Hlášení při dodávkách do ciziny

Hlášení při dodávkách do ciziny

Kdo má povinnost podávat souhrnná hlášení?

Souhrnné hlášení je povinen podat každý plátce daně, který uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě (dále také jen "plátce z EU"), a to bez ohledu na hodnotu takto dodaného zboží. Zákon o dani z přidané hodnoty neobsahuje žádný hodnotový limit, do jehož dosažení by byl plátce daně od této povinnosti osvobozen. Tato povinnost však na druhé straně nevzniká například takovým plátcům daně, kteří uskutečňují pouze dodání zboží českým plátcům daně nebo plátcům daně, kteří poskytují osobám registrovaným k dani v jiném členském státě pouze služby. Služby totiž vůbec nejsou předmětem vykazování v souhrnném hlášení, a tak jejich poskytnutí osobě registrované k dani v jiném členském státě nemůže plátci daně založit povinnost podat souhrnné hlášení.

Jaký druh plnění a v jaké hodnotě se v souhrnném hlášení uvádí?

V souhrnném hlášení se uvádí vždy celková hodnota zboží dodaného do jiného členského státu, v členění podle jednotlivých pořizovatelů (kupujících) daného zboží. Hodnota plnění se uvádí v českých korunách v úrovni bez DPH, jednotlivé částky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. V této souvislosti je nutné upozornit na skutečnost, že předmětem vykazování v souhrnném hlášení není dodání zboží do jiného členského státu z tuzemska formou zasílání zboží. Při tzv. zasílání zboží (§ 18 zákona o dani z přidané hodnoty) se totiž nejedná o dodání zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě, ale dodání zboží pro osobu, pro kterou není takovéto pořízení zboží v jejím státě předmětem daně. Není zde tedy splněn charakter plnění, který je předmětem vykazování v souhrnném hlášení.

Za jaké období se souhrnné hlášení podává?

Souhrnné hlášení se podává čtvrtletně, vždy do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí současně s daňovým přiznáním. Lhůty pro podání jednotlivých souhrnných hlášení tak vždy nemusejí být shodné s termínem pro podání daňových přiznání k dani z přidané hodnoty daného plátce daně. Plátce daně s měsíčním zdaňovacím obdobím totiž nebude podávat souhrnná hlášení za každý měsíc samostatně, ale stejně jako plátce daně se čtvrtletním zdaňovacím obdobím pouze čtyřikrát do roka.

Ke kterému správci daně se souhrnné hlášení podává?

Souhrnné hlášení se stejně jako jednotlivá daňová přiznání k dani z přidané hodnoty podávají k místně příslušnému správci daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Místní příslušnost se dle zákona o správě daní a poplatků obecně určí u právnických osob dle místa jejich sídla, u fyzické osoby potom dle bydliště, případně dle místa, kde se tato osoba obvykle zdržuje.

Co je to vlastně systém Intrastat?

Pojem Intrastat označuje aktuálně používaný systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi jednotlivými členskými státy. Vykazování dat pro tento systém je povinné pro všechny členské státy Evropské unie a vyplývá z příslušných předpisů Evropské unie (Nařízení Evropského parlamentu č. 638/2004 Sb., Nařízení Komise č. 1982/ /2004 Sb., Nařízení Komise č. 1915/2995 Sb. - viz www.csu.mfcr.cz).

Podrobnosti v oblasti sběru prvotních údajů v těchto předpisech neupravené (např. způsob vykazování, výše osvobozujících prahů apod.) jsou potom stanoveny na úrovni jednotlivých členských států individuálním způsobem v právních předpisech těchto států. V Česku jsou další podrobnosti vykazování požadovaných údajů obsaženy zejména v prováděcí vyhlášce k celnímu zákonu (vyhláška č. 201/2005 Sb., v platném znění).

Pohyb jakého druhu zboží je pomocí Intrastatu sledován?

Pro Intrastat se vykazují údaje o zboží, které má status Společenství a nepodléhá tak celnímu dohledu ani nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení. Za zboží se statutem Společenství je považováno zboží, které bylo 1. úplně získáno nebo vyrobeno na území Společenství, 2. zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu nebo také 3. zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného dříve. Za zboží se přitom považuje všechno zboží, které lze zařadit do kombinované nomenklatury, řadí se sem tedy všechny věci movité a elektrická energie.

Jako příklad zboží vykazovaného pro Intrastat lze uvést zejména nakupované a prodávané zboží, zboží určené na zpracování dle smlouvy (k zušlechtění), zboží určené k opravě nebo údržbě vracené po provedení zpracovatelských operací, zboží v rámci vyřizování reklamací vadného plnění kupní smlouvy, včetně vracení vadného zboží a zboží odesílané a přijímané náhradou za vadné reklamované zboží. Předmětem vykazování pro Intrastat je rovněž zboží dodávané zdarma, nejedná-li se o bezúplatné obchodní vzorky nebo reklamní materiál a jiné zboží osvobozené od vykazování nebo zboží dodávané jako součást služby, je-li zboží přiznáváno k DPH jako zboží pořízené z jiného členského státu nebo dodané do jiného členského státu. Na rozdíl od souhrnného hlášení je potom předmětem vykazování pro Intrastat rovněž zboží dodávané formou zasílání ve smyslu § 18 zákona o dani z přidané hodnoty. Předmětem vykazování pro Intrastat naopak například nejsou nové dopravní prostředky prodávané fyzickými nebo právnickými osobami registrovanými k dani z přidané hodnoty "soukromým osobám" (nepodnikatelům) z členských států. Toto zboží se nevykazuje ani v souhrnném hlášení.

Do výkazů pro Intrastat se neuvádějí ani údaje o odeslání nebo přijetí zboží použitého jako nosiče informací, jako jsou diskety, počítačové pásky, filmy, plány, audio- a videokazety, CD-ROMy s uloženým počítačovým softwarem, pokud byly vyvinuty na zakázku konkrétního klienta, nebo nejsou-li předmětem obchodních transakcí.

Jakým subjektům a za jakých podmínek může vzniknout povinnost vykazovat údaje pro Intrastat?

Vykazovat data pro Intrastat jsou obecně povinni plátci daně, osoby identifikované k dani, případně také osoby registrované k dani v jiném členském státě EU, pokud v České republice nemají sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, pokud jsou registrovány k dani z přidané hodnoty v tuzemsku. Tato povinnost se obecně vztahuje i na ty zahraniční osoby, kterým v České republice vznikne daňová povinnost v oblasti daně z přidané hodnoty.

Na rozdíl od souhrnného hlášení vzniká povinnost vykazovat údaje pro Intrastat nejen z titulu odeslání zboží (dodání zboží), ale rovněž z titulu pouhého přijetí zboží. S výše popsaným koresponduje i skutečnost, že osobou povinnou vykazovat údaje pro Intrastat se může stát i osoba identifikovaná k dani, tedy osoba, která souhrnné hlášení nikdy nepodává.

Dalším rozdílem oproti souhrnnému hlášení, kde je předmětem vykazování dodání zboží jakékoliv hodnoty, je skutečnost, že povinnost vykazovat předepsané údaje pro Intrastat výše uvedeným osobám vzniká až po překročení určité hodnotové hranice odeslaného nebo přijatého zboží. Pro odesílané zboží je stanoven limit 4 000 000 Kč, pro přijetí zboží potom hodnota 2 000 000 Kč. Pro stanovení výše tohoto limitu lze použít směnný kurz používaný pro vedení účetnictví, pro účely stanovení výše daňové povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty nebo směnný kurz používaný pro účely výpočtu celní hodnoty zboží.

Kdo a jakým způsobem sleduje, zda daňový subjekt překročil zmiňované hranice pro osvobození od vykazování údajů pro Intrastat?

Překročení těchto limitů si sleduje daňový subjekt sám, a to samostatně za odeslané a samostatně za přijaté zboží vždy v rámci každého kalendářního roku počínaje od 1. ledna daného roku. Po překročení výše stanoveného limitu je daňový subjekt povinen bez vyzvání začít vykazovat požadované údaje pro Intrastat, a to poprvé za měsíc, ve kterém k překročení limitu došlo. Údaje o zboží odeslaném nebo přijatém v měsících předcházejících měsíci, ve kterém byl překročen osvobozující práh, se v Intrastatu nevykazují.

V jakých lhůtách a komu se tyto výkazy předávají ?

Tyto výkazy se předávají příslušným celním úřadům nejméně jednou měsíčně tak, aby je celní úřad obdržel nejpozději do 10. pracovního dne měsíce následujícího po referenčním období, relevantním dnem pro posouzení dodržení lhůty je tedy den doručení výkazu celnímu orgánu, nikoliv den jeho odeslání daňovým subjektem. Pokud by chtěl daňový subjekt využít možnosti elektronického podávání výkazů pro Intrastat, musí tento postup nejprve projednat s příslušným celním úřadem, který danému daňovému subjektu určuje způsob a podmínky takového předávání (identifikační údaje, heslo apod.).

Pro odeslání výkazů pro Intrastat příslušnému celnímu orgánu zpracovaných elektronicky je potom v porovnání s "klasicky" doručovanými výkazy stanovena lhůta delší, a to nejpozději do 12. pracovního dne měsíce následujícího po referenčním období. V této souvislosti je nutné upozornit na skutečnost, že duplicitní předání výkazu (například v elektronické formě i v papírové formě na předepsaném tiskopisu) je považováno celními úřady za chybné.

Připomínám, že příslušným celním úřadem se rozumí celní úřad místně příslušný k adrese sídla nebo místa trvalého pobytu daňového subjektu. Tato adresa by měla odpovídat adrese finančního úřadu, který je správcem daně z přidané hodnoty daňového subjektu. Místně příslušným celním úřadem plátce z Evropské unie, který nemá v České republice své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, nebo zahraniční osoby povinné přiznat v ČR daň z přidané hodnoty je Celní úřad Praha 1. Seznam celních úřadů s jejich místní působností je uveden v příloze č. 2 a 3 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, který je též zveřejněn na internetových stránkách Generálního ředitelství cel na adrese www.cs.mfcr.cz.

Jakým způsobem se postupuje, pokud u subjektu, který není osvobozen od vykazování údajů pro Intrastat, nedošlo v určitém měsíci k odeslání ani k přijetí zboží, které je předmětem vykazování v tomto systému?

Na rozdíl od souhrnného hlášení, kde povinnost odevzdat výkaz vzniká jen za období, kdy bylo dodání skutečně realizováno, je v případě Intrastatu daňový subjekt povinen předat příslušnému celnímu orgánu tzv. negativní hlášení. Negativní hlášení se podává zvlášť za přijetí zboží a zvlášť za jeho odeslání ve stejných termínech jako běžný výkaz, tj. do 10., resp. 12. pracovního dne.

Jakým způsobem se postupuje v případě, kdy daňový subjekt odešle nebo přijme zboží v hodnotě vyšší než je zmiňovaný osvobozující hodnotový práh pouze jednorázově nebo příležitostně?

Na základě takovéhoto jednorázového nebo příležitostného odeslání nebo přijetí zboží vznikne sice daňovému subjektu povinnost vykázat požadované údaje pro Intrastat, avšak pokud existuje důvodný předpoklad, že do konce kalendářního roku k žádnému dalšímu odeslání nebo přijetí zboží nedojde, stačí, pokud daňový subjekt vykáže pouze toto jednorázové nebo příležitostné odeslání nebo přijetí.

Není zde tedy nutné podávat výše zmíňovaná negativní hlášení. Pokud by však následně došlo k dalšímu odeslání nebo přijetí zboží, bude nutné výkazy do Intrastat pravidelně předávat, a to i negativní hlášení.

Souhrnné hlášení a Intrastat

KRISTÝNA ŠIMÁČKOVÁ

Euro-Trend

Kristýna Šimáčková se specializuje na oblast DPH, spolupracuje s partnerskými společnostmi v Německu.

Připomíná: Vznik povinnosti podat souhrnné hlášení neznamená vznik povinnosti podat Intrastat a naopak.