhnu majetku Martina Romana, také ho rozdám,« říká podnikatel, jehož majetek Forbes ohodnotil na 1,1 miliardy dolarů.

Marek Dospiva
Partner investiční skupiny Penta

Podle mluvčího skupiny Martina Danka se Marek Dospiva rozhodl na otázky neodpovědět. Považuje je prý za »příliš osobní«.

Tomáš Chrenek 
Spolumajitel skupiny Moravia Steel

Bez komentáře - odpověděla na otázky manželka a mluvčí skupiny Dušana Chreneková.

Je to možná typicky české. Loňské rozhodnutí amerických miliardářů v čele s Billem Gatesem a Warrenem Buffettem rozdat většinu svého majetku na dobročinné účely bylo i v Česku s povděkem kvitováno.

Když se ale k témuž rozhodl šéf domácí energetické společnosti ČEZ Martin Roman, jeho bohulibým úmyslům uvěřil málokdo.

Lze odhadnout, že reakce veřejnosti, tak jak se projevily v různých internetových diskusích, byly minimálně ze dvou třetin negativní (výběr typických komentářů viz dále).

Žádná výrazně pozitivní odezva zatím nepřišla ani od nejbohatších českých miliardářů. Většina z nich »taktně« mlčí, ačkoli se charitě také věnují.

Navzdory tomu všemu zdroje z firmy ČEZ hovoří o tom, že Roman dostává denně v průměru dvacet dopisů, v nichž ho lidé z celé země žádají o miliony na cokoli, často na splacení dluhů. A šéfovi státem ovládané firmy nezbývá než dokolečka vysvětlovat, že nemá v úmyslu své peníze bezhlavě rozhazovat.

»Okradl nás na elektřině«

Pro pořádek připomeňme, že Martin Roman v polovině května v rozhovoru pro týdeník Ekonom (viz č. 20/2011) prohlásil, že podstatnou část svého soukromého jmění chce vložit do charitativních či vzdělávacích projektů.

»Se ženou jsme se dohodli, že většinu peněz chceme ještě za svého života darovat na dobročinné účely, protože jsme si jisti, že žádné z dětí není šťastné proto, že zdědí hodně peněz,« uvedl. Svým dětem chce prý poskytnout pouze »elementární« finanční zabezpečení.

Svá slova přitom pronesl v rámci širší debaty o svých manažerských vzorech, kterými se cítí být ovlivněn, a také o svém záměru založit v budoucnu prestižní soukromou vysokou školu či univerzitu.

Na internetových fórech lidé nejvyššímu manažerovi polostátní energetické firmy nyní vesměs vyčítají, že rozdává z toho, o co je »okradl« při zdražování elektřiny a co si vydělal na štědrém opčním programu firmy ČEZ.

Dělá si prý jen pozitivní reklamu, jelikož má politické ambice. Veřejnost po něm chce konkrétní skutky, nikoli jen pouhá slova.

Sám Roman se momentálně k celé věci už nechce vyjadřovat.

»Zaznamenal jsem spoustu reakcí, že to byl účelový výrok na zlepšení mého mediálního obrazu. Nechci teď dalšími rozhovory tyto spekulace přiživovat,« reagoval na žádost týdeníku Ekonom, aby své plány dále rozvedl.

Patrně teď chce přesvědčit, že do větru nemluvil. Pár dnů poté, co své oznámení učinil, prodal další část akcií, které v rámci opčního programu ČEZ relativně levně získal. Prodal je za 309 milionů korun.

A právě tyto peníze chce podle neoficiálních informací z podstatné části zapojit do svých charitativních projektů. Údajně má v úmyslu založit nový nadační fond.

Na místě ve správný čas

Podle reakcí Čechům na Romanovi patrně nejvíce vadí skutečnost, že není klasickým selfmademanem, který by se ke svému stamilionovému jmění dostal krůček po krůčku, bez státní pomoci, v privátní firmě a na neregulovaném trhu.

Právě to ho odlišuje od Američanů Buffetta a Gatese. Za typický lze označit názor, že se »jen ve správný čas ocitl na správném místě«.

V roce 2004 byl vládou dosazen do čela firmy, jejíž akcie poté raketově posilovaly zejména v souvislosti s celoevropským energetickým boomem. Připomeňme ale, že akciový opční program, který z Romana a dalších členů vedení ČEZ udělal multimilionáře, byl schválen už v roce 2001, o jeho zavedení se zasloužil bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl.

Je také pravda, že kdyby Roman nechtěl, své miliony by dnes rozdávat nemusel. Nijak by z davu českých miliardářů nevyčníval.

Že v jeho případě ale nejde jen o slova, dokázal nyní i tím, že je donátorem vzdělávacího a charitativního projektu Čtení pomáhá, do něhož dává plnou polovinu svého ročního platu (deset milionů korun). Vedle toho již v roce 2007 vložil zhruba sto milionů korun do rozvoje pražského gymnázia PORG (řízeného Václavem Klausem mladším, po prvních státních maturitách vyhlášeném nejlepším v Česku).

Mimochodem, v oblasti vzdělávání se angažují také dva nejbohatší Češi. Petr Kellner investuje do elitního gymnázia Open Gate v Babicích, Zdeněk Bakala zase přes svou nadaci posílá talentované studenty na prestižní zahraniční školy (více viz Ekonom č. 19/2011).

Hozená rukavice

Určité rozpaky vůči Romanovi zatím ale nezastírají i zástupci neziskového sektoru.

»Při takovém prohlášení mne vždy napadne, co milionář považuje za dobročinný účel a zda se vůbec vyzná v oblastech, kde je skutečně pomoci třeba,« poznamenává Milena Černá, ředitelka Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové.

Experti pohybující se v nonprofitní sféře ale na druhou stranu oceňují, že se právě v souvislosti s Romanem o mecenášství nyní více hovoří a spolu s tím může dále přibývat byznysmenů, kteří jsou ochotni společnosti pomáhat i jinak než placením daní.

»Každou takovou iniciativu rozhodně vítáme. Jsme potěšeni, že v posledních dvou či třech letech stoupá počet bohatých lidí, kteří se rozhodli vydělané peníze investovat jinam než jen do luxusních aut a nemovitostí,« vidí pozitivní trend Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců (celorepublikové sdružení zaměřující se na budování a rozvoj prostředí pro dárcovství).

Šplíchalová připomíná, že mecenášství v Čechách a na Moravě zažilo již několik period. První je spjata například se jménem stavitele z dob Rakouska-Uherska Josefa Hlávky (viz též Od šlechticů k podnikatelům).

Generaci filantropů po roce 1989 tvořili především restituenti, obvykle navrátivší se z exilu. Například Ladislav Čerych, potomek průmyslnické rodiny z České Skalice, který spolu se svým bratrem Jiřím vedle jiného věnoval v roce 2001 rodnou vilu Nadaci rozvoje občanské společnosti.

Teď ale podle Šplíchalové přichází nová vlna. Jde prý spíše o mladší podnikatele, kteří za posledních dvacet let vybudovali úspěšné firmy, založili rodiny a ve zralém věku nalezli uspokojení i v jiných věcech než jen ve vydělávání peněz.

Vstávají noví Hlávkové?

Jako jeden z takových je uváděn Karel Janeček (37), finančník stojící v čele firmy RSJ, vydělávající stamiliony na derivátových burzách. Vedle svého byznysu je Janeček i zakladatelem Nadačního fondu proti korupci a nedávno též Nadačního fondu Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu.

První podporuje občany, kteří byli ochotni postavit se korupčním praktikám ve společnosti, druhý výzkumné projekty z oblasti matematiky, ekonomie a medicíny (žadatelé mohou formou grantu získat na své projekty až milion korun).

Ani Janeček ale počínání Martina Romana veřejně komentovat nechce.

Možná patří k početné množině Čechů, kteří jsou přesvědčeni, že šéf ČEZ během své sedmileté manažerské kariéry v čele energetické firmy musel uzavřít řadu »kompromisů« se ziskuchtivými českými politiky a lobbisty.

Romanovo rozhodnutí ohledně soukromého majetku považuje ale Janeček za krok správným směrem.

»Určitě platí, že není dobré "kazit" své děti přílišnými penězi. Moje představa zatím není úplně přesná, nicméně bych chtěl dělat věci, které dlouhodobě kladně ovlivní společnost,« vidí finančník svoji budoucnost.

Dalším relativně mladým filantropem je Libor Malý (43), zakladatel a ředitel společnosti LMC, která provozuje největší on-line burzy pracovních příležitosti - Jobs.cz a Práce.cz. Malý se vedle jiného angažuje i na poli dobrovolnictví. Loni založil portál Dobro.cz. Jako člověk hlásící se k buddhismu nechce svůj život stavět na hmotných statcích.

»Mohl bych si koupit jachtu a větší auto. Ale byl bych kvůli tomu šťastnější?« položil si Malý otázku v nedávném rozhovoru pro týdeník Ekonom (viz Ekonom č. 17/2011).

Co se týče šéfa ČEZ, Malý se k jeho kritikům nepřidává. »Podstatné je, zda ty peníze poslouží něčemu opravdu užitečnému. Těm, kteří to potřebují,« vysvětluje svůj pohled na věc.

Radim Passer (47), přední český developer, majitel skupiny Passerinvest, která vedle jiného v Praze vystavěla velký kancelářský komplex BB Centrum, se k podobným otázkám ohledně svého poměrně štědrého mecenášství nedávno vyjadřoval na serveru Česká pozice.

Coby aktivní příslušník Církve adventistů sedmého dne prezentoval především svůj náboženský světonázor.

»Jako věřící člověk následuji i v otázkách majetku Boží výzvy, které jsou obsaženy v Bibli. V konečném důsledku já nejsem vlastník, ale pouhý správce darů dočasně propůjčených od Hospodina,« uvedl. Takto svěřené prostředky chce podle svých slov využívat k tomu, »aby dar spasení a věčného života mohlo přijmout co nejvíce lidí«.

Překvapivou míru altruismu nedávno projevil i Jan Mičánek, majitel lesnického holdingu Less.

Jak uvedl pro týdeník Ekonom, 15 procent akcií své firmy rozdal podřízeným manažerům. Zda bude v bezúplatné distribuci majetku pokračovat, neví, ale Romanovo gesto oceňuje.

»To je dobrá zpráva, to je správné, ať to tak udělá,« říká s mírným náznakem nedůvěřivosti. Zda by on sám byl ochoten vzdát se podstatné části peněz ve prospěch potřebných, o tom prý neuvažoval.

»Já vlastně žádné peníze nemám. Majetek mám hlavně v akciích, a ty bych musel nejdříve prodat. K tomu se ale nechystám,« uvádí Mičánek.

Až budu bohatý jako Roman...

Týdeník Ekonom se v souvislosti s debatou o Romanově velkorysém mecenášství obrátil i na nejbohatší české podnikatele z »první ligy«. Chtěl vědět, jak se na celou věc dívají oni, zda se nechtějí vydat stejnou cestou. Z těchto kruhů ale ani jedna vyloženě pochvalná reakce nezazněla (viz Miliardáři k Romanovi většinou mlčí.. dále).

Jediný, kdo se vůči Romanovi nějak výrazně vymezil, byl majitel agrochemického holdingu Agrofert Andrej Babiš.

»Jakmile dosáhnu majetku Martina Romana, také ho rozdám,« ironicky se naváží třetí nejbohatší muž Česka do Romanova altruismu.

»A ještě si počkám, kolik vydělá na ekologické zakázce,« dodává Babiš a naznačuje tím, že Roman by si mohl »přivydělat« peníze i na kontroverzním stomiliardovém ekologickém tendru. Takové spekulace se totiž v byznysových kuloárech v minulých měsících šířily, byť Roman jakékoli vedlejší podnikatelské aktivity striktně popírá.

»Myslím, že česká společnost ještě nedospěla k tomu, aby tu byla charita správně a pozitivně vnímána,« reaguje na Romanovo gesto miliardář a bývalý šéf firmy Zentiva Jiří Michal.

Ke svým vlastním záměrům, co s vydělanými penězi, se ovšem Michal nevyjadřuje a nekomentuje ani výši svého jmění. Přitom i o něm se dříve psalo, že po odchodu ze Zentivy by se rád realizoval právě v oblasti charity.

Intimní záležitost?

Většinovou zdrženlivost českých miliardářů vůči Romanově aktivitě lze chápat mnohoznačně. Buď vůči šéfovi ČEZ jen tiše kopírují spíše negativní názor běžné populace, nebo mecenášství považují za intimní záležitost, kterou nechtějí dávat na odiv.

Stejně tak lze ale uvažovat, že zatím necítí potřebu objem svého kapitálu snižovat, když jej oproti třeba Američanům nestačili ani pořádně »naakumulovat«.

Fakt, že vše souvisí s vývojem společnosti, naznačují i komentáře historika a odborníka na mezinárodní vztahy Igora Lukeše, sociologa Martina Potůčka a strategického poradce Petra Robejška (viz dále).

Filantropie přichází s věkem a životními zkušenostmi. Myslí si to i ekonom Pavel Kohout.

»Cynicky řečeno, když si člověk splní všechny materiální sny, které se týkají reprezentativních aut, vil, tryskáčů, dovolených na jachtách, politického vlivu, soukromých uměleckých sbírek a v některých případech i trofejních manželek nebo milenek, začne toužit po něčem, co nelze koupit přímo. To něco je dobrý pocit ze společenského uznání,« poznamenává Kohout.

O altruismu Martina Romana si lze myslet cokoliv.

Češi si asi ještě dlouho budou klást otázku, nakolik je Martin Roman ve své dobročinnosti autentický a nakolik jde o projev vypočítavosti.

Pokud by ale výsledkem nynější veřejné debaty bylo, že se bohatí Češi začnou trumfovat i v neziskových aktivitách, lze to hodnotit jedině pozitivně.

(Viz též komentář)

Jiří Pšenička


Internetová diskuse
Roman-mecenáš očima »národa«

- Uživatel Jan: Je to pouze sebeobrana milionářů před negativním veřejným míněním většiny obyvatel a prodloužení doby, než přijde zase vyvlastňování, protože rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými se nedá zastavit a historie se prostě opakuje.

- Uživatel Hniloba česká: Nešlo by, aby místo toho zlevnil elektřinu?

- Uživatel Monza: Hodnota »majetku« celého světa patří přibližně 10 % lidí. Devadesát procent lidstva je v podstatě závislých na tom, kolik jim tato skupina laskavě uvolní k jejich přežití! Krásné je žít!!

- Uživatel Čeněk: To už známe - »rozdá« to »mladýmu« Klausovi.

- Uživatel Přemek: Je to pouhý výkřik do tmy. Pokud by Roman národu sdělil: »Svůj majetek jsem rozdal«, byla by to informace.

- Uživatel Ondra: Nemám rád, když se v diskusích projevuje typicky česká vlastnost - závist a hned se píše o tom, že by mohl dát třeba všechno, protože si to stejně všechno nakradl a podobně. Když založí tradici a bude v Čechách dobrým zvykem bohatých dávat peníze potřebným, bude to jen dobře.

- Uživatel Fuk: Slušný člověk takovou věc udělá a nemluví o tom. Co asi vede pana Romana k tomu, že to masivně medializuje? Že by mířil do politiky?

- Uživatel Občan: Perfektní by bylo, kdyby postavil a potom provozoval domy pro seniory, protože těch starých a nemocných lidí bude čím dál více a stát na to kašle.

Převzato z www.ihned.cz

Související