Kdyby kabinet prodal vše, o čem se jako o majetku vhodném k prodeji v minulém roce zmínil, mohl by získat více než 1,2 bilionu korun. Největší položku by v tom představovala suma za Lesy ČR a za ČEZ. Je to ale absurdní představa. Ve funkčním období Topolánkovy vlády budou příjmy z privatizace mnohem nižší. Přestože se diskuse o změně vlastnictví u společností jako Budějovický Budvar nebo České lesy otevřela, jde o natolik citlivé téma, že v tomto případě jsou jinak velmi odvážní představitelé ODS opatrní. Po dobu vlády současné garnitury by bylo také s podivem, kdyby se dospělo k jednoznačnému závěru ohledně privatizace elektrárenské společnosti ČEZ.
Žádná smršť se čekat nedá; bude to spíš privatizační vánek. Kabinet ho zahájí někdy v únoru, až se na pořad jednání dostane návrh komise Ministerstva financí prodat sto procent akcií společnosti Škodaexport vítězi výběrového řízení - firmě ČEX, a to za 210 mil. korun. Tendr byl vyhodnocen v polovině prosince. ČEX je společnost vlastněná dvěma subjekty ze skupiny ČKD Group (ČKD Praha DIZ a ČKD Nové Energo), která má předpoklady inženýrsko--projektového podniku využít.
A vláda určitě ví, jak s utrženými penězi naložit. Potřebuje finance na dopravní infrastrukturu, na nápravu ekologických škod, výhledově na zahájení penzijní reformy.
Loni získala necelé tři miliardy za prodej Aera Vodochody investiční společnosti Tularosa ze skupiny Penta - to byla největší transakce roku 2007. Rozhodnutí o ní padlo už před Vánocemi roku 2006, ale až v lednu 2007 spojení povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; a pak teprve přišly peníze.
V uplynulém roce se rovněž završily dva prodeje z majetku ČSA. To ale nebyla privatizace v pravém slova smyslu. Majetek prodávaly aerolinky a ty také inkasují. Zřejmě více než 750 mil. korun dostaly za nákladový terminál od dodnes tajemné firmy Central European Handling. Koncem loňského roku byl vybrán i nový nabyvatel druhé dceřiné společnosti ČSA, Air Czech Catering. Pokud to koncem ledna schválí mimořádná valná hromada, získá catering italská Alpha Overseas Holdings Limited a poté nový vlastník zaplatí zatím nezveřejněnou sumu. Příjmy z prodeje obou dceřinek ale vylepší rozpočet ČSA, nikoliv České republiky.

VELKÝ ZÁJEM O STÁTNÍ RUZYNI. "Privatizace Letiště Praha má šanci stát se nejvýznamnější transakcí příštího roku," říká Petr Kováč, výkonný ředitel Patria Finance, který se zabývá leteckou dopravou. Předpokládá, že by se cena mohla pohybovat mezi 2,8-3 mld. eur, tedy přesáhnout 80 mld. korun. Některé odhady analytiků jsou dokonce ještě vyšší.
Letiště v Ruzyni má ve srovnání s mnoha dalšími evropskými konkurenty několik výhod. Jednou z nich je poloha ve středu kontinentu, která přímo předurčuje pražskému letišti, aby se stalo transferovým. Dále se nepotýká s omezenou kapacitou (přibyl nový terminál a odbavovací hala) a má i možnost dalšího rozšíření. Počet cestujících, kteří tudy projdou, rychle roste. Za loňský rok to bylo 12,5 milionu lidí, asi 40 procenty se na tom podílí ČSA.
V této souvislosti je také důležitý fakt, že privatizace se odehraje v době, kdy je letecká doprava opět ve slušné kondici. A navíc, jak upozorňuje Petr Kováč, v příštích 18 měsících nebudou v teritoriu Evropy žádné srovnatelné investiční příležitosti. "Nejbližší podobná transakce bude pravděpodobně privatizace letiště v Bukurešti a tam se mluví o termínu 2009," dodává Kováč.
Dá se očekávat, že privatizace Letiště Praha přitáhne pozornost řady potenciálních kupců. V Patria Finance už mají signály, že zájem jeví velký okruh investorů, především finančních skupin a zejména fondů, které investují do infrastrukturních projektů. Jde téměř výhradně o zahraniční subjekty, konstatuje Kováč. Vedle finančních investorů ale privatizace Ruzyně přitahuje i operátory letišť. Logicky se jeví jako nejvýhodnější právě konsorcium finančního investora s firmou, která už má zkušenosti s provozováním některého letiště.
Kováč ale varuje před tím, aby se novým vlastníkem stala společnost, která provozuje konkurenční letiště. Za přímou konkurenci v tomto směru považuje zejména Vídeň (provozovatelem je Flughafen Wien), Budapešť (Hochtief AirPort), ale i některá další letiště, resp. jejich provozovatele.
Týdeník Ekonom má ale informace, že se o Letiště Praha zajímají i české, resp. slovenské finanční skupiny. Marek Dospiva, spolumajitel společnosti Penta Investments, potvrdil Hospodářským novinám, že by do privatizace šli, pravděpodobně jako partneři v mezinárodním konsorciu. Vzhledem k vysoké ceně by tak asi postupovali i ostatní.

VŠECHNY CESTY OTEVŘENÉ. Na vyhlášení tendru si ale ještě budeme muset nejméně tři měsíce počkat. Státní podnik se teprve transformuje v akciovou společnost a firma Credit Suisse Securities (Europe), vybraná Ministerstvem financí, má do března předložit návrh, jaký je nejvhodnější způsob privatizace a o jakou část akcií by se mělo jednat. Spolupracuje také s Ministerstvem dopravy, do jehož resortu letiště spadá.
Už nyní různí poradci a politici (neoficiálně) hovoří o tom, že prodej přes burzu by byl pro stát méně výhodný a že tudíž nejlepší způsob privatizace letiště představuje přímý prodej strategickému investorovi. Vyjádřil se tak mj. i náměstek ministra financí Ivan Fuksa. Šéf pražské Burzy cenných papírů Petr Koblic je ale jiného názoru. Jak před nedávnem ironicky řekl, "kapitálový trh má jednu zásadní nevýhodu pro uskutečňování privatizací - je transparentní".
"Desítky poradců a oponentů, kteří se snaží, aby privatizace prošly jiným způsobem, argumentují tím, že přímým prodejem se získá víc peněz. To je nepochybně pravda, když prodáváte sto procent... Na celém kontinentu se standardně firmy privatizují tak, že se prodává po menších částech přes kapitálový trh. To musí být výjimka, kde se rozhodnou pro přímý prodej. Našich zbylých privatizací se zúčastní především finanční investoři. Byť bych si na to nevsadil, tak si myslím, že minimálně Letiště Praha by na burzu jít mělo," řekl Koblic deníku E15.
Oficiálně podle Ministerstva financí není zavrženo žádné řešení, vyloučen není údajně ani pronájem. "Privatizace Letiště Praha bude předmětem jednání vlády v březnu 2008. Pokud jakákoliv osoba nyní veřejně prohlašuje, která varianta je preferovaná, pak se jedná pouze o její osobní názor," sdělil k tomu tiskový mluvčí ministerstva Jakub Haas.
Nový majitel Letiště Praha by mohl být znám do konce roku 2008.

ČSA - PRODAT V ZISKU, NEBO VE ZTRÁTĚ? O krok pozadu za Letištěm Praha je privatizace ČSA. I tam ale už Ministerstvo financí pověřilo firmu, která posuzuje, jak účinný je probíhající program stabilizace, který realizuje současný management, a jak by bylo nejlépe načasovat privatizaci. Analýzu zpracovává společnost Deloitte Advisory a do března, kdy má být hotova, nechce MF dávat žádné informace. Kromě způsobu privatizace se bude rozhodovat i o tom, kolik akcií by se vlastně prodalo.
Poté, co ukončila svou činnost Česká konsolidační agentura, je nyní majoritním vlastníkem Ministerstvo financí, které ovládá přes 90 procent akcií národního dopravce. Poradci pro přípravu privatizace ČSA teď zřejmě čekají na předběžné výsledky za rok 2007 a podle nich doporučí buď na prodej tlačit, nebo naopak počkat. Všechno nasvědčuje tomu, že loňské výsledky nakonec nebudou tak špatné, jak se zdálo ještě v první polovině minulého roku - místo ztráty, se kterou se v tříletém ozdravném programu (2006-2008) pro loňský rok počítalo, by měly aerolinky skončit v mírném zisku. To by podle některých zdrojů z resortu financí mohl být argument k posečkání s prodejem. Mnozí analytici si ale myslí, že jsou-li nyní zájemci o koupi, nemuselo by se otálení vyplatit. Jednak se může změnit situace v letecké dopravě vůbec, jednak se mohou investoři chtiví koupě uspokojit někde jinde.

RUSOVÉ, FRANCOUZI, SLOVÁCI. V souvislosti s privatizací aerolinek se objevila řada informací o "tajných jednáních" a například ruský vicepremiér Sergej Naryškin mluvil o zapojení tamních subjektů do privatizace ČSA (a také Letiště Praha) jako o jisté věci.
Zahraniční tisk zase přinesl informace o zájmu Air France-KLM o českého vlajkového dopravce. Nyní ale francouzsko-nizozemský podnik jedná se společností Alitalia a je otázka, zda by měl zájem a kapacitu na dvě takové akvizice.
Je pravděpodobné, že by do tendru šly i české subjekty, buď samy, nebo spíše v konsorciu s jinými firmami. Mohla by to být Penta, která už je vlastníkem jednoho letiště (získala ho loni v privatizaci spolu s Aerem Vodochody), ale ještě logičtější by byla účast v privatizaci ČSA ze strany skupiny PPF, která už od devadesátých let drží v aerolinkách prostřednictvím České pojišťovny asi pět procent akcií.
Odhadovat, jaký bude výnos z prodeje ČSA, je obtížné. Bude totiž záviset na momentální kondici aerolinek. Z původně rozvětvené firmy nakonec zbude jen pravidelná letecká doprava a chartery, dvou velkých oblastí podnikání se už společnost zbavila. Loni prodala nákladový terminál a rozhodla i o budoucím vlastníkovi cateringu - z tohoto prodeje přijdou peníze ČSA letos. Loni zpočátku roku, kdy byl podnik ještě v horší finanční situaci, se mluvilo o miliardě, kterou by za ČSA mohl stát získat, nyní se uvádí miliard pět.
Je ale nepravděpodobné, že by se ČSA prodaly ještě letos, bude to spíš hit roku 2009.

POŠTA A DALŠÍ. První kroky směrem k privatizaci má za sebou nákladní doprava Českých drah. Ta byla zatím vydělena do dceřiné společnosti ČD Cargo a teď se zvažuje možnost propojení se slovenským cargem.
Vláda má v plánu během svého funkčního období i další prodeje, není ale možné čekat, že by se uskutečnily v letošním roce. Na některých jménech ze seznamu dosud státních firem se totiž politici neshodují, a to dokonce ani ti koaliční.
Relativně nejmenší problém by ještě mohl představovat prodej České pošty. Pokud ale vláda dojde k rozumnému rozhodnutí o podílu, kterého se zbaví (zatím se hovoří o polovině), a způsobu privatizace. Jak se ukázalo, přednost v privatizačních transakcích v Česku dostává přímý prodej konkrétnímu investorovi, ale podle zahraničních zkušeností lze právě akcie podobných společností úspěšně prodat přes burzu. Svědčí o tom například privatizace Deutsche Post před šesti nebo Oesterreichische Post před dvěma lety. V Česku to ale nepůjde nijak rychle. Pošta má být teprve v roce 2009 převedena na akciovou společnost.

NOVINKOU bylo oznámení o zamýšleném prodeji Budějovického Budvaru, který se teď připravuje na přechod na akciovou společnost, resp. hledá se na to poradce. Ministerstvo zemědělství jako nadřízený resort by proti prodeji nebylo. Nelíbí se ale například KDU-ČSL, některým poslancům ČSSD, ale ani jihočeskému hejtmanovi či managementu samotného Budvaru. Jde o citlivou diskusi nejen proto, že je to jeden z posledních podniků, který spadá do kategorie tzv. rodinného stříbra, ale zejména kvůli značce, která by mohla mít podle odhadů hodnotu až miliardu dolarů.
Nejdříve ve druhém čtvrtletí letošního roku by také mohla být nastartována privatizace Technoexportu, což je vedle Škodaexportu další někdejší podnik zahraničního obchodu. Na začátku devadesátých let měl Technoexport okolo osmi mld. korun pohledávek po splatnosti, přičemž věřitelem byla ČSOB. Dluhy přešly na Českou inkasní, která se po řadě složitých operací stala držitelem 99 procent akcií Technoexportu. Česká inkasní je v likvidaci a čeká se na převod majetkové účasti na MF. To se má stát až v březnu a teprve poté bude podle mluvčího Ministerstva financí Jakuba Haase vláda zvažovat privatizaci. Pro většinu zájemců bude ale na Technoexportu asi nezajímavější lukrativní nemovitost v Praze na Václavském náměstí.

ENERGETICKÝ EVERGREEN. Trochu jako šok působilo prohlášení Topolánkovy vlády o možnosti prodat podnik Lesy ČR, o které se zatím nikdo neodvážil mluvit. To však rovněž zřejmě není otázka letošního roku.
Potenciálním kandidátem na prodej jsou také strategické společnosti jako Čepro, Mero nebo ČEPS; je ale pravděpodobné, že ani vláda, která má velký privatizační apetit, by nešla do všeho najednou a hlavně by se nezbavovala v těchto firmách majority. Nejen kvůli kontrole, ale také kvůli ziskům, které nesou.
Nakonec i sám ČEZ je příkladem toho, jak je obtížné rozhodnout, zda prodat, nebo těžit z vlastnictví. Stát, který drží v elektrárenské společnosti dvě třetiny akcií, už loni rozhodl o prodeji sedmi procent akcií, za které chtěl utržit kolem 30 mld. korun. Tato transakce bude dokončena během letošního roku a nic dalšího se asi v nejbližších měsících nestane. "Míníme ČEZ v této chvíli neprivatizovat. Za prvé nevíme přesně jak, a nevíme přesně komu," řekl v listopadu premiér Topolánek.

LIBUŠE BAUTZOVÁ

Co by se v dalších letech mohlo prodat a za kolik

Související