Krize prospěje trhu práce

Sto, dvě stě, 550, 660 a výčet by mohl klidně pokračovat. Bohužel to nejsou čísla do loterie. Jsou to namátkou vybrané počty lidí, kteří ještě do konce letošního roku nebo příští rok přijdou o zaměstnání v některé z tuzemských firem.
Celkem jich bude nejpíše víc než patnáct tisíc a další přibudou.
Česko muselo za poslední měsíce hodně rychle vystřízlivět a probudit se ze sna o ostrově, který je před krizí v bezpečí. Ve skutečnosti je příliv nepříjemně zasáhl. Sice to zatím není tsunami, ale v některých podnicích už se dá mluvit o pěkném vlnobití. A už dávno se netýká jen oborů, které na krizi ještě umocněnou nedávným posilováním koruny a levnou konkurencí z Asie reagovaly nejdříve - porcelánek, textilek anebo skláren.
Firmám chybějí zakázky, protože není poptávka, musejí omezovat výrobu, mají nižší tržby, výrazně jim propadají zisky. Nemají peníze na investice a dostávají se hůř k úvěrům, jejich vývozní aktivita klesá. Významně se šetří, u některých už je to boj o přežití. A zbavují se zaměstnanců.
"Menší firmy mají složitější pozice vůči bankám, neboť jsou pro bankovní domy jednodušším soustem," říká místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. "Na druhé straně jsou ale menší firmy daleko pružnější než velké, což je v době krize vždy velmi důležité. Dokážou relativně rychle změnit výrobní portfolio, nabídku zboží, trhy a podobně," dodává.
Hra na to, kdo je na tom v současné době lépe a kdo hůř, nemá moc smysl. Současná situace je podle některých odborníků největší krizí na pracovním trhu od poloviny devadesátých let.
Jen za uplynulý měsíc o propouštění informovaly desítky firem. Jedním z posledních, kdo nutnost snížit stavy zaměstnanců oznámil, je největší český výrobce plastových přepravních obalů Alfa Plastik. Z jeho tachovského závodu odejde 73 lidí, a to kvůli pokračujícímu poklesu zakázek v posledním čtvrtletí roku. Podobně frenštátský závod Continental Automotive Systems CR propustil 70 zaměstnanců. Lidí, kterým výpověď zkazí konec roku, denně přibývá.
Míra nezaměstnanosti sice ještě v říjnu mírně klesla na 5,2 procenta, volných pracovních míst ale rychle ubývá. "Během listopadu přibylo asi šest tisíc lidí bez práce. To se na první pohled nezdá být příliš, vývoj ale kontrastuje s loňským listopadem, kdy nezaměstnaných o více než sedm tisíc ubylo," odhaduje analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Fronty na úřadech práce se tak každý týden o něco prodlouží.
"I když některé projevy krize nemusejí být příjemné, my vnímáme i její ozdravný účinek. Jsme ve fázi ochlazení přehřátého trhu práce. Z hlediska jeho fungování to například znamená, že roste průměrný počet odpovědí na inzerované pracovní místo," pochvaluje si paradoxně situaci Libor Malý z on-linového tržiště práce LMC.

Kdo chce, práci najde?
Je to absurdní situace. Ještě před půl tři čtvrtě rokem si spousta firem stěžovala, že jim kvalifikovaní zaměstnanci chybějí a navíc že není kde brát. Vláda slibovala opatření, která do země pustí pracovat další cizince, podniky se předháněly v platových nabídkách i benefitech, jen aby lidi nalákaly. Teď bude na trhu volných zaměstnanců spousta, firmy jim ale nebudou mít co nabídnout.
Jako třeba u dopravců, jichž se krize dotkla zásadním způsobem. Projevilo se uzavření skláren - třeba u společnosti Karlovarský porcelán je v ohrožení 1800 pracovních míst -, snížení výroby v automobilkách i u jejich subdodavatelů.
"Nastal obrat. Před půlrokem a více dopravci postrádali odhadem deset až patnáct tisíc řidičů. Dnes jsou spíše propouštěni a je jasné, že jde jen o začátek. Kolik zaměstnanců bylo či do konce roku bude propuštěno, říci nedokážu, ale dá se to odhadovat z toho, že počet zakázek poklesl zhruba o deset procent," konstatuje Martin Felix ze sdružení Česmad Bohemia.
Propouštět začaly podle informací Tomia Okamury z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur už i některé incomingové cestovní kanceláře, hotely, restaurace či prodejny suvenýrů.
Prezident Hospodářské komory Petr Kužel ale stále připomíná, že nezaměstnanost v Česku patří v Evropské unii mezi nejnižší.
"V mnoha oblastech stále platí to okřídlené "kdo chce, práci si najde". Jsou tu desítky tisíc volných pracovních míst. Problém je, že pro některá odvětví pracovní síla chybí a naopak je tu přebytek té síly, pro kterou není uplatnění, o kterou není zájem nebo která naopak nemá zájem o práci," tvrdí Kužel.
Jenže už třeba ani pro odborníky v oblasti informačních technologií nejsou současné časy takové, jaké bývaly. IT specialisté přitom ještě donedávna patřili k lidem, kteří si byli schopni ze dne na den najít nové místo a ještě výrazně lépe placené než to předchozí. Zaměstnavatelé zpřísnili náborovou politiku a už zdaleka neberou každého absolventa technické školy a nenabízejí vysoké nástupní platy.
"Firmy požadují nejen formální ověření kvalit budoucích zaměstnanců, ale i doložení referencemi. Chtějí být přesvědčeny o skutečné přidané hodnotě zaměstnance," řekl Ekonomu Jan Hurtik z konzultantské firmy Thimon Andros Consulting. Ten si také pochvaluje, že krize začíná srovnávat často nadsazené platové požadavky IT specialistů.

Nezdravé sádlo odpadá
Společnosti z oboru se také budou muset připravit na složitější vyjednávání se zákazníky. "Očekáváme velký tlak na cenu a hledání alternativ," varuje Václav Lavička z technologické společnosti Inscape.
Hromadné propouštění ale zatím IT specialistům nehrozí. Spíše budou jen obtížněji shánět práci. "Trh zaplavili pseudokvalitní kandidáti. To jsou ti, kteří nedosahovali požadovaných výkonů, služebně nejmladší v oboru zatím ještě bez přesvědčivých výsledků anebo drazí specialisté bez rozjetých projektů," popisuje Jan Hurtik.
Nastupující krize se dotkla zejména IT společností, které provozují takzvané "body shopy", tedy pronájem odborníků do zahraničí. Českých IT odborníků pracujících v cizině by přitom mohlo být možná patnáct procent z celkového počtu. Teď firmy přiznávají, že vývoz zaměstnanců zejména do zahraničních firem ustává.
"Nové projekty se otevírají daleko opatrněji než v minulosti," říká Radek Machačka z technologické firmy BSP. "Body shopping je nyní samozřejmě méně atraktivní," potvrzuje Pavel Šťovíček, ředitel společnosti Ness Logos, která naopak pozoruje nárůst poptávky v oblasti management consultingu. "Aktuální situace na trhu vede firmy k projektům v rámci vnitřních změn tak, aby byly na případnou recesi připraveny. Hledají cesty, jak lépe a efektivněji uspořádat firemní procesy, řízení finančních toků nebo například řízení IT oddělení," doplňuje Šťovíček.
Na krizi ale mohou společnosti i vydělat. Snaží se o to třeba Inscape, který provozuje portál Itkult.com. Jeho prostřednictvím mohou firmy najímat volné pracovníky na aktuální projekty. "Pozitivní je, že se na trhu objevuje čím dál tím více nezávislých profesionálů, které lze takto najmout," pochvaluje si Václav Lavička z Inscapu.
Většina oslovených manažerů se ale shoduje v jednom: krize pročišťuje nezdravý trh práce v oboru IT. Jak řekl jeden manažer: "Opadá to nezdravé sádlo a ve firmách zbude jen kvalita."

Odbory ve střehu
Nejhůře je na tom v současné chvíli jedna z nejdůležitějších součástí skládačky českého hospodářství: automobilový průmysl.
Analytická firma Anderson Willinger předpověděla, že právě tento obor opustí do konce roku dva a půl až tři tisíce lidí. K podobnému číslu dospělo Sdružení automobilového průmyslu už v létě, tehdy ale vycházelo jen z dopadů silné koruny a zvyšování cen energie, o krizi se ještě příliš nemluvilo. Nová analýza, která by s ní už počítala, má být hotova v polovině prosince. "Zatím to vypadá, že do poloviny příštího roku půjde o devět tisíc osob," řekl týdeníku Ekonom ředitel sdružení Antonín Šípek.
Od automobilek a jejich dodavatelů chodila v posledních týdnech jedna zpráva horší než druhá.
Mateřský Volkswagen se k mladoboleslavské Škodovce příliš mateřsky nezachoval a zastavil projekt na rozšíření závodu ve Vrchlabí. Škoda musela opakovaně omezovat produkci a další velká odstávka se chystá na přelom roku. Od září navíc muselo ze závodů odejít 1500 agenturních pracovníků.
Výrazné omezení výroby se podle posledních informací dotkne i sesterského závodu v Bratislavě, kde se teprve začátkem roku začaly vyrábět octavie. Spekuluje se ale, že by se právě na Slovensko mohla přesunout připravovaná výroba minivozu Up!, který byl původně slibován tuzemskému Vrchlabí.
Špatně se vede i kopřivnické Tatře. Kvůli poklesu objednávek rušila firma přesčasovou práci a přidávala volno, do konce března má počet zaměstnanců klesnout o 820. Podobně je na tom letňanská Avia.
Dramatická je situace ve Stříbře. Pobočka amerického výrobce kabelových svazků Alcoa Fujikura Czech propustí z celkem čtrnácti set asi 660 zaměstnanců. Ve velkém se přitom propouštělo už v létě, kdy se část produkce stěhovala do levnějšího Rumunska.
Citelné rušení pracovních míst čeká také novojičínský Visteon-Autopal, "vnučku" amerického Visteonu, jenž je dvorním dodavatelem skupiny Ford. V českých závodech se vyrábějí chladiče, díly klimatizace a především světla. Společnost se chlubila, že její světla využívá i vůz Jamese Bonda, skutečný svět ale nemá se světem filmového plátna moc společného. O práci přijde až 550 lidí.
Výrobce automobilových skel Saint Gobain Sekurit možná propustí až dvacet procent zaměstnanců z 500, kroměřížský Magneton opustí několik desítek lidí. Mohelnický výrobce světlometů Hella chystá propouštění, týkat se má zatím jen jednotlivců.
Ze Saar Gummi z Červeného Kostelce, jež dodává gumová těsnění, odejdou do konce roku desítky lidí.
"Zatím nejde o masivní fenomén," říká o propouštění Libor Malý z LMC. "Firmy ale začínají více poptávat služby, které jim uvolňování zaměstnanců pomáhají řešit. Takzvaný outplacement - neboli systémy podpory propouštěných zaměstnanců - zahrnuje u některých firem i pomoc lidem s hledáním nového místa a personální poradenství."
Odbory ale bijí na poplach už teď. "K protestním akcím může dojít a nejsou vyloučeny, " řekl Ekonomu Josef Středula z Odborového svazu Kovo. "Hlavním důvodem může být také nečinnost vlády a přehlížení reálných problémů, jež se dotýkají těch, kteří je nezavinili, a to jsou zaměstnanci. Oni jsou vystaveni největšímu tlaku a nemají naspořeny miliony."
Výčet firem a následně jejich zaměstnanců v problémech tím ale zdaleka nekončí. Výrobce autodílů Brano Group, který má závody v Hradci nad Moravicí, Jablonci nad Nisou a v Rakovníku, propustil již přes dvě stě lidí, do konce roku je má následovat ještě několik desítek.
Jablonecká společnost TRW Lucas Varity, která vyrábí brzdy, kvůli poklesu výroby pustila ze zhruba 1360 lidí asi deset procent zaměstnanců.

Rizikové regiony
Úřadům práce přibývá klientela. Třeba právě na Jablonecku se za poslední necelé dva měsíce nově zaevidovalo 843 nezaměstnaných. "Z toho asi 110 bylo propuštěných z dodavatelských firem pro automobilový průmysl a - pro srovnání - asi 150 osob zabývajících se sklářskou a bižuterní výrobou," potvrdil Ekonomu Michal Holý z úřadu práce v Jablonci nad Nisou.
Nové lidi do evidence mohou očekávat i další úřady. Společnost Facea, vyrábějící zámky pro automobily, se rozloučila se zhruba stem zaměstnanců. Firmu SAS Automotive, jež montuje kokpity, opustilo od srpna šedesát zaměstnanců, z toho dvě třetiny agenturních. AGC Automotive Czech, která v Chudeřicích u Bíliny na Teplicku vyrábí automobilová skla, propustila několik lidí ve zkušební době a přerušila spolupráci s agenturními firmami.
Bosch Diesel, největší zaměstnavatel na Vysočině, snížil různými cestami skutečný početní stav o stovky lidí - celkem letos firmu opustí více než čtyři sta pracovníků. Connaught Electronics, původem irská firma, která vyráběla elektronické součástky pro automobily a zaměstnávala v Jiřicích u Humpolce sedmdesát lidí, produkci úplně zastavila. Edscha Bohemia z Kamenice nad Lipou zase předpokládá propuštění padesáti pracovníků.
Vysočina přitom patří k regionům, které na krizi doplácejí nejvíce. Tamní úřady práce mají nahlášeno hromadné propouštění zhruba dvou tisícovek lidí ze šesti podniků, které k němu přistoupí během letošního podzimu a zimy.

Cizinci na dlažbě
Lavina nákazy se valí všemi směry. "Jmenovat nějaké další obory je v tuto chvíli předčasné a zbytečně by to vyvolávalo paniku," říká prezident Hospodářské komory Kužel, "lze však očekávat, že do určitých problémů se mohou dostávat odvětví, která jsou vysoce energeticky závislá. Ohlášená zdražování cen se negativně promítnou do nákladů a v důsledku se to může projevit i v redukci některých pracovních míst."
První na řadě jsou při propouštění obvykle agenturní zaměstnanci, v mnoha případech cizinci. Naopak u specializovaného agenturního zaměstnávání - třeba v oblastech financí, účetnictví nebo administrativní podpory - se podle manažera personální agentury Robert Half ČR Aleše Křížka vždy poptávka v období nejistoty či krize zvyšuje.
Nekvalifikovaní agenturní zaměstnanci - cizinci - ale často končí za hranicí zákona, protože v momentě ztráty práce přicházejí o pracovní povolení i o povolení k pobytu.
"Normálně se o ně dle zákona musejí postarat personální agentury, které je legálně dovezly," říká Marcel Winter z Českovietnamské společnosti. A ačkoliv mají agentury Ministerstvu práce hlásit, kam dovezení cizinci nastoupili, MPSV podle Wintera veřejně sdělilo, že to dělá jen třetina agentur.
"Klesá počet zaměstnanců z Polska, protože firmy nejdříve propustily cizince," potvrdila Ekonomu ředitelka ÚP v Liberci Kateřina Sadílková. Už v říjnu na libereckém úřadu práce zaznamenali výrazný pokles volných pozic, nejvíce - zhruba polovina - ubylo míst právě pro dělníky na montážních linkách, což jsou velmi často právě pracovníci z ciziny.
A zatímco ještě nedávno na Liberecku do některých pozic marně sháněli zaměstnance ochotné jít pracovat, nyní v evidenci propuštěných přibývá. Nejvíce osob přišlo podle ředitelky Sadílkové z firmy Cadence Innovation. Výrobce plastových dílů musí zeštíhlet, protože jeho američtí majitelé sice skoupili plastikářské evropské závody, ale sami se záhy ocitli v insolvenci. Liberecký podnik proto patrně opustí 300 z 2300 pracovníků.
Rokycanský výrobce plastových dílů Eugen Wexler se také musel rozloučit s asijskými agenturními pracovníky. "Máme rozdělané vstřikovací formy na nové projekty GM, a kdyby nebyly zaplaceny, vznikl by vážný problém," popisuje situaci obchodní ředitel rokycanského podniku Petr Krob.
S obavami tedy sleduje další vývoj kolem amerického General Motors a jeho evropské dcery Opel. Kdyby šly do konkurzu, znamenalo by to další komplikace.

350 tisíc uchazečů o práci
Nejhorší situace ale čeká pracovní trh příští rok. Nejen proto, že má za reálným stavem zpoždění zhruba půl roku. Mnoho firem ale zaměstnancům garantuje dvouměsíční výpovědní lhůty, a odchody proto mohou přijít zhruba v březnu.
Tak tomu je například u největšího evropského výrobce ohýbaného nábytku, společnosti TON z Bystřice pod Hostýnem, která kvůli snížené poptávce po svých výrobcích musí propustit 170 lidí.
Ministerstvo práce připustilo, že na začátku příštího roku očekává zvýšení nezaměstnanosti, především ale v souvislosti s ukončováním sezonních prací nebo pracovních poměrů na dobu určitou. I proto bývá v lednu míra nezaměstnanosti nejvyšší z celého roku.
"Nejinak tomu bude i v lednu 2009, kdy se ale mohou projevit i první dopady krize. Očekáváme, že v lednu pravděpodobně míra nezaměstnanosti překročí hodnotu šesti procent a počet uchazečů o práci by se mohl pohybovat kolem 350 tisíc," řekl Ekonomu mluvčí úřadu Petr Sezemský.
Analytici se shodují, že na konci příštího roku se míra nezaměstnanosti přiblíží hranici sedmi procent, podle ekonoma Sobíška během příštího roku přibude až 40 tisíc nezaměstnaných a drtivá většina bude ze zpracovatelského průmyslu.
"V příštím roce nezaměstnanost vzroste o dvě až tři procenta," odhaduje místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček, který je zároveň šéfem průmyslového holdingu Sindat, kde o práci přišly zatím desítky lidí.
"Na druhé straně vidíme dnes docela zajímavou příležitost pro investování, zaznamenali jsem zvýšený zájem o vstup Sindatu do jiných podniků," řekl Ekonomu Havlíček bez bližších podrobností.

Vítaná změna
Propouštění a růst nezaměstnanosti není příjemnou záležitostí pro lidi, kterých se bezprostředně dotýká, ani pro ekonomiku.
"Nedojde k výraznému růstu vyprodukovaného zboží a služeb jako v posledních letech. Jinými slovy ekonomika sice neklesne, ale neporoste tak rychle - stát získá méně peněz z daní příjmů fyzických osob a ze sociálního pojištění, naopak bude větší tlak na sociální síť a na její dávky, " myslí si Petr Kužel.
K dalšímu prohloubení dopadů krize do české ekonomiky by mohlo dojít v případě černého scénáře a růstu nezaměstnanosti až nad 7,5 procenta. "Když se růst nezaměstnanosti udrží v mantinelech, které předpovídám - příští rok přes šest procent -, tak půjde spíše o vítanou úlevu pro některé výrobce, kteří v minulosti naráželi na nedostatek pracovní síly a vyšší tlaky na růst mezd," konstatuje analytik ČSOB Jan Bureš.
Podle průzkumu Hospodářské komory mezi 1200 podniky polovina z nich příští rok svým zaměstnancům mzdy nezvýší. Třetina chce přidávat jen o inflaci.
Odboráři ale podle Josefa Středuly požadují, aby byl růst mezd i v roce 2009 vyšší než předpokládaná inflace. A to nejen proto, že jsou firmy, jejichž situace je stále dobrá, ale také proto, že krize se nezlepší, když lidé nebudou mít peníze na utrácení.
Situace se přesto změní. "Ještě loni si zaměstnanci mohli diktovat, jaký růst mezd chtějí. Letos se však situace dramaticky obrátila. Úspěchem je, když si daný zaměstnanec udrží své místo, o výrazném zvyšování mezd nemůže být ani řeč," myslí si ekonom Komerční banky Jiří Škop.
Personalisté mu dávají za pravdu. "Můžeme potvrdit zpomalení a v některých oborech i zastavení růstu mezd. V oblastech, kde za poslední dva až tři roky rostly mzdy řádově o desítky procent, by ale ke zpomalení růstu mezd došlo i tak," soudí Aleš Křížek.
A průměrné mzdy zpomalují svůj růst už teď. Podle posledních údajů statistiků mzdy ve třetím čtvrtletí letošního roku mírně klesly ve srovnání s předchozím kvartálem. Meziročně ale průměrná hrubá mzda v Česku stoupla o necelých osm procent na 23 144 korun. Reálně - po odečtení inflace - se v průměru zvýšila o 1,2 procenta.
V nepodnikatelské sféře už ale za poslední kvartál reálná mzda klesla i meziročně - o 2,7 procenta na 21 714 korun -, zatímco u podnikatelů zatím stále roste, i když reálně už také jen o zhruba dvě procenta.

Lépe až v polovině 2010
Co bude dál? Mzdy stejně jako celé hospodářství neporostou tak rychle, nezaměstnanost se zvýší. Tu nejvyšší může Česko čekat nejspíš v průběhu léta roku 2009.
Uklidnění stavu na pracovním trhu bude záviset do velké míry na vývoji v eurozóně.
"Kdyby se tamní ekonomika začala vzpamatovávat v druhé polovině příštího roku, trh práce by se mohl začít zlepšovat zhruba v polovině roku 2010. Jestliže se ovšem problémy v zahraničí ukážou vážnější, než se dosud myslí, zotavení trhu práce se také posune," odhaduje ekonom Jiří Škop.
Premiér Topolánek už připustil, že vláda je připravena nepřímo podpořit české exportéry v případě, že je globální krize zasáhne. O podpoře trhu práce se zatím příliš nemluví, premiér pouze nedávno v Senátu v rámci debaty o úpravách Zákoníku práce vyzval k odstranění "rigidity, imobility pracovního trhu".
Ministerstvo práce Ekonomu vzkázalo, že v České republice zatím nebylo potřebné přijímat opatření zaměřená na důsledky finanční krize. "Reakce bude úměrná hloubce problému a délce finanční krize a k jejímu řešení využijeme podle potřeby všechny nástroje politiky zaměstnanosti a finanční zdroje." Mají to být jak prostředky národní, tak i z Evropského sociálního fondu.
Připravuje se ale například novela Zákoníku práce, která by firmám umožnila snáze zaměstnávat lidi na částečný úvazek a podpořila tento typ smluv slevami na sociálním pojištění. Kromě toho se již projednává snížení nemocenské a příspěvku na politiku zaměstnanosti.
Hromadné propouštění IT specialistům nehrozí. Jen budou hůře shánět práci.

Hana Filipová
Petr Korbel
Radan Dolejš
Pavla Kreuzigerová

Dopady krize na vybrané obory

HUTNICTVÍ/OCELÁŘI
Poptávka po hutních výrobcích klesá, padají i ceny. Firmy musejí omezovat výrobu. Sto padesát stálých zaměstnanců (z 900) propustí kvůli úbytku zakázek jihlavská společnost Moravské kovárny. Z oceláren Evraz Vítkovice Steel odejde do konce roku 157 lidí (z 1600). Snižování počtu zaměstnanců se nevyhne ani ArcelorMittal Ostrava, půjde zatím o lidi v prodeji, administrativě a odděleních podpory výroby.

POTRAVINÁŘSTVÍ
Není zasaženo přímo. Zemědělci si stěžují na stále nižší výkupní ceny mléka a obilí. Klesají i prodeje masa. Společnost Maso Planá uzavře ke konci roku jatka a bourárnu v provozovně na Jindřichohradecku, o práci přijde 100 ze 250 lidí. Šumavský masokombinát Klatovy zase omezuje provoz a snižuje výrobu, výpověď dostalo 180 lidí z 208, důvodem je ale především dlouhodobá zadluženost podniku.

CESTOVNÍ RUCH
Podniky šetří, omezují výdaje, ruší firemní akce i výjezdy zaměstnanců. Cestovní kanceláře mohou v příštích měsících přijít na tržbách až o 700 milionů korun. S postupující hrozbou propouštění budou lidé omezovat výdaje na dovolené. Podle informací AČCKA mají incomingové cestovní kanceláře, hotely, restaurace či prodejny suvenýrů buď "stopstav" na nabírání nových zaměstnanců, nebo již začaly propouštět.

SKLÁRNY/PORCELÁNKY
Obor se potýká s problémy dlouhodobě, škodí mu levná konkurence z Asie a silná koruna. Krize urychlila pád skupiny Bohemia Crystalex Trading a Porcely Plus. Ve Světlé nad Sázavou nedostalo mzdy už dva měsíce 1100 zaměstnanců, mnozí začali dávat výpověď. Ve Sklárnách Bohemia dalo výpověď zhruba 260 lidí. Hromadné propouštění ohlásil Karlovarský porcelán, ohroženo je téměř 1800 lidí.

TEXTILNÍ PRŮMYSL
Dlouhodobě v problémech kvůli levné asijské konkurenci, zvyšování cen energií a silné koruně. Za rok z oboru odešlo asi 3000 lidí. Propouštět se chystá Slezan Frýdek-Místek ze dvou závodů dohromady asi 265 lidí. Šedesát lidí by mělo odejít z královédvorské textilky Dietfurt, další v únoru. Lanatex opustí skoro dvě třetiny z 220 pracovníků, Brněnská Nová Mosilana pustí 83 lidí a na několik dní zastaví provozy.

MÉDIA
Firmy omezují i výdaje na reklamu a marketing, někteří vydavatelé se obávají dopadu na příjmy z inzerce. Kvůli obavám o práci budou lidé více šetřit a nebudou utrácet za nákupy časopisů. Klesat nejspíše budou i tržby z prodejů. Sanoma Magazines Praha kvůli krizi ukončí vydávání sedmi svých časopisů a propustí až 70 lidí. Ringier nedávno oznámil, že přestane vydávat bezplatný deník 24 hodin.

NÁBYTKÁŘI
Silná koruna a nižší odbyt kvůli krizi na realitních trzích a ve stavebnictví trápí výrobce nábytku. Počet pracujících v oboru meziročně klesl o 1500. Firmy omezují i investice na koupi nového kancelářského nábytku, tržby výrobců klesají. V první půli roku zavřela továrnu Jitona v Rousínově, propustila 250 zaměstnanců. Výrobce ohýbaného nábytku TON z Bystřice pod Hostýnem propustí kvůli snížené poptávce 170 lidí.

STROJÍRENSTVÍ
Podniky zastavují či omezují výrobu, zaměstnancům většinou garantují 60 procent mzdy, klesá poptávka. Opavský Ostroj snížil dodávky pro automobilový průmysl o dvacet procent. Strojírenský závod Unipletu v Třebíči propouští 95 lidí, Liberecký závod Oerlikon (dříve Elitex) končí výrobu, o práci přijde 55 lidí. Siemens se stahuje z pražské výroby kolejových vozidel, ohroženo je zhruba tisíc míst.

FINANČNICTVÍ
U tuzemských bank se zatím s výjimkou ČSOB krize ve výsledcích neprojevila, jsou ale obezřetnější při půjčování peněz. O propouštění se dosud nemluví. Úspory a cestu, jak udržet ziskovost byznysu, ale hledá například finanční skupina PPF, řešením je i snižování počtu zaměstnanců. Skupina Home Credit propustila zhruba 50 lidí, tedy asi polovinu zaměstnanců ústředí, dalších nejméně padesát odešlo přímo ze splátkové firmy.

DEVELOPEŘI/STAVEBNICTVÍ
Developeři mají těžší přístup k financím. Poptávka po novém bydlení klesá kvůli dražším hypotékám, odkládají se projekty. Stavbaři se bojí omezování státních zakázek kvůli hubenějšímu rozpočtu. Propouštění se zatím neplánuje, kromě ECM Real Estate Investment, která propustila zatím 25 ze 125 lidí. V Ostravě končí dodavatel lehkých střešních krytin Ruukki CZ a propustí všech 79 zaměstnanců.

(hm)

9 tisíc lidí
by mohlo do půlky příštího roku odejít z autoprůmyslu.

Během příštího roku přibude podle odhadů až 40 tisíc nezaměstnaných.

600 podniků
nebude podle HK zvyšovat příští rok platy.

V některých oborech se růst mezd už zastavil, jinde zpomaluje.

Kolik lidí propustí firmy v automobilovém průmyslu

Jak jsou na tom automobilky