Zpronevěra a korupce se většinou odhalí náhodou

Světové skandály kolem společností Parmalat či Volkswagen znovu potvrdily, že odhalené případy korupce, podvodů s účetnictvím nebo zpronevěr vždy přinášejí obrovské škody. Přesto většina firem začne myslet na preventivní opatření, až když je podobná katastrofa postihne. Do té doby si většinou manažeři myslí, že v jejich firmě se to stát nemůže.

NÁSLEDKY BÝVAJÍ DLOUHODOBÉ. Dopady zpronevěr a korupčních skandálů na každou firmu jsou přímé a nepřímě. Přímé finanční ztráty jsou většinou snadno vyčíslitelné. Ale nepřímé následky v podobě otřesené důvěry zákazníků a investorů k postižené firmě, poklesu ceny akcií a hodnoty značky, se dají často vyčíslit až po několika měsících nebo letech. Případ největší defraudace v evropské historii skončil astronomickým zadlužením Parmalatu ve výši 14 miliard eur (392 miliard korun) a ztráty Volkswagenu spojené s korupčním skandálem v jeho vedení odhadla společnost KPMG na 5 milionů eur (140 milionů korun).

Podobné případy se však nestávají jenom ve velkých nadnárodních společnostech, ale musí se s nimi potýkat všechny firmy bez ohledu na svou velikost nebo obor podnikání. Podle poslední studie společnosti PricewaterhouseCoopers se stalo 45 procent společností ve světě obětí defraudace. Přitom pouze 21 procent zkoumaných firem připouští, že by se to v nejbližších pěti letech mohlo stát i jim. Alarmující však je i zjištění zmíněné analýzy, že 34 procent všech podvodů bylo zjištěno náhodou nebo na základě udání. V České republice je situace ještě podstatně horší, protože firmy přiznaly, že na celou polovinu podvodů a zpronevěr přišly jen náhodou.

PROČ TO NEŘEŠÍ? Přestože výsledky výzkumů ukazují, jak devastující mohou být následky vnitřní hospodářské kriminality, vypadá to, jako by velká část firem nevěnovala této hrozbě dostatečnou pozornost. V některých případech je to pravda, v jiných může jít jen o vnější zdání. Skutečným důvodem je obava, že to bude nad síly managementu, zvýší se náklady a navíc efekt nemusí být 100%.

Škála kriminálních činů ve firmách je totiž velmi pestrá a pachatelé se zdokonalují. I když se pořád běžně setkáváme s prostými krádežemi zboží nebo součástek, zneužíváním nemocenské, organizovaným vykrádáním logistických areálů, kontejnerů a kamionů, stále více škod způsobují sofistikovanější činy, jako je zpronevěra, korupce, zkreslování finančních výsledků nebo počítačová kriminalita, ale také průmyslová špionáž a zcizování autorských práv, výsledků vývoje a výzkumu nebo prodej strategických informací konkurenci, tvrdí odborníci.

HLÍDAČ SE NEDÁ NAJMOUT ZVENČÍ. Velkou překážkou v boji s podvody a korupcí ve firmách jsou vlastní opatření a jejich aplikace. Tuto činnost totiž není možné na rozdíl od mnoha jiných plně outsourcovat, tedy plně svěřit externím specialistům. Na druhou stranu však není ani možné zaměstnat špičkové odborníky v této oblasti na plný úvazek. Proto je nejběžněji užívaná kombinace externí odborné firmy, která situaci firmy analyzuje, navrhne opatření, pomůže je aplikovat, ale jejich realizace leží na bedrech části managementu a vybraných zaměstnanců. Externí firma může dál provádět některé činnosti - jako například školení zaměstnanců, vyhodnocení monitoringu rizikových míst, hodnocení zaměstnanců na klíčových pozicích, externí audit a podobně.

Kombinace externích specialistů s rizikovým managementem firmy a zaměstnanci je značně náročná na finance, na čas i na kapacity. Management je tak postaven před poněkud obtížné rozhodování - má dělat opatření, aby firma nebyla poškozena vnitřní kriminalitou, i když na to musí vynaložit velké finanční prostředky?

I když většina odborníků, kteří se zabývají opatřeními proti vnitřní kriminalitě ve firmách, tvrdí, že nejúčinnější je komplexní prevence, jen málo firem si takovou ochranu může dovolit. Proto se na trhu nabízí škála dílčích nástrojů nebo naopak programů s možností širší aplikace.

LAKMUS NA PODVODY A KORUPCI. Jedním z nejnovějších nástrojů je Fraud & Corruption Resistence Profile Rating, který vyvinula nezávislá nadace Det Norske Veritas. Hodnocení vytvoří obraz toho, jak odolná je organizace vůči dopadům korupce a zpronevěr do ziskovosti, dlouhodobé hodnoty organizace, reputace, podnikové kultury, a zároveň poskytne srovnání s obecně akceptovanými zásadami, principy a návody v oblasti prevence vnitropodnikové hospodářské kriminality.

Pochopení a řízení rizik, která mohou ohrozit podnikání, umožňuje snížit jejich dopady do fungování organizace. "Fraud & Corruption Resistence Profile hodnocení je logickým krokem ve směřování naší nadace v oblasti řízení rizik směrem k potřebám zákazníků v oblasti Corporate Social Responsibility. Konkrétními impulzy byly větší či menší korupční skandály, které vyvolaly přirozenou poptávku po nástrojích prevence i eliminace rizik. Tento nástroj je unikátní svým přístupem, neboť není forenzním auditem korupčních či defraudačních praktik, které aplikují auditorské firmy, ale hodnocením systému řízení tohoto rizika, a vyplývá z doporučení světových autorit v této oblasti," vysvětluje Viktor Šaroch, ředitel společnosti Det Norske Veritas pro Českou a Slovenskou republiku.

Požadavky nového hodnotícího nástroje jsou založeny na doporučeních významných světových autorit, jako jsou Globální kompaktní principy OSN pro boj s korupcí, Podnikatelské postupy OECD k potírání korupčních praktik, Podnikatelské principy Transparency International pro potírání úplatkářství či Interní řídící rámec COSO zákona USA Sarbanes-Oxley z roku 2002, čl. 404.

SÍLA ODPORU. Vytvořit efektivní obranu proti rizikům spojeným s korupcí a zpronevěrou vyžaduje týmovou práci napříč celou organizací, včetně vedoucích výkonných i statutárních pracovníků a dále pracovníků klíčových funkcí, v rezistenci interní hospodářské kriminality, jako jsou finanční oddělení, právní oddělení, řízení lidských zdrojů, interní audit a bezpečnost, oddělení komunikace apod. Celý systém řízení musí být založen na vizi, cílech a strategii, které definuje vrcholový management. Je zodpovědností představenstva podporovat firemní strategii, stanovit politiku řízení organizace, dohlížet na její chod a zodpovídat se vlastníkům organizace a zároveň dodržovat platné zákony a regulace. A právě hodnocení systému řízení vnitřní nepoctivosti je efektivní způsob, jak změřit účinnost prevence a integrovaných postupů proti vnitřní nepoctivosti. Analyzuje rizika měřením 12 prvků (viz schéma) prostřednictvím 350 otázek, z nichž každá představuje nejlepší praxi v dané oblasti. Struktura vychází z Demingova kruhu trvalého zlepšování, který v sobě zahrnuje základní fáze - projektová (strategie, plánování), prováděcí (zavedení a provoz), přezkoumání (monitorování a přezkoumání vedením) a zavedení zlepšení. Součástí je nastavení nekompromisního postoje vedení k těmto jevům, nezávislé hodnocení schopnosti podniků úspěšně řídit rizika spojená s případy vnitřní nepoctivosti, implementace kontrolních mechanismů, zvyšování povědomí zaměstnanců o nežádoucích jevech a přezkoumávání přijatých opatření z hlediska jejich účinnosti a kvality.

PŘÍKLAD Z PRAXE. Jedna z významných společností zabývajících se přepravou zásilek po celém světě si v rámci svého programu prevence podvodů a korupce nechala provést hodnocení rezistence. Ačkoliv tato společnost má velmi dobře propracovaný systém řízení a dokonce interní oddělení zabývající se prevencí korupce ve firmě, odhalilo hodnocení některá slabá místa v několika pobočkách firmy. Například špatnou komunikaci vedení dovnitř firmy. Ukázalo se, že vedení firmy má sice aktivní přístup k problematice řízení rizik vnitřní nepoctivosti, nejsou však dostatečně viditelná na všech úrovních organizace. V popsaném případě se nedostatek řešil založením programu integrity, který měl za cíl povzbudit zaměstnance k nahlášení podezřelých případů či jakéhokoliv nepatřičného chování.

SVĚTLANA RYSKOVÁ

Podvod, zpronevěra (Fraud) je úmyslný úkon s účelem získat neoprávněnou či nelegální výhodu.

(Mezinárodní normy pro audity ISA 240)

Korupce (Corruption) je zneužití veřejné nebo firemní funkce či pozice k osobnímu obohacení. (OECD/Světová banka)

Prvky rezistence vůči zpronevěře a korupci

1. "Tón shora" - komunikace zprávy napříč organizací, že zpronevěra a korupce nebudou tolerovány.

2. Hodnocení rizik - systematická identifikace a hodnocení závažnosti takových rizik nepoctivosti, která hrozí na všech organizačních úrovních.

3. Řízení rizik - jakmile byla jednou rizika identifikována, je třeba je řídit a implementovat efektivní nástroje na jejich minimalizaci v organizaci shora dolů.

4. Implementace kontrolních mechanismů - měly by korespondovat se specifickými identifikovanými a zaznamenanými riziky, jako jsou prověřování zaměstnanců, zajišťování komunikačních cest pro hlášení negativních jevů a efektivní ochrana aktiv.

5. Výcvik a zvyšování povědomí - povědomí o rizikách nepoctivosti je klíčovou součástí prevence.

6. Přezkoumávání rizik - ověření, že rizika jsou pravidelně přezkoumávána.

7. Interní audity - slouží k zajištění funkčnosti kontrolních mechanismů tak, jak bylo zamýšleno.

8. Monitoring správní rady a vrcholového managementu.

9. Monitoring a odhalování - testovací a iniciační nástroje, které slouží k včasnému odhalení nepoctivosti, musí být včleněny do komunikační politiky, do postupů a do systému.

10. Management incidentů - zahrnuje metodické vyšetřování a zkoumání případů potenciální nepoctivosti a přijímání opatření k odstranění pozorovaných problémů.

11. Poučení z událostí - vyhodnocení způsobu a příčiny výskytu nepoctivosti je důležité ke stanovení nástrojů prevence opakovaného výskytu.

12. Výsledky a přezkoumání opatření - měří kvalitu, rozsah, efektivitu a konzistenci dokumentace rizik nepoctivosti, incidentů a následných opatření zainteresovaným stranám.

Grafické znázornění profilu odolnosti vůči riziku zpronevěry a podvodu je velmi názorné a jasné. Firma, které patří tento profil, je evidentně nejsilnější v komunikaci. Dovedla svým zaměstnancům dobře vysvětlit, co od nich chce a co naopak nebude tolerovat. Funguje v ní interní audit a dobře je nastaveno monitorování správní rady. Nejslabším prvkem je vyhodnocení odhalených podvodů a korupcí a zpětná reflexe do obranných mechanismů. Ideální profil rezistence by byl takový, kde by vnitřní tmavá plocha zabírala co největší část pavučiny a jednotlivé hodnoty byly přibližně stejně vysoké.