Před dvěma lety přijal Evropský parlament a Rada směrnici o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. Lhůta pro promítnutí směrnice o nekalých obchodních praktikách do právních řádů členských států skončí 12. června 2007. V České republice bude začleněna do zákona na ochranu spotřebitele s účinností od 1. prosince 2007. Obchodní praktiky jsou nekalé zejména tehdy, jsou-li klamavé nebo agresivní.

KLAMAVÁ JEDNÁNÍ. Obchodní praktika je považována za klamavou, pokud obsahuje nesprávné informace, což vede nebo může vést k rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci, které by jinak neučinil. Uvádí průměrného spotřebitele (podle ustálené judikatury Evropského soudního dvora jde o spotřebitele, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný) v omyl ve vztahu k jednomu nebo k více z následujících bodů:

existence nebo podstata produktu;

hlavní znaky produktu, jako je jeho dostupnost, výhody, rizika, provedení, složení, příslušenství, poprodejní služby zákazníkům a vyřizování reklamací a stížností, výrobní postup a datum výroby nebo dodání, způsob dodání, způsobilost k účelu použití, možnosti použití, množství, specifikace, zeměpisný nebo obchodní původ, očekávané výsledky jeho použití nebo výsledky a podstatné části zkoušek nebo kontrol provedených na produktu;

rozsah závazků obchodníka, motivy pro obchodní praktiku a podstata prodejního postupu, prohlášení nebo symbol týkající se přímého nebo nepřímého sponzorování nebo schválení obchodníka nebo produktu;

cena nebo způsob výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody;

nutnost servisu, náhradních dílů, výměny nebo opravy;

podstata, charakteristické rysy a práva obchodníka nebo jeho zástupce, například jeho totožnost a majetek, způsobilost, postavení, schválení, přidružení nebo vztahy, práva průmyslového, obchodního nebo duševního vlastnictví nebo jeho ocenění a vyznamenání;

práva spotřebitele, včetně práva na náhradní dodání nebo vrácení kupní ceny a záruk na toto zboží, nebo rizika, kterým může být vystaven.

Obchodní praktika je rovněž považována za klamavou, pokud ve věcných souvislostech, s přihlédnutím ke všem jejím rysům a okolnostem, vede nebo může vést k tomu, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil. Zahrnuje například jakékoli uvádění produktu na trh, včetně srovnávací reklamy, které vede k záměně s jinými produkty či ochrannými známkami jiného soutěžitele.

KLAMAVÁ OPOMENUTÍ. Obchodní praktika je považována za klamavou, pokud opomene uvést závažné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí o obchodní transakci. Způsobí nebo může způsobit, že průměrný spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil. Za klamavé opomenutí je také považováno, pokud obchodník výše uvedené závažné informace zatají nebo poskytne nejasným, nesrozumitelným nebo dvojznačným způsobem nebo v nevhodný čas. V případě výzvy ke koupi se za závažné považují tyto informace, nejsou-li patrné ze souvislosti:

hlavní znaky produktu v rozsahu odpovídajícím danému sdělovacímu prostředku a produktu;

adresa a totožnost obchodníka, například jeho obchodní firma, a případně adresa a totožnost obchodníka, jehož jménem jedná;

cena včetně daní, nebo pokud z povahy produktu vyplývá, že cenu nelze rozumně stanovit předem, způsob jejího výpočtu, a případně i veškeré další poplatky za dopravu, dodání nebo poštovné, nebo pokud tyto poplatky nelze rozumně stanovit předem, skutečnost, že k ceně mohou být účtovány takové další poplatky;

ujednání o platebních podmínkách, dodání, plnění a vyřizování reklamací a stížností, pokud se odchylují od požadavků náležité profesionální péče;

u produktů a obchodních transakcí, u kterých existuje právo na odstoupení nebo zrušení, existence takového práva. Výčet požadavků na informace v souvislosti s obchodní komunikací, včetně reklamy a uvádění na trh, najdete v příloze II Směrnice.

AGRESIVNÍ OBCHODNÍ PRAKTIKY. Obchodní praktika je považována za agresivní, pokud obtěžováním, donucováním včetně použití fyzické síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje nebo může výrazně zhoršit svobodnou volbu nebo chování spotřebitele ve vztahu k produktu. Způsobí, že spotřebitel učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil. Při určení, zda obchodní praktika používá obtěžování, se bere v úvahu:

její načasování, místo, povaha nebo doba trvání;

použití výhrůžného nebo urážlivého jazyka nebo chování;

vědomé využití obchodníkem jakéhokoli konkrétního neštěstí nebo takových závažných okolností, které vedou ke zhoršení úsudku spotřebitele, k ovlivnění rozhodnutí spotřebitele ve vztahu k produktu;

veškeré obtížné nebo neúměrné mimosmluvní překážky uložené obchodníkem, pokud spotřebitel chce uplatnit svá smluvní práva, včetně práv na vypovězení smlouvy,

výhrůžka právně nepřípustným jednáním.

Dana Ondrejová

Právnická fakulta Masarykovy univerzity, VŠ Newton College

 

Černá listina: Vábivá reklama, nevyžádané nabídky

OBCHODNÍ PRAKTIKY, jež jsou za všech okolností považovány za nekalé, vymezuje blíže příloha č. 1 směrnice (tzv. černá listina nekalých obchodních praktik). Jde o:

Tvrzení, že obchodník podepsal kodex chování, ačkoli tomu tak není.

Používání značky důvěry, značky jakosti nebo rovnocenné značky bez získání potřebného povolení.

Tvrzení, že kodex chování byl schválen veřejným nebo jiným subjektem, ačkoli tomu tak není.

Tvrzení, že obchodníku (jakož i jeho obchodním praktikám) nebo produktu bylo uděleno schválení, potvrzení nebo povolení veřejného nebo soukromého subjektu, ačkoli tomu tak není, nebo takové tvrzení není v souladu s podmínkami schválení, potvrzení nebo povolení.

Výzva ke koupi produktů za určitou cenu, aniž by obchodník zveřejnil důvody, na základě kterých se může domnívat, že nebude sám nebo prostřednictvím jiného obchodníka schopen zajistit dodávku uvedených nebo rovnocenných produktů za cenu platnou pro dané období a v přiměřeném množství vzhledem k povaze produktu, rozsahu reklamy a nabízené ceny (tzv. vábivá reklama).

Výzva ke koupi produktu za určitou cenu a poté odmítnutí ukázat inzerovaný předmět spotřebitelům nebo odmítnutí přijetí objednávek produktu nebo dodání produktu v přiměřené lhůtě nebo předvedení vadného vzorku produktu, to vše s úmyslem propagovat jiný produkt (reklama typu "přivábit a zaměnit").

Nepravdivé tvrzení, že produkt bude dostupný pouze po omezenou dobu nebo že bude dostupný pouze po omezenou dobu za určitých podmínek, za účelem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí bez příležitosti nebo času potřebného k učinění informované volby.

Závazek poskytnout poprodejní servis spotřebitelům, s nimiž obchodník před uzavřením obchodní transakce komunikoval jazykem, který není úředním jazykem členského státu, v němž se obchodník nachází, a následné poskytování servisu pouze v jiném jazyce, aniž to bylo spotřebiteli jasně sděleno předtím, než se spotřebitel zavázal k obchodní transakci.

Tvrzení nebo jiné vytváření dojmu, že prodej produktu je dovolený, i když tomu tak není.

Uvádění práv, která spotřebitelům vyplývají ze zákona jako přednosti obchodníkovy nabídky.

Využití prostoru ve sdělovacích prostředcích k propagaci produktu, za kterou obchodník zaplatil, aniž by to byl spotřebitel schopen z obsahu, obrázků nebo zvuků jednoznačně poznat (placená reklama ve formě novinových článků, advertorial).

Věcně nesprávné tvrzení o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost spotřebitele nebo jeho rodiny, pokud si produkt nezakoupí.

Propagace výrobku podobného výrobku konkrétního výrobce způsobem, jenž cíleně vede k uvedení spotřebitele v omyl tak, že uvěří, že daný výrobek je vyroben týmž výrobcem, i když tomu tak není.

Zahájení, provozování nebo propagace pyramidového programu, kdy spotřebitel zaplatí za možnost získat odměnu, která závisí především na získávání nových spotřebitelů do programu, a nikoli na prodeji nebo spotřebě produktů.

Tvrzení, že obchodník zamýšlí ukončit obchodování nebo se stěhuje, ačkoli tomu tak není.

Tvrzení, že produkty usnadní výhru ve hrách založených na náhodě.

Nepravdivé tvrzení, že produkt může vyléčit nemoci, poruchu nebo tělesné postižení.

Poskytování věcně nesprávných informací o tržních podmínkách nebo o možnosti opatřit si produkt s úmyslem přimět zákazníka k jeho pořízení za méně výhodných podmínek, než jsou běžné tržní podmínky.

Obchodní praktika, v níž se tvrdí, že v rámci propagace probíhá soutěž o ceny, aniž by byly uděleny ceny, které odpovídají uvedenému popisu, nebo jejich odpovídající náhrada.

Popis produktu slovy "gratis", "zdarma", "bezplatně" apod., pokud musí spotřebitel zaplatit jakékoli jiné náklady než jen nevyhnutelné náklady spojené s reakcí na obchodní praktiku a s vyzvednutím nebo doručením věci.

Přiložení faktury nebo podobných dokladů pro provedení platby k marketingovým materiálům, čímž se ve spotřebiteli vyvolá dojem, že si inzerovaný produkt již objednal, ačkoli tomu tak není.

Nepravdivé tvrzení nebo vyvolávání dojmu, že obchodník nejedná za účelem spojeným s jeho obchodní nebo podnikatelskou činností, řemeslem nebo povoláním, nebo klamná prezentace obchodníka jako spotřebitele.

Vyvolávání klamného dojmu, že poprodejní servis k výrobku je dostupný v jiném členském státu, než ve kterém je výrobek prodáván.

Vytvoření dojmu, že spotřebitel nemůže provozovnu opustit bez uzavření smlouvy.

Osobní návštěvy u spotřebitele a nedbání požadavku spotřebitele opustit jeho byt a nevracet se, kromě situací a v rozsahu odůvodněném podle vnitrostátních právních předpisů za účelem vymáhání smluvních závazků.

Vytrvalé a nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, e-mailu nebo jiných prostředků přenosu na dálku kromě situací a v rozsahu odůvodněném podle vnitrostátních právních předpisů za účelem vymáhání smluvních závazků.

Požadavek, aby spotřebitel žádající plnění z důvodu pojistné události předložil doklady, které nelze odůvodněně pokládat za důležité pro stanovení oprávněnosti nároku, nebo systematické neodpovídání na související korespondenci za účelem odradit spotřebitele od uplatnění práv vyplývajících ze smlouvy.

Začlenění do reklamy přímého nabádání určeného dětem, aby si inzerované produkty koupily nebo aby přesvědčily své rodiče nebo jiné dospělé, aby jim je koupili.

Požadování okamžité nebo odložené platby za produkty dodané obchodníkem, avšak nevyžádané spotřebitelem, nebo vrácení nebo uschování takových produktů, kromě případů, kdy se jedná o náhradní produkt dodaný v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 97/7/ES (tzv. setrvačný prodej).

Výslovné sdělení spotřebiteli, že pokud si produkt nebo službu nekoupí, ohrozí to pracovní místo nebo živobytí obchodníka.

Vytváření klamného dojmu, že spotřebitel již vyhrál nebo vyhraje, popřípadě že vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, cenu nebo jinou obdobnou výhodu, ačkoli ve skutečnosti neexistuje žádná taková cena ani obdobná výhoda, nebo pro získání ceny nebo jiné obdobné výhody musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo mu vznikají výdaje.

Související