Už delší dobu se hovoří o tom, že český mýtný systém, vybudovaný a provozovaný firmou Kapsch, je mimořádně nákladný. Podle aktuálních odhadů investice a provoz během desetiletého kontraktu »pozřou« plných 36 procent z částky vybrané na dálnicích.
Od této chvíle budou náklady ještě vyšší. Jak zjistil týdeník Ekonom, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) prohrálo s firmou Kapsch rozhodčí řízení a bylo donuceno rakouské firmě proplatit údajnou škodu ve výši 212 milionů korun. Vysouzené peníze, které souvisejí s poplatky za používání platebních karet, byly už na příslušný účet rakouské společnosti odeslány.
Další stamiliony, s nimiž původně nikdo nepočítal, bude ale muset ŘSD s největší pravděpodobností platit i v příštích letech. Do roku 2016, kdy smlouva s Kapschem vyprší, se celkový doplatek může přiblížit jedné miliardě korun. O tyto peníze bude čistý výnos z mýtného nižší.
Provize pro bankéře
Pod rozhodčím nálezem je podepsáno trio rozhodců ve složení Ladislav Vostárek, Zdeněk Šulc a Filip Hruška. Svůj ortel vyřkli sice již v lednu, ale informace o proběhlém řízení se dostávají na veřejnost až nyní.
Nikdo doposud rovněž nevěděl, proč se obě strany rozhodly jít před arbitry. Celý spor podle dostupných informací započal již v roce 2006, ještě předtím než Kapsch mýtný systém spustil. Šlo o to, že poměrně značná část uživatelů dálnic, kteří jsou povinni platit mýtné, poplatky hradí pomocí karet. Jednak prostřednictvím klasických platebních karet vydávaných bankami, zároveň i s pomocí tankovacích karet, které emitují firmy jako CCS či Shell.
Tak jako při všech ostatních platbách si z každé karetní transakce emitent strhává provizi (disážio). Pohybuje se do tří procent. Ze sta korun, které zákazník zaplatí, dostane obchodník jen 97, protože tři koruny jdou do banky či k jinému vydavateli. Od počátku se sice počítalo s tím, že část majitelů kamionů dá přednost platbě kartou před bankovním převodem, ale nikdo asi nečekal, že jich bude tolik.
Kartová mánie
Bylo zřejmé, že kartu využijí především příležitostní uživatelé českých dálnic. Ti mají možnost si tímto způsobem mýtné předplatit (varianta pre-pay) podobně, jako si předplácejí kredity někteří majitelé mobilních telefonů.
Hlavně u velkých zákazníků se očekávalo, že spíše využijí možnosti následných plateb (post-pay), a to buď prostřednictvím faktury, nebo inkasem z bankovního účtu. V současné době je to tak, že 40 procent z vybraných peněz je zaplaceno formou předplaceného mýtného, 60 procent až po použití dálnice.
Aby někdo mohl mýtné uhradit až dodatečně (s maximálně devadesátidenní splatností), musí ale předložit bankovní garanci. Klíčový problém nastal, když bylo v Česku umožněno, aby garanci poskytovali vedle bank i vydavatelé tankovacích karet. Mýtné tak lze dnes v post-pay režimu zaplatit i inkasem z těchto karet. Důsledkem toho všeho je, že enormně narostl celkový objem disážia, které si emitenti karet strhávají.
Z miliard vybraných od nákladních aut, které by měly téci do státního rozpočtu, si tak dnes - obrazně řečeno - neodloupává perníček jen Kapsch, ale i bankéři či firmy jako CCS.
Kapsch se o peníze v arbitráži soudil proto, že na něj v konečném důsledku zbývá méně, než očekával, má totiž vyšší náklady. Uvedených 212 milionů, které mu rozhodci jako kompenzaci přiřkli, se ale týká pouze prvního období mýta, od ledna 2007 do pololetí loňského roku. Je evidentní, že rakouská firma bude natahovat ruce i v dalších letech. Jak už bylo řečeno, do roku 2016 se celkový doplatek může přiblížit až k jedné miliardě korun.
V zájmu maximálního komfortu
Případ vyvolává několik otázek. Zcela základní zní, proč tyto věci nebyly zcela pregnantně vyřešeny, už když se veřejná zakázka připravovala.
»Zadávací dokumentace mýtného tendru se vůbec nezabývala tím, kdo bude moci platit kartou a kdo ne. Připravovala se totiž v době, kdy nebyl ještě hotov ani příslušný zákon, ani prováděcí vyhláška,« vidí jako základní problém Václav Nestrašil, který v ŘSD šéfuje úseku provozovatele elektronického mýta.
Co to způsobilo? Kapsch si tak ve své nabídce stanovil základní parametry sám, podle svého úsudku. Kalkuloval s tím, že jen asi 20 procent vozidel bude využívat režimu předplaceného mýta (a platit kartou), 80 procent bude platit až následně (bankovním převodem).
Absolutně prý nepočítal, že tankovací kartou budou moci platit i ti, kteří už po dálnici projeli. »Oni to do té své nabídky napsali v dobré víře, vycházeli z vlastních zkušeností v Rakousku, netušili jaký bude vývoj,« je přesvědčen ředitel Nestrašil o čistých úmyslech rakouské firmy.
Proč tedy ale čeští úředníci vytvořili tak široký prostor pro placení kartami? »Byl zde politický tlak, aby státní instituce byly vůči uživatelům dálnic maximálně vstřícné, aby jim kladly co nejméně překážek,« tvrdí Nestrašil. V zájmu maximálního komfortu tak stát přijde o další stamiliony, které by jinak mohly být využity třeba k údržbě silnic.
Firma Kapsch se v celé věci cítí být naprosto nevinna. Poukazuje na to, že vysouzené peníze nijak nezlepší její hospodářské výsledky. »Nejde o peníze navíc, pouze o kompenzaci toho, co jsme již museli v minulých letech neplánovaně vynaložit,« říká mluvčí firmy David Šimoník.
Přepíšeme smlouvu
ŘSD chce nyní dosáhnout alespoň toho, aby byla přepsána smlouva s Kapschem a nemusela se celá věc řešit formou opakovaných arbitráží.
Že by bylo možné nad Kapschem v rozhodčím řízení vyhrát, nevěří ani advokát Miroslav Jansta, jehož kancelář ŘSD před rozhodci zastupovala. »Od počátku to byl marný boj, byly chybně nastavené parametry. Spor tak byl jen o výši vzniklé škody,« prohlašuje.
Jiří Pšenička
Bylo jasné, že majitelé kamionů budou více platit kartami než přes banku. Nikdo ale netušil, že jich bude tolik.