S téměř železnou pravidelností se prakticky denně ze zpráv dozvídáme o tom, že určitý subjekt získal v rámci své obchodní činnosti výhodnější postavení s pomocí do té doby neznámé informace nebo kvůli netransparentním přesunům majetku mezi personálně spřízněnými firmami. Snad každý z nás cítí, že takové postupy jsou odsouzeníhodné, v některých případech mohou vést až k obchodněprávním nebo občanskoprávním sporům projednávaným příslušnými soudy. Je možné uvedené případy postihnout i podle práva trestního? Skutková podstata trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle paragrafu 128 trestního zákona byla včleněna do trestního zákona novelou z roku 1991. Tento trestný čin ve svém zákonném ustanovení obsahuje dvě samostatné skutkové podstaty postihující naprosto rozdílná jednání.

INSIDER TRADING. Ustanovení paragrafu 128 odst. 1 trestního zákona chrání zájem státu na rovných podmínkách hospodářské soutěže, pokud jde o využívání privilegovaných informací, ke kterým má někdo přístup právě z titulu svého zaměstnání a podobně. Jako insider trading označuje jednání, kterého se dopustí ten, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch neoprávněně užije informace dosud nikoli veřejně přístupné a na jejich základě uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na organizovaném trhu cenných papírů nebo zboží. Další nezbytnou podmínkou trestnosti je, aby tyto informace získal v rámci svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce, přičemž zveřejnění informace podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku. Trestný čin musí být spáchán v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch. Výhoda i prospěch mají většinou materiální i nemateriální podobu hospodářské povahy. Nejčastější výhodou je zlepšení postavení na trhu, typickým prospěchem je hmotný zisk.
Pachatelem může být kdokoli, kdo má díky svému zaměstnání či postavení přístup k informacím charakteru dosud nikoli veřejné povahy. Kromě veřejného funkcionáře (poslanec, senátor, člen vlády a podobně) může být takovou osobou i statutární orgán nebo zaměstnanec právnické osoby, která má kontakty právě na veřejného funkcionáře.

FÚZE A DOVOZ KOMODIT. Informace zatím nikoli veřejně přístupná je informace, o které se někdo dozví dříve než ostatní na věci zainteresované hospodářské subjekty. Většinou se jedná o informace související s regulacemi dovozu některých zemědělských komodit, vstupem zahraničního kapitálu na náš trh, fúzemi právnických osob, privatizací některých státních podniků, státní intervencí či podporou v určitém odvětví a podobně. Zároveň je potřeba, aby tato informace byla dříve nebo později zveřejněna nebo zpřístupněna veřejnosti. Trestní odpovědnost může být založena pouze u informací, u nichž se předpokládá, že s nimi bude veřejnost obeznámena a bude mít zároveň vliv na rozhodování dalších subjektů v obchodním styku. Proto informace musí být obchodně využitelná při činnosti hospodářských subjektů. Užitím lze rozumět jednání, kterým pachatel uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na organizovaném trhu cenných papírů, jímž je burza, případně organizátor mimoburzovního trhu disponující povolením Komise pro cenné papíry.

SELFTRADING. Odstavec druhý ustanovení paragrafu 128 trestního zákona míří na v praxi velmi časté případy tzv. selftradingu, neboli obchodování ve svůj prospěch (na sebe) v souvislosti se zneužíváním postavení ve dvou nebo více ekonomických subjektech. Této trestné činnosti se dopustí ten, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch jako pracovník, člen orgánu, společník, podnikatel nebo účastník na podnikání dvou nebo více organizací se stejným nebo podobným předmětem činnosti uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich.
Objektem ochrany je zájem na zajištění rovnosti subjektů v hospodářské soutěži, a to bez zneužívání zákazu konkurence. Pachatel zde využívá konkurenční výhody plynoucí z toho, že působí ve dvou nebo více podnikatelských subjektech a uzavřením smlouvy může opatřit sobě nebo jinému prospěch na úkor některého z těchto subjektů. Kdyby nepůsobil ve dvou nebo více subjektech, zřejmě by neměl všechny potřebné informace, mnohdy citlivé a důvěrné (například o zákaznících, nabídkách, ekonomické situaci), a bez uvedeného konkurenčního postavení by nemohl uzavřením určité smlouvy ekonomicky či jinak zatížit jiný podnikatelský subjekt, než který profituje z takové smlouvy. Pachatel neoprávněně a bezdůvodně přenáší podnikatelské riziko a případnou ekonomickou ztrátu na jeden z podnikatelských subjektů, v nichž zároveň působí, a na jeho úkor uzavírá smlouvu, ze které má prospěch jiný podnikatelský subjekt nebo kdokoli další.
Není nutné, aby měl pachatel v obou (ve všech) subjektech stejné postavení, například v jednom může být členem statutárního orgánu a ve druhém podnikatelem. Není rovněž třeba, aby měly podniky či organizace stejnou právní formu, a proto jednou z nich může být státní podnik a druhou obchodní společnost. Jeden z těchto subjektů může představovat dokonce i pachatel sám jako fyzická osoba, která provozuje podnikatelskou činnost podle zvláštního zákona, protože pro účely trestního zákona je považován za organizaci.

KOMPLIKOVANÝ ÚČASTNÍK. Zatímco výklad pojmů podnikatel, společník, člen orgánu a pracovník nečiní v praxi výraznější problémy, je otázka účastníka mnohem komplikovanější. Účastník zakládá skutečně široký výčet způsobů, jakými může být pachatel činný v jednom či více podnikatelských subjektech. Může v sobě zahrnovat i takový vztah osoby činné v podnikání nějakého subjektu, jakým je například manažer, který vykonává pro podnikatelský subjekt aktivity na základě manažerské smlouvy (smlouva sui generis), popřípadě externí spolupracovník vykonávající aktivity na základě smlouvy o dílo, mandátní smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy a podobně. Soudní praxe se ustálila na výkladu, že cílem je postihovat celé spektrum činností, které by zvýhodňovaly či znevýhodňovaly některý podnikatelský subjekt. Proto není důvod, aby aktivity osoby, která není v pozici výslovně vyjmenované v paragrafu 128 odst. 2 trestního zákona, nebyly postihovány, byť těmito aktivitami zcela zřejmě dochází k poškozování jednoho z podnikatelských subjektů. K naplnění souběhu účasti na podnikání více subjektů pak není zapotřebí, aby jednající osoba byla v téže pozici v každém z nich. Nelze proto souhlasit s názory, že u pachatele by podmínka současné účasti nebyla splněna jen proto, že pracovní poměr ve společnosti A ukončil dříve, než nastoupil práci ve společnosti B.

ZÁKAZ KONKURENCE. Je vhodné také poukázat na ustanovení paragrafu 65 obchodního zákoníku upravující tzv. zákaz konkurence. Podle této právní normy ustanovení o jednotlivých společnostech určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání. Společnost je oprávněna požadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, anebo převedla tomu odpovídající práva na společnost. Tím není dotčeno právo na náhradu škody. S ohledem na charakter trestného činu není ovšem nutné, aby pro naplnění trestní odpovědnosti podle paragrafu 128 odst. 2 trestního zákona muselo dojít k porušení zákazu konkurence ve smyslu obchodního zákoníku. Z hlediska trestní odpovědnosti za tento trestný čin nezáleží na tom, zda pro pachatele platil zákaz konkurence i podle obchodního zákoníku nebo jiného předpisu, respektive podle společenské smlouvy či stanov obchodní společnosti nebo družstva, a zda porušil i takový zákaz. Porušení zákazu konkurence, stanoveného předpisy obchodního práva nebo společenskou smlouvou či stanovami obchodní společnosti, samo o sobě ale nezakládá trestní odpovědnost podle citovaného ustanovení trestního zákona.

NEVÝHODNÁ SMLOUVA. Pachatel této trestné činnosti musí dát popud nebo přímo uzavřít smlouvu, která je nevýhodná pro jednu (nebo více) organizací, v nichž pachatel působí. Smlouva je nevýhodná, pokud jakýmkoli způsobem znevýhodňuje jednu organizaci vůči druhé, přičemž nemusí jít vždy jen o finanční prospěch, i když tomu tak zpravidla bude.
Nevýhodnost uzavřené smlouvy, například kupní, může mimo jiné spočívat již ve skutečnosti, že jedna z organizací (podniků) byla takovou smlouvou zbavena majetku sloužícího k jedinému reálně fungujícímu podnikání, a tím bylo znemožněno i samo toto podnikání, z jehož výnosu byla organizace (podnik) v době před uzavřením smlouvy schopna uhrazovat své závazky, například nesplacený bankovní úvěr. Nevýhodnost se může projevit také v nižší smluvní ceně, než za jakou mohl být určitý majetek jedné z organizací (podniků) ve skutečnosti prodán, případně v tom, že byl prodán nesolventnímu kupujícímu s dlouhou dobou splatnosti kupní ceny, takže organizace, na jejíž úkor byla smlouva uzavřena, nemohla své závazky uhrazovat ani z prostředků získaných uskutečněným prodejem. Naplnění tohoto znaku může rovněž záležet i v tom, že kupujícímu byla poskytnuta možnost splátek kupní ceny, ač jiní zájemci by zaplatili celou kupní cenu najednou.
Skutková podstata citovaného trestného činu může být naplněna i v případě, jestliže pachatel uzavře nevýhodnou smlouvu se třetím subjektem, na jehož činnosti (podnikání) se sice sám neúčastní, ale uzavřená smlouva zvýhodňuje některou z více organizací (podniků), v nichž pachatel působí.
Trestní odpovědnost není vyloučena ani v případech, je-li smlouva, kterou pachatel uzavřel, podle občanského nebo obchodního práva neplatná.

I POTENCIÁLNÍ OHROŽENÍ. Za shodný nebo podobný předmět činnosti dvou nebo více podnikatelských subjektů se zásadně považuje každý předmět činnosti, v němž mají tyto subjekty oprávnění podnikat. Nehraje roli, zda v době spáchání trestného činu ve shodném nebo podobném předmětu činnosti skutečně podnikají a zda jsou na trhu ve skutečném konkurenčním vztahu.
Tento zákonný znak nelze zaměňovat s reálně existujícím konkurenčním střetem uvedených podniků nebo organizací na určitém trhu. Přestože citované ustanovení postihuje některé případy porušení zákazu konkurence, jeho formulace nepodmiňuje trestní odpovědnost tím, že v době spáchání trestného činu podniky nebo organizace, v nichž pachatel působí, skutečně vykonávají takovou aktivitu, která patří do alespoň částečně shodného předmětu jejich činnosti a při které si na trhu přímo konkurují. Jednání pachatele totiž může negativně ovlivnit alespoň částečně shodný předmět činnosti některého z více podnikatelských subjektů i bez takové přímé konkurence. Například nevýhodně uzavřená smlouva znemožní jedné společnosti, aby vůbec zahájila a rozvinula svou podnikatelskou aktivitu právě v té oblasti, kde má stejný nebo obdobný předmět činnosti jako jiná zvýhodněná firma. Stává se, že znevýhodněný subjekt je nucen utlumit či zcela ukončit dosavadní podnikatelskou aktivitu týkající se tohoto stejného nebo obdobného předmětu činnosti. Zároveň zvýhodněný subjekt může díky tomu a na úkor znevýhodněného subjektu rozvinout třeba i dosud nevyužívaný předmět činnosti, k jehož výkonu má oprávnění. Ke spáchání trestného činu postačí jen potenciální nebo nepřímé ohrožení výkonu činnosti některého z více podnikatelských subjektů, v nichž pachatel působí, a potenciální nebo nepřímé zvýhodnění výkonu činnosti jiného z nich, jde-li o jejich stejný nebo podobný předmět činnosti, aniž by bylo třeba, aby si tyto podnikatelské subjekty skutečně na trhu již konkurovaly. To odpovídá i realitě, protože určitá fyzická osoba se zpravidla účastní na podnikatelských aktivitách několika subjektů, které sice mají alespoň částečně shodný předmět činnosti, ale na trhu si přímo nekonkurují a spíše se ve svých aktivitách doplňují.

DEFINICE ÚKORU. Jakékoli ekonomické znevýhodnění určitého subjektu na trhu, jímž se zhoršuje jeho konkurenční schopnost a ztěžuje jeho účast v hospodářské soutěži, je nepochybně možné považovat za úkor. Uzavřená smlouva proto může být na úkor některého z podnikatelských subjektů i tehdy, jestliže mu znemožní nebo ztíží využití dosud jen zapsaného předmětu činnosti (stejného nebo podobného jako je předmět činnosti jiného, zvýhodněného podnikatelského subjektu), anebo mu omezí další podnikání v již využívaném předmětu činnosti či ho zcela znemožní. Výhoda nebo prospěch jiného subjektu, k jejichž dosažení směřuje úmysl pachatele, pak může spočívat v tom, že zvýhodněnému subjektu se neoprávněně, tj. v důsledku zneužití konkurence, zlepší ekonomické a další podnikatelské podmínky k tomu, aby mohl provozovat stejný nebo obdobný předmět činnosti, byť tak dosud nečinil.
V praxi se poměrně často vyskytují případy, kdy pachatel jako společník a jednatel obchodní společnosti, jež byla vyhlášena vítězem výběrového řízení na dodávku určitých prací, odstoupil s uvedením záměrně nepravdivých skutečností od realizace této dodávky, a uzavřel s podnikem, který výběrové řízení vyhlásil, smlouvu o dodávce těchto stavebních prací jako účastník sdružení podnikatelů zabývajícího se stejnou stavební činností, a to vše proto, aby se mohl ve větší míře podílet na zisku z provedení prací. Tím ovšem naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle paragrafu 128 odst. 2 trestního zákona.

ZLOČIN A TREST. Za insider trading a selftrading hrozí pachateli trest odnětí svobody v trvání až na tři léta, případně trest zákazu činnosti nebo trest peněžitý. Jestliže však pachatel takovým jednáním získá značný prospěch, tedy nejméně 500 tisíc Kč, je ohrožen trestem odnětí svobody v trvání dvě léta až osm let. Nejpřísnějším postihem je trest odnětí svobody v trvání pět až dvanáct let, pokud dříve popsaným jednáním pro sebe nebo jiného získá pachatel prospěch velkého rozsahu, který je roven částce nejméně pět milionů korun.

Daniel Prouza
soudce,
Krajský soud v Českých Budějovicích

Insider trading je jednání, kterého se dopustí ten, kdo neoprávněně užije dosud veřejně nepřístupné informace získané v rámci svého zaměstnání.

Porušování pravidel hospodářského styku
Na první pohled stejné, avšak ve skutečnosti diametrálně odlišné, je jednání, při kterém dochází k porušování závazných pravidel hospodářského styku. Jde o pravidla, obsažená v obecně závazných právních předpisech (zejména zákony, nařízení vlády vydaná k provedení zákona a vyhlášky rezortních ministerstev), které vymezují závazné hranice (meze) hospodářské soutěže (tzv. pravidla hry), jejichž nedodržení nebo porušení vede k větším hospodářským škodám. Jen v rámci těchto závazných pravidel hospodářského styku se může hospodářská soutěž rozvíjet. Mezi typické porušení závazných pravidel hospodářského styku lze zařadit nekalé soutěžní jednání (nekalá soutěž), které je upraveno v § 44 až § 52 obchodního zákoníku. Za nekalou soutěž, jež je zákonem zakázána, se považuje jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Jednou z forem nekalé soutěže je i porušování obchodního tajemství, při kterém například určitý subjekt (nejčastěji fyzická osoba) jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného, využije obchodní tajemství (§ 17 obchodního zákoníku), které může být využito v soutěži, a o němž se dověděl tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (například z technických předloh či technické dokumentace, návodů, výkresů, modelů, vzorů), zpravidla na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli. Při ochraně zájmu státu na svobodném rozvoji hospodářské soutěže v rámci závazných pravidel hospodářského styku, kde skutečným objektem ochrany je hospodářská kázeň, zaujímá významnou roli kromě práva občanského a obchodního i právo trestní. Porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 trestního zákona je typickým hospodářským deliktem. Podle odstavce prvního se takového trestněprávního deliktu dopustí osoba, která poruší závažným způsobem pravidla hospodářského styku stanovená obecně závazným právním předpisem v úmyslu opatřit sobě nebo jinému ve značném rozsahu neoprávněné výhody. Trest odnětí svobody může být vyměřen až na dva roky, alternativně lze uložit trest zákazu činnosti nebo trest peněžitý. Pakliže je ovšem při takovém jednání způsobena vážná porucha v hospodářské činnosti, zásobování nebo nastane zkrácení příjmů státu ve značném rozsahu, tedy nejméně 500 tisíc Kč, může být pachatel postižen trestem odnětí svobody na šest měsíců až pět let.

DP

Související