Výjimky a unijní soutěžní sítě

Zákon o ochraně hospodářské soutěže byl v souvislosti se vstupem České republiky do EU novelizován zákonem č. 340/2004 Sb. Novela reflektuje především nové Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 účinné od 1. května 2004, které zcela změnilo systém kontroly a prosazování hospodářské soutěže v rámci celého společného trhu. V tomto smyslu jsme se dostali na stejnou startovní čáru jako "ostřílení" členové EU; i pro ně je tento systém v zásadě zcela nový. Od 1. května 2004 přestala být Komise jediným orgánem řešícím věci hospodářské soutěže s komunitárním rozměrem, ale tyto případy budou rozhodovat antimonopolní úřady jednotlivých členských států. Byla fyzicky vytvořena Evropská soutěžní síť (European Competition Network, ECN), která propojuje jednotlivé úřady a Komisi. Tato síť má přispět k výměně informací a efektivnímu fungování. Komise si však stále zachovává výsadní postavení - má právo konečného rozhodnutí, které musí respektovat i národní soudy členských států včetně českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nařízení tak podrobněji upravuje zejména postup antimonopolních úřadů členských států a jejich vazby na Komisi.

Dohody narušující hospodářskou soutěž a zneužití dominantního postavení. První ze tří základních oblastí, kterých se naše novela zákona o ochraně hospodářské soutěže dotýká, reflektuje články 81 a 82 dohody o Evropských společenstvích. Na samotném zákazu některých typů dohod (např. ujednání o cenách, rozdělení trhů, apod.) novela nic nezměnila. Posunula však systém výjimek. Doposud si subjekty, jejichž dohody překračovaly zákonný zákaz, mohly požádat o udělení výjimky v rámci řízení u Úřadu, tzv. individuální výjimka. To novela v souladu s právem EU zrušila a zavedla nový systém: zákonné výjimky upřesněné tzv. skupinovými (blokovými) výjimkami. Pokud tedy subjekty chtějí ve svých smlouvách nebo vztazích uplatnit některá ujednání, která jsou a priori zakázaná, musí splnit mantinely stanovené přímo v zákoně. Ty jsou poměrně přísné a budou vykládány pokud možno co nejúžeji. Blokové výjimky jsou již v našem prostředí známé a fungují u nás již od roku 2001 - mezi nejznámější patří bloková výjimka pro distribuci motorových vozidel. Pokud dohoda nesplňuje mantinely vymezené zákonnými, resp. blokovými výjimkami, bude v rozporu se zákonem, a tudíž neplatná. Navíc za ni hrozí citelné sankce. Nedávno udělená půlmiliardová pokuta šesti českým stavebním spořitelnám naznačuje, že tyto sankce je nutné brát v úvahu.

Další změnou je zrušení specifického zákonného režimu pro dohody týkající se převodu nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Specifičnost těchto typů dohod bude nadále reflektována pouze v rámci skupinových výjimek.

Dále byly zvýšeny hranice "de minimis", u horizontálních dohod z 5 % na 10 % a u vertikálních dohod z 10 % na 15 %. Co to prakticky znamená? Horizontální dohody jsou dohody mezi soutěžiteli na stejné úrovni trhu (např. mezi prodejci stejného typu zboží). Vertikální dohody jsou dohody mezi soutěžiteli na různých úrovních (např. mezi výrobci a velkoobchody). Pokud tedy účastníci určité dohody nemají na trhu podíl vyšší než 10 %, resp. u horizontálních dohod 15 %, nebudou se na ně zákazy vztahovat, a nebudou proto ani sankcionováni. I nadále však budou zakázané tzv. tvrdé kartely bez ohledu na to, zda podíl na trhu leží pod minimální hranicí 10 %, resp. 15 %. Tvrdými kartely jsou například dohody o cenách; ty budou zakázány vždy, pokud ovšem nesplní předpoklady zákonné výjimky.

V samotné úpravě zákazu zneužití dominantního (monopolního) postavení se mnoho po novele nezměnilo. Byl rozšířen koncept tzv. essentials facilities, tedy zařízení (zázemí), bez kterých určité výrobky nebo služby nemohou být poskytovány, typicky elektrická distribuční síť. Zákon upravoval povinnost, aby majitelé poskytli jiným soutěžitelům za přiměřenou úplatu přístup k těmto zařízením; novela obdobnou povinnost rozšířila i na duševní vlastnictví. Napříště bude muset například majitel patentu, bez něhož není možné účinně zajistit konkurenci, poskytnout práva k tomuto patentu i jiným subjektům. To je významný zásah do práva svobodně se rozhodovat o tom, jak naložit se svým duševním vlastnictvím. Zjistí-li Úřad pro hospodářskou soutěž porušení zákona v oblasti zakázaných dohod nebo zneužití dominantního postavení, zahájí s účastníky takové dohody nebo zneužití dominance řízení. Účastníci mohou nově navrhnout úřadu opatření, která by reagovala na výhrady, které má úřad k jejich jednání. Pokud by tato opatření byla pro ochranu hospodářské soutěže dostatečná, úřad k nim přihlédne. Důležité je, že účastníci tak mohou učinit maximálně do patnácti dnů od sdělení, že má úřad výhrady k jejich chování. K pozdějším návrhům už úřad nebude přihlížet. Tímto postupem by bylo možné efektivně a rychle, za účasti samotných "rušitelů" soutěže, dosáhnout nápravy situace na trhu. Úřad by tak mohl řízení zastavit a věnovat své zdroje závažnějším případům narušení soutěže. To je poměrně přínosný posun.

Kontrola fúzí. Novela se také zásadním způsobem dotkla pravidel, za jakých podléhá spojení podniků schválení úřadu pro hospodářskou soutěž, což významně ovlivní počet řízení ve věci schvalování fúzí. Zatímco dosud během roku prošlo schválením antimonopolního úřadu přes dvě stě fúzí, po novele se očekává, že ročně bude úřad přezkoumávat kolem padesáti fúzí. Současně se desetinásobně zvýšil správní poplatek za toto řízení, nyní činí 100 tisíc Kč.

Novela brání některým dosavadním spekulativním pokusům vyhnout se kontrole fúze v případě prodeje podniku. Dosavadní znění totiž při striktním výkladu umožňovalo kontrolu, pouze pokud došlo k převodu podniku smlouvou upravenou jako specifický smluvní typ. Pokud však byly jednotlivé části podniku převedeny několika samostatnými smlouvami, mohl v praxi vzniknout spor, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro kontrolu podle zákona. Takové obcházení už je po novele vyloučeno.

Byla zrušena sedmidenní lhůta pro podání návrhu. Řízení je zahájeno nikoliv dnem doručení návrhu úřadu, jak tomu bylo doposud a jak je to obvyklé u jiných správních řízení, ale až dnem, kdy bude úřadu doručen úplný návrh obsahující všechny požadované náležitosti včetně podkladů osvědčujících skutečnosti uváděné v návrhu. To sice není neobvyklé, ale může to vést k právní nejistotě. Předložil jsem již dostatek informací? Je můj návrh už kompletní? Dost bude záležet na praxi úřadu, aby takové nejistotě předešel.

Pravidla řízení před Úřadem. Novela reflektuje principy nařízení a upravuje vzájemné postavení a vztahy úřadu ke Komisi a ostatním antimonopolním úřadům jiných členských států EU v rámci nově vytvořené European Competition Network.

Podstatné je, že v souladu s nařízením rozšiřuje tato novela škálu instrumentů, jak si úřad může zajistit informace pro své rozhodování. Úřad má nově právo na vstup i do jiných než obchodních prostor - např. do objektů, popřípadě i do dopravních prostředků, které patří fyzickým osobám, u nichž by se mohly dokumenty na základě důvodného podezření nacházet. Prakticky to znamená, že si úřad může opatřit podklady např. v domě či bytě ředitele, manažera, účetního nebo v jejich vozidlech, apod. Úřad je samozřejmě povinen respektovat základní práva a svobody, zejména právo na ochranu obydlí. Před zásahem do obydlí si musí vždy vyžádat soudní souhlas.

Doporučení. Novelou zákona došlo především k přenesení břemene kontroly smluv a vztahů z hlediska hospodářské soutěže na subjekty samotné a na jejich poradce. Proto je nutná vysoká míra obezřetnosti. Subjekty by měly přehodnotit a případně upravit své smluvní vztahy tak, aby splňovaly kritéria zákona, jinak jim hrozí citelné sankce. Novela ale umocňuje postavení soutěžitelů a dává jim účinnější nástroj, jak se bránit zakázaným soutěžním praktikám konkurentů. Opravňuje je k tomu, aby podaly stížnost na protisoutěžní chování v kterémkoliv členském státě, tedy i přímo u českého Úřadu.

Vlastislav Kusák, advokátní kancelář Glatzová & Co., v současnosti působí v Bruselu