EMBA - skok vzhůru

Účastníci executive programů jsou v průměru starší než 35 let a již nesou odpovědnost v rozpočtové či personální oblasti: k cílové skupině patří např. podnikoví poradci v projektových týmech, inženýři a lékaři ve vedoucích pozicích, obchodníci s odpovědností za projekty a přírodovědci na špičce výzkumných zařízení. EMBA programy trvají zpravidla 18 až 24 měsíců, ale trend je programy spíše zkracovat. V USA jsou na trhu i programy trvající 14 měsíců. Špičkové instituce poskytující toto vzdělání jsou dnes už i v Německu.

Erik Hummitzsch studoval podnikovou ekonomiku v Německu a Francii, v Anglii absolvoval další vzdělání v oboru auditor. Pro jeho práci poradce u společnosti PricewaterhouseCoopers je to dostatečné. On sám by se však rád více rozvíjel v oblasti vedení podniku a proto zahájil studium EMBA v Goethe Business School při Univerzitě Frankfurt. Nyní se jako Senior Manager u PwC podílí na vedení projektových skupin do velikosti pěti lidí, ale v budoucnu by za vedení rád převzal více odpovědnosti. I když studium ještě nekončí, přináší už nyní svoje plody: díky studiu EMBA je Hummitzsch u PwC úplně jinak vnímán a s představenstvem společnosti se začal setkávat pravidelně.

CÍL STUDIA

Executive MBA se - na rozdíl od MBA - orientuje na zkušené manažery, kteří již první zkušenosti s vedením mají. Toto vzdělání je drahé, ale dlouhodobě se většinou vyplácí. Pravidlem jsou vyšší odpovědnost a více peněz pouze pár let po absolvování. To vše za předpokladu, že si studenti vyberou tu správnou školu a že tento druh dalšího vzdělávání zapadá do jejich osobního kariérního plánu.

Cílem je připravit účastníky na další kroky v kariéře - vedení určitého oddělení, oblasti, obchodu. Mladí vedoucí pracovníci jsou zde vyzbrojováni potřebnými poznatky a dovednostmi na pozici general manager (CEO). Paralelně ke svému zaměstnání se učí nejnovější metody v oblasti marketingu, financí, IT a vedení podniku, dostanou důležitý feedback týkající se jejich osobnosti a dále rozvíjejí své soft skills: vedení jednání, řešení konfliktu a vedení sebe sama. Účastníci řeší případy z praxe, rozhodují se za simulace reálných podmínek a pod časovým tlakem. Dobří učitelé přebírají aktuální příklady, které jsou všem známé - například: společnost Google kupuje YouTube, boj o převzetí mezi výrobci nákladních aut MAN a Scania nebo pokusy koncernu E.On koupit španělského rivala s názvem Endesa.

Společnosti, které se rozhodnou svým zaměstnancům dopřát studium EMBA, z toho rovněž profitují. V seminárních pracech nastiňují studenti často řešení reálných problémů svých zaměstnavatelů.

DŮLEŽITÝ PŘEDPOKLAD: TA SPRÁVNÁ ŠKOLA

Renomované Business Schools se dosud nacházely zejména v USA. Přední místa v mezinárodních žebříčcích pravidelně zaujímaly například univerzity v Pensylvánii, Chicagu, Harvardu, Washingtonu. Jejich výhoda: USA jsou vlastí škol managementu, v roce 1943 vzniknul první executive- program v Chicagu. Z této pověsti těží mnoho škol dodnes.

Evropští poskytovatelé drží již delší dobu krok s USA, např. London School of Economics, London Business School, HEC v Paříži, Instituto de Emprea v Madridu nebo IMD v Lausanne. Podle názorů několika expertů je německý vzdělávací trh pro manažery stále krok za konkurencí, to je však spíše minulost.

Němečtí vedoucí pracovníci už nemusejí kvůli EMBA cestovat do zahraničí. Sice se na domácí půdě najde mnoho nabídek, v nichž toho více slibují než skutečně poskytují, přesto existuje několik solidních německých poskytovatelů, kteří si vybudovali mezinárodní jméno a nabízejí kvalitní služby - především proto, že spolupracují se světově renomovanými školami.

Gisma Business School v Hannoveru například již několik let úspěšně nabízí studium EMBA ve spolupráci s Purdue University v Indianě, která zaujímá v aktuálním žebříčku vypracovaném "Financial Times" dvanácté místo. Pouze o jedno místo zaostává WHU - Otto Beisheim School of Management ve Vallendaru u Koblenze, která spolupracuje s velice uznávanou Kellogg School (Northwestern University) blízko Chicaga. Univerzita v Mannheimu zase spolupracuje s ekonomickou školou ve francouzském Essecu. K tomu je nutné připočíst německé pobočky zahraničních škol, např. pobočku francouzské ESCP-EAP v Berlíně nebo holandské Nimbas v Bonnu.

Už pouhý pohled na průměrné roční platy ukazuje, jak kvalitní lidé se v mnoha evropských programech shromažďují. Účastníci na začátku studia na London Business School zhruba vydělávají 100 000 euro za rok, na HEC v Paříži 108 000 euro, na WHU u Koblenze ještě pořád "pouze" 65 000 euro.

Mnoho firem pozoruje vzestup německých manažerských škol s radostí. Teprve nedávno se Deutsche Bank rozhodla přerušit spolupráci s britskou Ashridge Business School, která nabízí EMBA program přizpůsobený poskytovatelům finančních služeb. "Nabídka MBA programů se v Německu v uplynulých letech značně rozšířila, a to na kvalitativně vysoké úrovni," říká Martin Möhrle, Chief Learning Officer pracující v Deutsche Bank. "Dnes najdeme více špičkových poskytovatelů, kteří stačí našim vysokým nárokům." Patří k nim také program, který nabízí pro Deutsche Bank polohou výhodná Goethe Business School při univerzitě ve Frankfurtu. Do síně slávy mezinárodních ekonomických škol to tato škola sice ještě nedotáhla - aby se škola umístila v žebříčku, musí být na trhu většinou nejméně pět let - v budoucnosti má ovšem šanci dostat se na jedno z vytoužených míst.

Ekonomická fakulta Frankfurtské univerzity vědomě piluje beztak již dobrou pověst s těžištěm ve financích a controllingu. V uplynulých letech instituce získala špičkové odborníky, od roku 2008 se celá fakulta stěhuje do nové budovy "House of Finance", která má renomovaným vědcům sloužit jako centrum pro výzkum a do metropole tak přitáhnout ještě více kvalitních lidí.

Mezitím využívají frankfurtští další výhodu - spojení s Fuqua School of Business americké Duke University. Již léta se tato americká škola nachází pravidelně na žebříčku nejlepších deseti světových Business Schools. Garancí úspěchu ovšem akademický svazek není. Bez pomoci Fuqua na německém trhu již jednou zkrachovala - v roce 2003 se Američané po několikaletém neúspěšném působení stáhli zpět. Díky takovým spojením přesto akademická kvalita enormně stoupá. Německo exportuje znalosti přes zdejší studenty a potenciální EMBA-zákazníky, Američané přinášejí profesionalitu.

DALŠÍ PŘEDNOSTI STUDIA

V USA patří přibližně polovina spolupracovníků Business Schools k vedení. Starají se o studenty, vyvíjejí programy, podporují profesory a starají se o bezproblémový průběh. Know-how programu EMBA se tak dostane do německých učeben.

Největší předností EMBA je ovšem to, že účastníci studia mají mnoho let pracovních zkušeností za sebou a učí se jeden od druhého. Čím kvalifikovanější je pole uchazečů, tím cennější je absolvování studia. Studující už vědí, jak to ve firmě skutečně funguje, na co může narážet snaha o pokrokové inovace, jak funguje ve společnostech controlling nebo jak může úspěšně fungovat odbyt v oblasti služeb.

Cenné kontakty vydrží v ideálním případě po celou dobu kariéry. Společně strávený čas, týmové řešení úkolů, kontroverzní diskuse o ekonomických otázkách a studium na zkoušky sblíží bez ohledu na to, odkud kdo je. Účastníci bývají často z celého světa, renomovaných programů se účastní čtyřicet a více procent cizinců. Jazykem seminářů a přednášek je angličtina. Mnoho aktivit se navíc odehrává v zahraničí, např. vždy jednou za půl roku proběhnou třídenní semináře v Paříži, Londýně, Turíně nebo Madridu, k tomu může přibýt i několik týdenních seminářů v Rusku a USA.

Dobré školy kladou zvláštní důraz na další profesionální spolupráci svých žáků. Síť bývalých studentů (alumny) z Chicago Graduate School of Business, jediné americké školy, která v Evropě bez partnerské instituce provozuje svou pobočku, čítá více než 40 000 lidí. Cílem je výměna informací s kolegy a budování obchodních kontaktů.

NÁKLADY A "VÝNOSY"

Náklady vynaložené na EMBA programy se mají firmám, které studium svých zaměstnanců částečně financují, vrátit. Studium EMBA má plně hrazeno zaměstnavatelem 44 % studentů, 33 % si hradí studium alespoň částečně. Studenti se pak zavazují, že zůstanou ve firmě po dobu od dvou do pěti let po ukončení studia. Odejdou-li dříve, musejí poskytnuté prostředky dodatečně uhradit. Pouze 23 % z nich si další vzdělávání financuje celé samo. A to není levná záležitost. Top instituce jako např. Chicago School of Business, která patří pravidelně k deseti nejlepším vůbec, si účtují v přepočtu zhruba 90 000 euro za účastníka, a to bez cestovních nákladů. Studijní program na Goethe Business School pak stojí 51 000 euro.

Důvodem, proč situace v Německu v minulosti nepřála EMBA programům, je skutečnost, že v Německu není ještě rozšířena připravenost platit si další vzdělávání. To se ale má změnit, protože zmíněný titul se každopádně vyplatí.

Srovnávací studie ukazují, že tři až pět let po ukončení studia stoupne plat absolventů v průměru o padesát procent, tolik říká výsledek ankety uskutečněné mezi 4000 absolventy EMBA z celého světa.

Takové statistiky je ovšem nutné brát s rezervou - platy by pravděpodobně stouply i bez absolvování EMBA - jedná se o motivované dorůstající manažery. Jaký podíl má na jejich úspěchu samotný titul, je těžké odhadnout. Každá škola navíc není zárukou budoucího úspěchu.

KTEROU ŠKOLU ZVOLIT?

Netransparentnost trhu a stoupající počet poskytovatelů studia EMBA ztěžují volbu. Rozhodnutí zájemcům ulehčí tři následující aspekty:

Žebříčky škol

Některá periodika zabývající se ekonomikou zveřejňují každoročně seznamy nejlepších EMBA programů. Mezi kritéria hodnocení patří např. podíl zahraničních vyučujících, image, podíl žen, platový růst a kariérní postup po ukončení studia. Zatímco americká periodika jako Business Week a Wall Street Journal staví do popředí především americké školy, britské Financial Times zařazují do špičky i školy evropské. K podobným výsledkům dochází i poskytovatel informací TopMBA.com, který si klade za cíl roztřídění dobrých škol do kategorií.

Účastníci

Stejně důležité jako jméno a kvalita učitelů je i složení třídy. Z jakých oborů účastníci přicházejí? Kolik let pracovních zkušeností a zkušeností s vedením mohou doložit? Další indicií je průměrná výška platu účastníků. Často platí: čím vyšší plat, tím zkušenější účastník, tím větší možnost výměny zkušeností a informací. Kromě toho hraje důležitou roli i mezinárodní složení, to na německých školách bohužel ještě často chybí. Podíl cizinců se zde pohybuje zpravidla pod hranicí padesáti procent.

Akreditace

Za kvalitu výuky a celých programů se zaručují svou pečetí kvality nezávislé organizace. Německé certifikáty (např. certifikát organizace Foundation for International Business Administration Accreditation - FIBAA) přitom hrají spíše podřadnou roli. Vysokému hodnocení se naopak těší evropská pečeť kvality European Quality Improvement System (EQUIS). K takto vyznamenaným patří přibližně 97 institucí, které mají vysokou akademickou reputaci a dokládají vysokou míru internacionality. Stejně je na tom i americká Association to Advance Collegiate Schools of Business (AACSB). K nositelům těchto pečetí patří mezi poskytovateli EMBA v Německu pouze dva - univerzita v Mannheimu a ve Frankfurtu nad Mohanem.

Pro Goethe Business School je proto jen otázkou času, kdy bude zařazena tam, kde se Mannheim Business School už nachází: do žebříčků světově nejlepších programů EMBA.

Executive MBA - Sprung nach oben. Wirtschaftswoche, č. 8, 17. 2. 2007, s. 101 - 104; výtah

- ks -

NEJLEPŠÍ (E)MBA ŠKOLY SVĚTA