Jaké výhody má evropská společnost?

Evropská společnost (SE) je forma obchodních společností založená na předpisech komunitárního práva. V zásadě se jedná o určitou analogii akciové společnosti. Jde o kapitálovou společnost se základním kapitálem rozčleněným na cenné papíry, která má právní subjektivitu a odpovídá za své závazky celým svým majetkem, přičemž jednotliví akcionáři ručí za závazky jen do výše svého vkladu. Jednou z jejích hlavních výhod je skutečnost, že společnosti s touto právní formou mohou podnikat podle téměř stejných pravidel v celé Evropské unii, přičemž mají jedinou právní subjektivitu společnou pro všechny členské státy.

Byť původní záměr jednotné úpravy daňových otázek evropské společnosti zdaleka nebyl realizován a problematika týkající se evropské společnosti zasáhla do českého zákona o daních z příjmů jen minimálně, může evropská společnost nabídnout v závislosti na dané národní daňové úpravě i zajímavé možnosti v oblasti plánování či daňové optimalizace. Jedná se například o možnost využít výhodnější metodu zápočtu (oproti metodě vynětí) k zamezení dvojího zdanění nebo možnost zohlednit daňovou ztrátu stálé provozovny. Dále je možné eliminovat srážkovou daň z dividend, licenčních poplatků a úroků, problematiku nízké kapitalizace a také problém zvláštní úpravy zdanění dceřiných společností ve srovnání s jurisdikcemi s nízkým zdaněním. Na druhou stranu výhody, na které byl zpočátku kladen největší důraz, se postupem času začaly vytrácet.

Přednost plynoucí z možnosti přemístění hlavní správy evropské společnosti do jiného členského státu, a tím založený prostor pro konkurenci právních řádů, do určité míry padá ve světle judikatury Evropského soudního dvora, podle níž by možnost přemístění sídla měla plynout už ze samotného volného pohybu osob a svobody usazování.

Přínosem je usnadnění zakládání holdingových společností a možnost realizovat nadnárodní fúze. Evropská společnost jako první institut vůbec umožňuje fúzi společností se sídly v různých členských státech Evropské unie. Vznik nové právní formy společností vítají především velké nadnárodní společnosti podnikající prostřednictvím dceřiných akciových společností ve více členských státech. Právě nadšení, s jakým byla možnost přeshraničních fúzí přijata, bylo také možná důvodem k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o přeshraničních fúzích kapitálových společností, jež umožňuje nadnárodní fúze i jiných než akciových společností, čímž výhoda evropské společnosti poněkud ztrácí na významu.

K DALŠÍM DŮVODŮM, proč vybrat novou úpravu, patří flexibilita struktury řízení a správy (corporate governance). Podle nařízení o SE totiž mohou být jednotlivé evropské společnosti organizovány jak podle monistického, tak podle dualistického systému řízení, což jsou členské státy také povinny zajistit příslušným opatřením na úrovni národního práva. Společnosti podnikající prostřednictvím svých dcer v několika členských státech tak budou moci řídit společnost jednotně, čímž se ušetří nejen transakční náklady, ale lze očekávat i úspory v personální oblasti. Současný trend však ukazuje, že například v České republice, kde byl doposud aplikován dualistický systém, bude možné aplikovat monistickou úpravu. Založení evropské společnosti je navíc poněkud složité, administrativně náročné a kvůli vysokému základnímu kapitálu ani není určeno pro všechny velikosti společností. Způsoby založení jsou omezeny splněním mnoha podmínek, evropská společnost nemůže být založena pouhou fyzickou osobou takzvaně "na zelené louce". Zásadní rozdíly v oblastech daní a účetnictví navíc nebyly nařízením o SE stejně odstraněny.

NEODDISKUTOVATELNOU VÝHODOU zůstávají tedy především psychologické aspekty nadnárodní identity evropské společnosti. Forma evropské společnosti není přímo spjata s konkrétním národním právním řádem, tedy alespoň to nelze na první pohled, např. z výpisu z obchodního rejstříku, poznat, může tedy SE působit daleko přitažlivěji nejen pro investory, ale i pro samotné zákazníky. Navíc je možné se prostřednictvím SE vymanit ze složitějších pravidel pro participaci zaměstnanců.

Celý výsledek úpravy evropské společnosti je často hodnocen značně rozporuplně. Vzhledem k poměrně krátké době trvání účinnosti nařízení o SE nelze zatím hodnotit jeho úspěšnost, nicméně o zájmu o tuto formu podnikání svědčí kontinuálně rostoucí počet zakládaných evropských společností. Dosud nejvíce evropských společností bylo založeno v Německu, z dalších států, kde jsou nejčastěji zakládány evropské společnosti, lze uvést např. Švédsko, Rakousko nebo Nizozemsko. V současné době bylo založeno více než šest desítek evropských společností po celé Evropské unii, v nedávné době se na vzniku jedné z evropských společností podílela i první česká firma. Společnost Diag Human využila jedné z výhod tohoto institutu, když se fúzí se slovenskou firmou a současným usídlením se v Lichtenštejnsku dostala pod jinou národní jurisdikci.

Vendula Blažková
Eurotrend