Hledáme statisíce doktorandů
Pokud by měla stoupnout intenzita výzkumu a vývoje v evropském podnikatelském sektoru na úroveň USA, znamenalo by to přidat zhruba 410 tisíc dalších výzkumníků (na 960 tisíc). Uvedl to Eric Perée, belgický ředitel divize ekonomických a finančních studií EIB na pražské konferenci o vědě, kterou pořádala Česká hlava s mediální podporou Ekonoma.
Navíc musíme počítat s tím, že v příštím desetiletí přibližně 360 tisíc výzkumníků odejde do důchodu. Na kombinaci pokrytí úbytku a potřebného přírůstku tak budeme potřebovat během deseti let 700-800 tisíc výzkumníků navíc. Tento přibližný odhad Evropské investiční banky se příliš neliší od obdobných prognóz vypracovaných jak OECD, tak Evropskou komisí, poznamenal belgický ekonom.
Dvě cesty. Otázkou je, jak zvýšení počtu vědeckých a výzkumných pracovníků dosáhnout. Podle Peréeho v zásadě existují jen dva způsoby: rozšířit vysokoškolské programy, nebo zvýšit příliv vysoce kvalifikovaných pracovních sil ze zahraničí.
V produkování potenciálních výzkumníků Unie za Spojenými státy nezaostává, spíše naopak. I když v Unii studuje na vysokých školách menší podíl mladých lidí než v Americe, na starém kontinentu prochází vědeckými a inženýrskými programy mnohem větší podíl absolventů vysokých škol.
Teď by se však musel v EU jejich počet zdvojnásobit - z nynějších 30 tisíc na 70 tisíc ročně po dobu deseti let. Jinak přírůstku 700 tisíc výzkumníků nedosáhneme, pokud nepočítáme s imigrací.
Rozdílná imigrace. Zhruba 15 % kvalifikovaných pracovníků v USA představují přistěhovalci, zatímco v zemích EU je to 11 %. Očistíme-li však tento údaj od toků uvnitř Unie, v USA je dvakrát vyšší podíl kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí než v EU.
Eric Perée má za to, že nejlepší je lákat studenty, a pak se snažit o to, aby v zemi, kde studovali, také zůstali. To se snadno říká, ale nesnadno dělá. V USA je zhruba každý čtvrtý student připravující se na získání titulu PhD narozen v zahraničí, zatímco v EU je to pouze jeden ze sta. Ve vědeckých a inženýrských oborech USA je podíl takových studentů ještě větší. Také z milionu výzkumných pracovníků v podnikatelském sektoru v USA se 380 000 osob narodilo v zahraničí.
Zhruba 10-20 procent evropských PhD teď sídlí ve Spojených státech. Z těch, kdo tam získali titul v letech 1998-2001, zůstalo v USA dokonce 57 procent.
Jak je udržet? Průzkumy ukázaly, že nejvýznamnějším důvodem, proč se evropští vědci a inženýři rozhodli dlouhodobě pracovat v zahraničí, je kvalita práce. Jako významné faktory evropští výzkumníci uvádějí lepší kariérní vyhlídky, kvalitnější projekty, snadnější přístup ke špičkovým technologiím. Platy se neukázaly být rozhodujícím faktorem, i když mají svůj význam. Zahraniční výzkumníci v EU označují za problém především přehnanou byrokracii, včetně obtíží s vízy, pracovními povoleními a dalšími správními úkony.
Zdá se, že pracovní trh EU ještě není schopen dobře využívat absolventů vysokých škol, řekl Eric Perée. Podle údajů OECD má jeden z pěti absolventů vysoké školy v EU zaměstnání, na které je příliš kvalifikovaný.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



