Pro úspěch na Antarktidu

Stopy českých stavebních firem se najdou ledaskde. Často i na místech, která se na první pohled mohou jevit přinejmenším jako nepravděpodobná. Nebo byste je hledali třeba v Antarktidě?

Za dopravu díky armádě

Společností, která se může pochlubit touto exotickou vývozní destinací, je PSG-International. Výstavbu vědecko-výzkumné stanice poblíž jižního pólu firmě zadala brněnská Masarykova univerzita.

»Ne, že by to pro nás byla běžná zakázka, ale vyhráli jsme soutěž, a tak jsme do toho šli. Věřili jsme, že máme potřebné know-how na to, abychom byli schopni postavit budovu, která bude vzdorovat snad nejkrutějším povětrnostním podmínkám, jaké na naší planetě jsou,« říká Ivan Veselý, místopředseda představenstva společnosti.

Stanice nejprve se vším všudy vyrostla v areálu PSG. Po pečlivém prověření všech funkcí ji pracovníci firmy rozebrali a naložili do kontejnerů. A potom přišlo to nejtěžší: doprava rozmontované budovy na místo určení, jímž byl ostrov Jamese Rosse. »S tím jsme zkušenosti neměli. Úkolu se chopila společnost Czechoslovak Ocean Shipping a v poslední fázi se zapojila i argentinská armáda, která disponuje potřebnou technikou uzpůsobenou tamním poměrům,« popisuje Veselý.

Celá akce byla důkladnou prověrkou odolnosti a schopností zaměstnanců firmy. V prvních dnech po vylodění neměli k dispozici odpovídající přístřešek, takže si museli vypomoci provizorním obydlím z beden a plachet z doprovodných zásilek. Stanici navíc montovali prakticky holýma rukama bez jakékoli podpůrné techniky.

»Ale slouží dobře. Před časem se na nás dokonce obrátili Indové, kteří chtějí mít v Antarktidě vlastní stanici, zda bychom ji pro ně nepostavili. No, uvidíme. Ale v každém případě, která jiná česká firma se může pochlubit tím, že má stavbu poblíž jižního pólu?« usmívá se Veselý.

Stavět v minus čtyřiceti

Stanice je v portfoliu firmy nicméně spíše kuriozitou. Její aktivity jsou totiž podstatně rozsáhlejší. Před měsícem, 29. června, například společnost předala investorovi dokončenou paroplynovou elektrárnu o instalovaném výkonu 65 megawattů na severozápadě evropské části Ruska v městečku Krasavino. »Jde o zatím první česko-ruský energetický projekt této velikosti dodaný na klíč. Hodnota díla včetně vyvolaných zakázek představuje zhruba 90 milionů eur,« upřesňuje předseda česko-ruského podnikatelského výboru Jan Struž.

Za zkušenosti z Antarktidy ostatně mohli být pracovníci PSG v tamních podmínkách jen rádi. Testovací provoz v elektrárně totiž spouštěli v loňském prosinci za čtyřicetistupňových mrazů.

Dlužno dodat, že do budoucna nepůjde o ojedinělý projekt. Zhruba za rok má PSG předat investorovi další elektrárnu stejného typu v Kurganské oblasti poblíž Uralu, která dosáhne tentokrát dokonce výkonu 222 megawattů.

»V Rusku náš podnik dosahuje až 65 procent obratu,« komentuje úspěchy své firmy Veselý. Staví tu kromě elektráren i objekty občanské vybavenosti, jako jsou nákupní centra či sportoviště, ale také logistická centra a průmyslové závody.

V Magnitogorsku, který leží na pomezí evropské a asijské části Ruska, se pak firma podílí na realizaci snad vůbec největší zakázky, jakou v posledních letech česká firma získala: celková hodnota dosahuje čtyř miliard korun a PSG v ní figuruje jako generální dodavatel stavebně montážních prací pro brněnskou firmu Alta. Konkrétně jde o rekonstrukci válcovací trati, ovšem bez přerušení provozu na stávající lince. Součástí jsou přitom i velmi složité stavební úpravy dosavadních prostor včetně úpravy dispozice a výšky jednotlivých hal.

A co by na základě dlouholetých zkušeností doporučili zájemcům o expanzi do zahraničí? »Nejspíše to, co na první pohled vypadá jako naprostá banalita: důkladné prověření samotné zakázky i eventuálních místních partnerů,« radí Veselý s tím, že nejlépe je obrátit se na kompetentní instituce, jako jsou třeba kanceláře agentury CzechTrade.

Zapomenutá elektrárna

Na rozdíl od PSG není společnost Hydroprojekt klasickou stavební firmou. Náplní její činnosti je tvorba projektů, podle kterých posléze stavějí jiní. A to nejen doma, ale po celém světě: počínaje Latinskou Amerikou, přes Afriku, Blízký východ, jihovýchodní Evropu, jižní Asii až po vzdálené kouty Ruské federace.

Projektů za dobu existence firmy vypracovali stovky, tolik, že si většina zaměstnanců není schopna je vybavit. Nedávno se například firma začala ucházet o zakázku na rekonstrukci a modernizaci velké vodní elektrárny. V rámci přípravy na soutěž se její zástupci vydali do zařízení, aby věděli, na co si dát pozor. »Letěli jsme čtrnáct hodin na místo, poté několik dnů prolézali všechna zákoutí toho díla a nakonec absolvovali dalších čtrnáct hodin cestou domů. Když jsme po návratu o své návštěvě referovali svým spolupracovníkům, jeden z našich starších kolegů za námi přišel a říká nám: "Co blázníte, vždyť jsme tu elektrárnu před dvaceti lety sami projektovali. Dokumentace musí být v archivu." No, byla...,« popisuje s úsměvem jeden z nedávných zážitků šéf zahraničního oddělení Hydroprojektu Milan Moravec.

»To jen dokazuje, jak je dobré mít ve firmě starší spolupracovníky. Nejen proto, že jsou zkušení a pečliví, ale jsou také živou pamětí firmy, nositeli její tradice,« dodává.

Voda pro patriarchu

Expanze začala pozvolna. První zemí, kam společnost zamířila, bylo Slovensko, kde dodnes funguje jedna z jejích poboček.

Další filiálka následovala v ruském Petrohradě. »Podařilo se nám tam vyprojektovat několik staveb, které možná nejsou tak nápadné, ale mají značný referenční význam. Mám na mysli třeba úpravnu pitné vody na ostrově Valaam v Ladožském jezeře poblíž Petrohradu,« popisuje Moravec. Jakkoli je českému čtenáři jméno ostrova jen málo známé, pro pravoslavnou církev jde o jedno z nejsvětějších míst vůbec. Jedno ze sídel tu má patriarcha vší Rusi a na ostrově je klášter, který každoročně navštíví desítky tisíc poutníků. Ti všichni potřebují pitnou vodu a ta se musí patřičně vyčistit.

Firma zakázku realizovala ve spolupráci se společností Tesla, která dodala technologii, a vlastní stavební práce provedly místní podniky. »Toto je schéma, podle něhož postupujeme i jinde. Jsem pro, aby se české firmy na tak velkém trhu, jako je ten ruský, spojovaly. Zákazník dokáže ocenit, když dostane zakázku takříkajíc na klíč. Konkurovat si a navzájem se vytlačovat z trhu nedává smysl,« doporučuje Moravec.

Afrika je jiný svět

Ačkoli patří Rusko ke stěžejním oblastem zájmu společnosti Hydroprojekt, není jediné. Nedávno firma dokončila jeden ze svých největších projektů, přehradu s hydroelektrárnou v africké Ugandě. »Afrika, to je jiný svět, lidé tam mají jiné představy o čase, o pracovní kázni, přesnosti a podobných věcech,« vysvětluje Moravec, proč museli na stavbu proti svým zvyklostem poslat skupinu svých zaměstnanců.

Pokud prý už na něco takového dojde, dbá na to, aby zaměstnanci, které vysílá za hranice, znali alespoň základní kulturní odlišnosti prostředí, do něhož se vydávají. »Jde o disciplínu, žel, stále ještě dost podvyživenou. Říká se jí interkulturní komunikace. Znalost alespoň základů je krajně užitečná. Může zamezit zbytečným nedorozuměním či konfliktům,« uzavírá Moravec.

Ambiciózní betonáři

Společnost KB - Blok systém oproti oběma předchozím nepatří ke gigantům na českém trhu. Také její zaměření je poněkud odlišné: jde o předního českého výrobce stavebních materiálů. »Věříme v potenciál růstu této firmy a samozřejmě i v samotný soutěžní projekt,« komentoval ocenění této společnosti jeden z organizátorů exportní soutěže HSBC Grant Petr Plocek. Za svou činnost totiž získala cenu za nejlepší růstovou strategii.

I když jde především o stavební firmu, její ambice jsou rozsáhlejší. S počínající krizí se rozhodla vrhnout finance do strojírenské divize, kterou v menším rozsahu rozjela asi před pěti lety. Vzniklo tak nové oddělení, které vyrábí formy pro betonářské zboží.

»Díky tomu jsme schopní rychle reagovat na požadavky trhu. Hlavní soutěž jsme sice nevyhráli, ale cena za inovativní přínos nás těší a věříme, že i více zviditelní naši firmu,« míní generální ředitel Martin Konečný.

Co je vlastně vedlo ke změně orientace? Dosud používané formy pro betonářský sortiment pocházejí z Německa či Spojených států. Vývoj nového produktu tak stojí mnoho peněz a navíc trvá minimálně půl roku. Nové oddělení firmě umožnilo proces zkrátit na řádově několik týdnů a zároveň snížit náklady. »Kdybychom strojní divizi neměli, trvalo by uvedení nového výrobku na trh téměř rok. Takto celý proces od vývoje po finální certifikaci zvládáme tak za dva měsíce,« vypočítává Konečný.

Vedení doufá, že se s formami prosadí i v zahraničí. Pomáhá mu v tom i štěstí. Právě na půdě firmy totiž loni v březnu vzniklo evropské sdružení výrobců betonového zboží Blockmaster. K zakládajícím firmám z Finska, Rakouska, Chorvatska a Belgie se postupně přidávají i další členové z Velké Británie, Norska a pobaltských zemí. Češi navíc dokázali z této spolupráce vytěžit maximum. »V rámci asociace dodáváme formy kolegům, přestávají si je objednávat u výrobců v Německu a Americe. Například mi nedávno zavolal technický šéf jedné finské společnosti. Chválil naše formy, a tak jsme se domluvili na další zakázce,« vypráví Konečný s tím, že strojní výroba dnes tvoří zhruba deset procent příjmů firmy.

Do Polska a dál na východ

Na vývozu se ovšem podílí i stavební část společnosti, která má za sebou několik projektů v různých zemích Evropské unie. Soustřeďuje se na materiály pro stavbu rodinných domů, ale dodává i obrubníky a opěrné zdi velkým stavebním firmám, které budují dálnice nebo železniční koridory.

»Společně s Metrostavem máme nakročeno na polský trh, kde se aktuálně rozbíhá velká investice do tisíců kilometrů dálniční sítě. Už tam pracujeme na některých zakázkách a cítíme velkou šanci na další. Máme radost, že ve finále projektant i realizační firma zjišťují, že naše zboží je nejenom levnější, ale i hezčí než obyčejně odlitý železobeton,« chlubí se Konečný.

V současné době firma připravuje pilotní projekt na pomezí Ruska a Abcházie, kde vyrostou dvě opěrné zdi. Spoléhá na to, že díky tomuto počinu získá další klienty na východě. Účastníci stavební konference v Soči se dokonce v rámci odborného programu pojedou na tyto zdi podívat.

»Bude se tam hodně stavět pro olympiádu. Také obnova Grozného nabízí šance. Věříme, že náš stavební materiál se bude líbit. Chceme je přesvědčit, že je vhodný i do horských oblastí,« plánuje Konečný.

Marcela Honsová
Petr Němec

PSG-International
- Nástupnická společnost Průmyslových staveb Gottwaldov.
- Obrat firmy v loňském roce dosáhl téměř sedmi miliard korun.
- Zaměstnává zhruba 650 osob.
- Dominantní cílovou zemí je Rusko, kde firma tvoří cca 65 procent svého obratu, realizovala ale zakázky také třeba v Bangladéši nebo v Turkmenistánu.

Hydroprojekt CZ
- Konzultačně-inženýrská společnost v oblasti vodního hospodářství a životního prostředí, od roku 2007 je členem švédské skupiny Sweco.
- V roce 2009 výnosy firmy mírně přesáhly 363 milionů korun.
- Zaměstnává 266 lidí.
- Má pobočky na Slovensku a v Rusku, aktivní je i v řadě dalších zemí.

KB - Blok systém
- Výrobce tvarovek, zdících a zákrytových prvků, dlažby, střešní krytiny, složek pro zahradní architekturu, opěrných zdí a systémů pro dopravní infrastrukturu.
- Obrat společnosti loni dosáhl 385 milionů korun, v předkrizovém období se pohyboval kolem 450 milionů.
- Ve výrobním závodě a deseti obchodních pobočkách pracuje 280 zaměstnanců.
- Orientuje se zejména na trhy Evropské unie, ale také například na Rusko.

3,6 megawattů
Takový je instalovaný výkon elektrárny, již Hydroprojekt postavil v africké Ugandě.