Klastry - šance pro rozvoj MSP

Malé a střední podniky (MSP), na rozdíl od těch velkých, často nadnárodních firem, nejsou v takové míře schopny využívat úspor z rozsahu, "diktát" odběratele či dodavatele, nemají dostatečné kapacity a prostředky pro výzkum, vzdělávání svých pracovníků, obstarávání informací apod. Může být proto za jistých okolností pro ně výhodné se spojit. V této souvislosti se často mluví o klastrech jako možnosti zvýšení konkurenční schopnosti firem.

Co je klastr? Dle M. Portera jej lze chápat jako geografické soustředění vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných odvětvích a přidružených institucích, jako jsou univerzity, agentury a obchodní asociace různých směrů, které soutěží, ale také spolupracují. Porter (viz též s. 23)ve své knize "Konkurenční výhoda národů" vyslovuje hypotézu, že vzájemně provázaná odvětví soustředěná geograficky na vymezeném území jsou hnací silou národního, regionálního a místního rozvoje.

Vztahy mezi firmami mohou být vertikální (tvořící hodnotový řetězec) nebo horizontální, pokud firmy nabízejí produkty nebo služby s využitím podobných vstupů, technologií nebo institucí, komplementární výrobky a služby apod. Vytvoření takové sítě podniků by mělo přinést výhody zainteresovaným firmám. Ty mohou mít podobu úspor nákladů, získání nových trhů nebo zákazníků na stávajících trzích, možnosti větší specializace, zintenzivnění inovačních procesů, zkvalitnění pracovní síly, zvýšení vlivu na rozhodování vládních a regionálních struktur apod.

OBLAST SPOLEČNÝCH ZÁJMŮ

V jakých oblastech mohou firmy nacházet společné zájmy? Nejčastěji jsou zmiňovány tyto oblasti spolupráce: networking, lidské zdroje, výzkum a inovace, obchodní spolupráce a propagace, financování investic a přilákání investorů, lobování a další.

Networking představuje vytváření podmínek pro formální a neformální tok informací a znalostí v klastru. Může mít podobu schůzek zástupců členů klastru, informační podpory v podobě společného portálu, novin, zřízeného informačního centra apod. Management klastru může zprostředkovávat kontakty mezi členy klastru, ale i s dodavateli nebo odběrateli, poskytovateli finančního kapitálu, vzdělávacími, výzkumnými a dalšími institucemi. Vytváření sítí však nemůže být samoúčelné, musí firmám něco užitečného přinést, posouvat je dopředu.

Oblast lidských zdrojů, jejich dostupnost pro firmy a zvyšování kvalifikace, je významným polem pro spolupráci v rámci klastrů. Může mít podobu společné přípravy a vzdělávání zaměstnanců pořádáním kurzů, společných seminářů a konferencí, budováním vzdělávacích center apod. Klastr obvykle zajišťuje tyto aktivity ve spolupráci se vzdělávacími institucemi. Financovat je může svými zdroji nebo využít projektového financování z různých podpůrných zdrojů. Významná zde může být také spolupráce klastru se středními a vysokými školami v rámci vytváření sítí spolupráce ve formulování požadavků na absolventy těchto škol dle potřeb praxe (zaměření studijních programů, úpravy osnov apod.). Přítomnost silného zázemí v podobě vzdělávacích kapacit pro určitou oblast podnikání může přilákat investory a kapitál do daného regionu. Silný klastr v regionu může také lákat talenty odjinud.

Zkušenosti ze života klastrů ukazují, že pro dynamický rozvoj klastru a firem v klastru je životně důležité věnovat pozornost oblasti výzkumu a inovací. Inovace udržují životaschopnost a prosperitu firem na trhu; výzkum a vývoj dávají předpoklady pro budoucí rozvoj. Podpora inovačních procesů je zaměřena na nové výrobky nebo zlepšení jejich vlastností a zdokonalení procesů. Podpora výzkumu přináší nové znalosti. Tyto procesy spolu souvisejí, i když představují různé aktivity klastru. Spolupráce firem v klastru může mít podobu sdílení informací a nápadů, společných výzkumných projektů, podpory vzniku a rozvoje spin-off firem apod. Firmy mohou společně budovat výzkumnou infrastrukturu nebo spolupracovat s výzkumnými institucemi (výzkumné ústavy, vysoké školy apod.), které disponují materiálním a technickým vybavením i potřebným lidským kapitálem. Často jsou také iniciátory a provozovateli inkubátorů a vědeckotechnických parků. Spolupráce s klastry je významná rovněž pro vysoké školy a výzkumné ústavy - dokážou tak lépe posunout výstupy výzkumu do jejich realizace v praxi a komercionalizovat je.

Oblast obchodní spolupráce a propagace zahrnuje řadu možností společných aktivit jako např.: - společný nákup (možnost většího tlaku na kvalitu dodávek a jejich cenu) - sdílená produkce (možnost uspokojit větší zakázky nebo větší specializace - spojení podniků z různých článků hodnotového řetězce, což umožňuje menším podnikům, aby se specializovaly a konkurovaly větším, vertikálně propojeným podnikům) - efektivnější logistický management - sdílené náklady na marketingové průzkumy trendů a trhů - společná účast na veletrzích - společný katalog výrobků a služeb členů klastrů - možnost využití společného loga, obchodní značky, reklamy apod.

Pro strategický rozvoj klastru a regionu jsou významné zdroje financování investičních záměrů. Přilákání investorů s výhodnými podmínkami financování nebo sdílené financování může být významným zdrojem snížení nákladů na kapitál a rizik. Přístup k financím může být pro klastr jednodušší než pro samotný podnik. Malé a střední podniky mohou profitovat z přítomnosti velkých firem v klastru např. u ručení za úvěry pro financovaní společných investic, zdroje mohou být levnější. Investoři (často venture capital) mohou být přilákáni do regionu z titulu pozitivního image vytvořeného přítomností silného klastru. Možnosti profinancování potřebných investičních záměrů vytvářejí podmínky pro další rozvoj klastru.

Neméně významnou oblastí, která může být užitečná pro rozvoj klastru a jeho členů, je lobování - ve prospěch budování potřebné infrastruktury, zlepšení legislativy, dotační politiky apod. Mohou podněcovat vládu nebo regionální zastoupení k investicím do specializované infrastruktury. Díky viditelnosti klastru, nákladové efektivitě a vyšší návratnosti investic, které klastr může dosáhnout, jsou další případné investice snadněji zdůvodnitelné.

Pro rozvoj klastru mohou být významné další podpůrné aktivity, které management klastru svým členům může nabízet a tím zajišťovat efektivní spolupráci ve výše uvedených oblastech, jako je např. pomoc při přípravě a řízení projektů, zajištění servisu v podobě účetního, daňového a legislativního poradenství, bankovních služeb, pojištění, benchmarkingu, apod.

KLASTRY V ČR

I v České republice je klastrům, jako formě rozvoje podnikatelské sféry, věnována pozornost. V rámci Operačního programu Průmysl a podnikání (poskytovatel MPO) byl vytvořen program podpory KLASTRY - pro vyhledávání vhodných firem pro klastry a zakládání a rozvoj klastrů (období 2004-2006). CzechInvest garantoval vypracování několika dokumentů a studií, které se věnují problematice vzniku a rozvoje klastrů a z nichž určitě stojí za pozornost "Průvodce klastrem", "Národní klastrová strategie 2005-2008" a "Regionální a národní ekonomická analýza ČR s cílem identifikace existujících a potenciálně konkurenceschopných klastrů". CzechInvest zorganizoval řadu konferencí věnovaných problematice klastrů a mnoho dalších aktivit podporujících povědomí o možnostech a významnosti klastrových seskupení. A také školení pro facilitátory klastrů, kteří by měli být iniciátory vzniku klastrů a neutrálními prostředníky, vybízejícími podniky, instituce terciárního vzdělávání a samosprávy ke spolupráci.

V současné době existuje cca 25 založených klastrů, řada dalších je ve stadiu mapování nebo ve fázi přípravy (více na www.czechinvest.cz). Pro programovací období 2007-2013 je připraven program SPOLUPRÁCE jako součást Operačního programu Průmysl a inovace. V rámci tohoto programu budou podporovány klastry, póly excelence a technologické platformy.

Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ve spolupráci s řadou dalších pracovišť v ČR a v zahraničí je nositelem projektu zabývajícího se problematikou měření a řízení výkonnosti klastrů. V rámci řešení projektu byl mimo jiné proveden průzkum zaměřený na získání informací o řízení klastrů a zkušenostech s jejich fungováním mezi manažery klastrů v České republice i v zahraničí.

Zkušenosti z fungování klastrů v ČR, i když zatím velmi krátkého, ukazují, že klastry mohou představovat nástroj ke zlepšení výkonnosti a konkurenceschopnosti firem, které se aktivit klastrů účastní, ale i regionu, ve kterém působí. V prvních fázích života klastrů je pozornost obvykle věnována nastolení důvěry mezi členy klastru, jejich vzájemnému poznávání, kontaktům, setkávání a výměně informací. Některé klastry již zahájily aktivity v podobě provozu společné webové stránky, katalogů výrobků, marketingových průzkumů trendů a trhů, společné účasti na veletrzích, vzdělávacích projektů, či používání společného loga.

Podstatnou formou spolupráce, i když zatím ne příliš rozvinutou v českých podmínkách, je účast na společných výzkumných projektech či spolupráce s výzkumnými ústavy a univerzitami. Tato oblast je pro zvýšení výkonnosti velmi významná. Manažeři klastrů jsou si toho vědomi - dle výsledků průzkumu ji považují za jeden z nejvýznamnějších kritických faktorů pro úspěšný rozvoj klastrů.

K dalším faktorům řadí vzájemnou důvěru a komunikaci mezi členy klastru, vytváření sítě spolupráce, přístup firem k informacím a k financím, vzdělávání lidského kapitálu. Velmi významná je též profesionalita managementu klastru. To ukázal průzkum v podobě strukturovaných rozhovorů mezi manažery čtrnácti fungujících klastrů v ČR, které mají za sebou první společné projekty nebo na nich intenzivně pracují. Další klastry jsou ve velmi raných stadiích svého rozvoje, společné aktivity teprve plánují.

PODMÍNKY PRO ROZVOJ KLASTRŮ

O otázce míry a způsobu podpory vzniku a rozvoje klastrů se vedou mezi odborníky poměrně rozsáhlé diskuse. Jedna část odborníků se přiklání k názoru, že klastry mají vznikat spontánně působením tržních sil, z uvědomění si této potřeby samotnými firmami. Veřejné intervence mají pomoci pouze s vytvářením podnikatelského prostředí. Druhá část odborníků propaguje myšlenku možnosti počátečního impulsu veřejného sektoru pro vznik klastrů. Vystupuje zde do popředí také otázka, jak podporovat klastry v různé fázi jejich životního cyklu. Zkušenosti různých klastrových seskupení ve světě ukazují, že vláda a regionální struktury by měly věnovat pozornost a přijímat opatření zejména k odstraňování tržních selhání a tím vytvořit příznivé prostředí pro rozvoj klastrů a podnikání vůbec. Dotační programy mohou vznik a rozvoj klastrů podpořit; nicméně se ukazuje, že pokud hlavním důvodem pro vznik klastrů byla možnost využití těchto programů, velká část z nich po ukončení dotací zaniká.

Pro další rozvoj klastrů v podmínkách České republiky je podstatné dostat do povědomí odborné veřejnosti možnosti, které takové formy spolupráce nabízejí. Klastry nejsou všelékem pro podporu rozvoje podnikání a konkurenceschopnosti ekonomiky; mohou však nabídnout cestu, jak posílit jednotlivé regiony koncentrací vzdělanostních, výzkumných a dalších potřebných struktur pro podnikání, které má v daném regionu tradici nebo velký potenciál rozvoje. A to v součinnosti s podporou veřejné správy, v zájmu které je výkonnost regionu podporovat.

Napomoci rozvoji klastrů mohou také již zmiňované běžící nebo připravované programy podpory financované zejména z evropských peněz prostřednictvím národních programů. Podmínky financování však musí být pečlivě promyšlené a v průběhu vyhlášených programů stabilní. Jinak místo podpory vzniku a rozvoje klastrů mohou přinést rozčarování a zchlazení počátečního entusiasmu, jak jsme toho byli svědky v první fázi dotačních programů pro klastry, kdy se podmínky pro financování měnily za pochodu. I na to je ovšem lék (vedle ne vždy účinného apelování a tlaku na poskytovatele finančních prostředků): ti, kdo klastry zakládají, by měli stavět získávání členů do klastru na přesvědčení, že ze společných aktivit budou mít užitek a budou plánovány a realizovány dle potřeb členů klastru. Klastry by neměly vznikat pouze z důvodu právě dostupných dotací. Dá se předpokládat, že takto vzniklý klastr bude mít jepičí život - dotace jsou časově omezené a také mají různé omezující podmínky, které nemusí vždy vyhovovat specifickým potřebám klastrů.

doc. Dr. Ing. Drahomíra Pavelková
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky