"Obojí ale stojí peníze a není jiné cesty, než získat část peněžních zdrojů od studentů," tvrdí Ulrich W. Suter, viceprezident pro výzkum na ETH i Konrad Osterwalder, rektor univerzity. S těmito dvěma představiteli ETH uveřejnil nedávno časopis io new management rozhovor, z něhož vyjímáme:

V čem spočívají příčiny dosavadní úspěšnosti vaší univerzity?

Konrad Osterwalder: Příčiny jsou dvě - struktura a peníze. ETH měla od samého začátku hodně autonomie a silné centrální řízení s vlivným prezidentem v čele. Na druhé straně švýcarská federace vybavila ETH poměrně velkoryse penězi, takže se dařilo získávat pro ETH ty nejlepší kádry a mít dostatek zdrojů na financování výzkumu.

Ulrich W. Suter: Tři ze čtyř zakladatelů ETH byli podnikatelé. Švýcarská federace dala ETH do vínku poslání přispívat k zajištění úspěšné budoucnosti Švýcarska v průmyslovém věku. Těsný kontakt s průmyslem byl vždy silnou stránkou ETH.

Může ETH udržet svoji dosavadní úspěšnost když uvážíme, že státní dotace budou skromnější než dříve?

Konrad Osterwalder: Jsme přesvědčeni, že je v našich silách udržet úspěšnost. Bude to ale znamenat, abychom nebyli odkázáni jen na státní peníze. Snažíme se nyní získat peníze z dalších zdrojů - od podniků, nadací i soukromých osob. Tím si vytváříme druhý finanční pilíř, o který se chceme dlouhodobě opírat. A pak potřebujeme ještě třetí pilíř. To jsou ti, kteří z ETH nejvíce profitují - studenti.

Jak vysoké musí být školné, aby se vytvořil pevný třetí pilíř?

Konrad Osterwalder: Mluví se o 5000 francích ročně na studenta. Já jdu o něco dál a doporučuji 10 000 franků ročně. Zvýšení z dosavadních 1000 franků například na 2000 franků by nám mnoho nepřineslo a nedalo by nám potřebnou dodatečnou sílu na to, abychom nejen udrželi, ale ještě zlepšili dosavadní kvalitu. Tak jako tak musejí studenti počítat s tím, že hlavní nákladovou položkou z jejich hlediska jsou životní náklady na pobyt v Curychu, které přijdou podle střízlivého odhadu na 20 000 franků ročně.

Jak chcete vybírat pro studium na ETH ty nejnadanější studenty?

Konrad Osterwalder: Maturitní vysvědčení ze švýcarské střední školy by mělo stačit jako vstupenka k přijímacímu řízení. Nyní vyvíjíme nový způsob výběru mladých lidí ke studiu. Pravděpodobně zvolíme podobný postup, jako na velkých amerických školách. A chceme zintenzivnit poradenství pro výběr studijního oboru tak, aby zvolený obor studia odpovídal potenciálu studenta.

Jste silně orientováni na výzkum. Nepřichází touto orientací výuka zkrátka?

Konrad Osterwalder: Určitě ne. Naše ambice jsou ve výuce stejně vysoké jako ve výzkumu.

Ulrich W. Suter: Rozhodující je, že výuku a výzkum nelze od sebe oddělit. Pokud chcete dosáhnout určitou úroveň výuky, musí být výuka zakotvena ve výzkumu. Nechceme rozhodně učit podle zaprášených učebnic, ale podle toho, co se skutečně v hospodářství odehrává. Naproti tomu výzkumná práce je silně ovlivňována mladými lidmi s kritickými přístupy, kteří se nespokojí s tím, co už bylo dosaženo, ale chtějí jít dál. A pak stále platí, že ti nejlepší učitelé vždy zároveň patřili i mezi nejlepší výzkumníky.

A co budoucnost výuky, jak ji vidíte?

Výuka a výzkum se rozvíjejí paralelně. Ve výzkumných oborech budoucnosti se budou rozvíjet i tematicky orientované studijní obory, jako to můžeme vidět například v oblasti životního prostředí.

Kisseloff, I.: Die Studiengebühren könnten bei 10 000 Franken liegen. io new management 5/2005, s. 34 - 37; zkráceno

Související

Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!

Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.

Odkaz pro sdílení:
https://ekonom.cz/c1-22674815-univerzita-vyuka-vyzkum