Aktuální číslo časopisu Ekonom
Problematika pořízení nových dopravních prostředků je řešena v zákoně o dani z přidané hodnoty v samostatném paragrafu, z čehož lze dovozovat, že se při aplikaci daně z přidané hodnoty v těchto případech postupuje specifickým způsobem. V čem spočívají hlavní rozdíly oproti "klasickému" pořízení zboží?
Podstatným rozdílem je již zmiňovaná možnost vzniku daňové povinnosti i nepodnikající (soukromé) osobě (dále také jen "nepodnikatel"). Pokud by bylo této osobě dodáváno pouze "klasické" zboží, povinnost přiznat a odvést daň by jí v oblasti české DPH vůbec nevznikla, a to dokonce bez ohledu na hodnotu touto osobou pořízeného zboží. Daňovou povinnost by při dodání "klasického" zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě musel splnit prodávající, a to buď ve státě, kde je registrován a odkud je zboží dodáváno, nebo ve státě kupujícího, pokud by hodnota prodaného zboží překročila hodnotu 1 140 000 Kč. Pokud by byl navíc prodávajícím "klasického" zboží neplátce daně, nebyla by daň z přidané hodnoty u této transakce uplatňována ani prodávajícím, ani kupujícím. Naproti tomu při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu vznikne pořizovateli (nepodnikateli, neplátci DPH) povinnost odvést daň na výstupu z ceny pořízeného dopravního prostředku, a to bez ohledu na postavení osoby prodávajícího.
Dalším specifikem při transakcích s novými dopravními prostředky v rámci Evropské unie je také skutečnost, že se jedná o jediný případ, kdy lze zboží obecně podléhající dani z přidané hodnoty dodávat bez daně z přidané hodnoty rovněž "nepodnikatelům", respektive považovat takovéto dodání ve státě prodávajícího za plnění osvobozené s nárokem na odpočet daně s tím, že osobou povinnou přiznat a odvést daň může být výjimečně právě tato nepodnikající osoba. Stejně tak v opačné situaci, kdy tato osoba (nepodnikatel) dodá nový dopravní prostředek do jiného členského státu, vzniká této osobě (nepodnikateli) zcela výjimečně nárok na uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty na vstupu.
Je zřejmé, že pro stanovení daňového režimu je zásadní, zda pořizovaný dopravní prostředek splňuje charakteristiky nového dopravního prostředku. Jak tedy zákon o dani z přidané hodnoty vymezuje nové dopravní prostředky?
Český zákon o dani z přidané hodnoty obsahuje v zásadě dvě základní kritéria pro posouzení, zda se v daném případě jedná, či nejedná o nový dopravní prostředek, a to zjednodušeně řečeno jeho "stáří" a "míru opotřebení". U pozemních motorových vozidel postačuje pro označení transakce jako dodání nového dopravního prostředku splnit alespoň jedno ze dvou zákonem stanovených kritérií, tedy buď dodání pozemního motorového vozidla do 6 měsíců ode dne jeho prvního uvedení do provozu (zpravidla den provedení registrace k provozu ve státě výrobce), nebo dodání takového motorového vozidla, které má najeto méně než 6000 km.
Pokud je na základě výše uvedených kritérií zřejmé, že došlo k pořízení nového dopravního prostředku, jaké povinnosti z tohoto titulu pořizovateli v ČR vzniknou?
Bez ohledu na postavení osoby pořizovatele nového dopravního prostředku (plátce nebo neplátce DPH) vznikne pořizovateli povinnost zaplatit z ceny pořizovaného vozidla daň na výstupu. Bez tohoto kroku, resp. bez získání potvrzení od správce daně o úhradě DPH z ceny pořizovaného vozidla, nebude dané vozidlo v tuzemsku zaregistrováno k provozu na pozemních komunikacích. Odlišný však již bude způsob, jakým mají jednotlivé osoby svou daňovou povinnost dle zákona o dani z přidané hodnoty splnit.
Plátce DPH přizná pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu v rámci svého daňového přiznání k dani z přidané hodnoty analogicky jako pořízení "klasického" zboží z jiného členského státu. Pouze hodnotu nového dopravního prostředku nezahrne mezi ostatní pořízené zboží z EU, ale vykáže ji samostatně. Při pořízení nového dopravního prostředku od jiného plátce z EU plátce daně použije řádek č. 250, při pořízení nového dopravního prostředku od osoby, která není v jiném členském státu registrována k dani z přidané hodnoty, potom řádek č. 255.
Osoba, která není plátcem daně z přidané hodnoty, je navíc povinna podat k příslušnému správci daně tzv. hlášení o pořízení "nového" dopravního prostředku, a to již do 10 dnů ode dne jeho pořízení. V této relativně krátké lhůtě musí být rovněž podáno daňové přiznání k dani z přidané hodnoty. Jako součást daňového přiznání zákon požaduje přiložit kopii daňového dokladu o dané transakci. V těchto situacích je tedy výjimečně povinna podat přiznání k dani z přidané hodnoty i osoba, která nepodniká a není plátcem daně.
Při transakcích se subjekty z jiných členských států lze očekávat, že bude nutné částky uvedené v cizí měně, zpravidla v EUR, přepočítat na českou měnu. Jaký kurz má být v těchto případech použit?
Dle zákona o dani z přidané hodnoty se pro přepočet cizí měny na české koruny používá kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou (viz www.cnb.cz) a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat osvobození od daně.
Jaký den je považován za den pořízení nového dopravního prostředku? Den podepsání kupní smlouvy, den jeho převzetí, den jeho dopravení České republiky, den zaplacení kupní ceny nebo jiný den?
Za den pořízení zboží z jiného členského se považuje den uskutečnění zdanitelného plnění. Při prodeji zboží podle kupní smlouvy se tedy zboží považuje za pořízené dnem převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, v ostatních případech potom dnem převzetí pořizovaného zboží.
Jak již bylo uvedeno, pořízený nový dopravní prostředek nebude v tuzemsku registrován k provozu na pozemních komunikacích bez prokázání skutečnosti, že byla při jeho pořízení řádně zaplacena daň z přidané hodnoty. Časová prodleva mezi okamžikem jeho pořízení a jeho registrací k provozu na pozemních komunikacích přitom může být například u čtvrtletního plátce DPH poměrně velká. Lze celý proces nějakým způsobem urychlit?
Ano, zákon umožňuje při pořízení nového dopravního prostředku zaplatit dopředu zálohu na daň z přidané hodnoty v její předpokládané výši, o čemž je správce daně povinen vydat potvrzení, na základě kterého již lze požádat o provedení registrace vozidla k provozu na pozemních komunikacích. Aby mohl správce daně ověřit správnost deklarované daně (zálohy na daň), zákon požaduje, aby pořizovatel správci daně mimo jiné předložil také kopii daňového dokladu, který vystavil dodavatel z jiného členského státu. O provedení úhrady zálohy na daň je správce daně povinen daňovému subjektu na vyžádání vydat potvrzení.
Zaplacením zálohy tedy lze docílit dřívějšího splnění podmínek pro zaregistrování vozidla. Tato záloha bude potom vypořádána v následně podaném daňovém přiznání.
Kdy je naopak nejpozději nutné daň z přidané hodnoty při pořízení nového dopravního prostředku zaplatit?
U plátce daně bude daň z přidané hodnoty splatná nejpozději v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž mu povinnost přiznat a odvést daň na výstupu vznikla. U nepodnikatele není splatnost daně vázána na lhůtu pro podání daňového přiznání, které je tato osoba povinna podat společně s hlášením o pořízení nového dopravního do 10 dnů ode dne jeho pořízení, ale váže se na okamžik vyměření daně správcem daně.
Daňovou povinnost osoby pořizující nový dopravní prostředek, která není plátcem daně, totiž na základě daňového přiznání vyměřuje správce daně. Tuto částku je následně pořizovatel povinen zaplatit místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne jejího vyměření.
V praxi, zejména v případech, kdy je kupujícím osoba, která není registrována k dani v jiném členském státě, se lze setkat se situací, že prodávající nebude ochoten u "neznámého" kupujícího aplikovat osvobození od daně a prodat mu nový dopravní prostředek bez daně z přidané hodnoty. Jakým způsobem je možné tuto situaci řešit?
K těmto případům v praxi skutečně dochází, některé společnosti se tímto způsobem snaží eliminovat riziko, že kupující poruší podmínky stanovené zákonem pro možnost osvobodit dodání nového dopravního prostředku. Zejména, že předmětný dopravní prostředek nebude přemístěn ze státu prodávajícího do jiného členského státu, a prodávající tak bude vystaven případným sankcím z titulu neodvedení DPH z dané transakce.
Určitým řešením může být dohoda s prodávajícím na úhradě kupní ceny nového dopravního prostředku včetně příslušné daně s přidané hodnoty. S tím, že po prokázání přemístění nového dopravního prostředku do jiného členského státu a po doložení prodávajícímu, že byly splněny další zákonem stanovené povinnosti, zejména potom úhrady daně z přidané hodnoty ve státě určení, prodávající tuto daň poukáže na účet kupujícího.
Daň z přidané hodnoty zaplacená při pořízení nového dopravního prostředku v takovém případě poskytne prodávajícímu určitou jistotu, že budou zákonem stanovené podmínky ze strany kupujícího splněny. Pokud by se tak však nestalo, bude moci prodávající tyto prostředky použít na splnění daňové povinnosti na výstupu vzniklé z titulu této operace s místem plnění v jeho státě.
Kristýna Šimáčková
Monika Diekert
Euro-Trend
Monika Diekert se specializuje na daňové dopady podnikání v Německu.
Připomíná: Automobil je považován za nový dopravní prostředek, i když splňuje pouze jedno ze zákonem stanovených kritérií.
Kristýna Šimáčková se specializuje na oblast DPH.
Připomíná: Při pořízení nového dopravního prostředku může vzniknout povinnost přiznat a odvést daň na výstupu i neplátci daně z přidané hodnoty.
Podstatným rozdílem je již zmiňovaná možnost vzniku daňové povinnosti i nepodnikající (soukromé) osobě (dále také jen "nepodnikatel"). Pokud by bylo této osobě dodáváno pouze "klasické" zboží, povinnost přiznat a odvést daň by jí v oblasti české DPH vůbec nevznikla, a to dokonce bez ohledu na hodnotu touto osobou pořízeného zboží. Daňovou povinnost by při dodání "klasického" zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě musel splnit prodávající, a to buď ve státě, kde je registrován a odkud je zboží dodáváno, nebo ve státě kupujícího, pokud by hodnota prodaného zboží překročila hodnotu 1 140 000 Kč. Pokud by byl navíc prodávajícím "klasického" zboží neplátce daně, nebyla by daň z přidané hodnoty u této transakce uplatňována ani prodávajícím, ani kupujícím. Naproti tomu při pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu vznikne pořizovateli (nepodnikateli, neplátci DPH) povinnost odvést daň na výstupu z ceny pořízeného dopravního prostředku, a to bez ohledu na postavení osoby prodávajícího.
Dalším specifikem při transakcích s novými dopravními prostředky v rámci Evropské unie je také skutečnost, že se jedná o jediný případ, kdy lze zboží obecně podléhající dani z přidané hodnoty dodávat bez daně z přidané hodnoty rovněž "nepodnikatelům", respektive považovat takovéto dodání ve státě prodávajícího za plnění osvobozené s nárokem na odpočet daně s tím, že osobou povinnou přiznat a odvést daň může být výjimečně právě tato nepodnikající osoba. Stejně tak v opačné situaci, kdy tato osoba (nepodnikatel) dodá nový dopravní prostředek do jiného členského státu, vzniká této osobě (nepodnikateli) zcela výjimečně nárok na uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty na vstupu.
Je zřejmé, že pro stanovení daňového režimu je zásadní, zda pořizovaný dopravní prostředek splňuje charakteristiky nového dopravního prostředku. Jak tedy zákon o dani z přidané hodnoty vymezuje nové dopravní prostředky?
Český zákon o dani z přidané hodnoty obsahuje v zásadě dvě základní kritéria pro posouzení, zda se v daném případě jedná, či nejedná o nový dopravní prostředek, a to zjednodušeně řečeno jeho "stáří" a "míru opotřebení". U pozemních motorových vozidel postačuje pro označení transakce jako dodání nového dopravního prostředku splnit alespoň jedno ze dvou zákonem stanovených kritérií, tedy buď dodání pozemního motorového vozidla do 6 měsíců ode dne jeho prvního uvedení do provozu (zpravidla den provedení registrace k provozu ve státě výrobce), nebo dodání takového motorového vozidla, které má najeto méně než 6000 km.
Pokud je na základě výše uvedených kritérií zřejmé, že došlo k pořízení nového dopravního prostředku, jaké povinnosti z tohoto titulu pořizovateli v ČR vzniknou?
Bez ohledu na postavení osoby pořizovatele nového dopravního prostředku (plátce nebo neplátce DPH) vznikne pořizovateli povinnost zaplatit z ceny pořizovaného vozidla daň na výstupu. Bez tohoto kroku, resp. bez získání potvrzení od správce daně o úhradě DPH z ceny pořizovaného vozidla, nebude dané vozidlo v tuzemsku zaregistrováno k provozu na pozemních komunikacích. Odlišný však již bude způsob, jakým mají jednotlivé osoby svou daňovou povinnost dle zákona o dani z přidané hodnoty splnit.
Plátce DPH přizná pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu v rámci svého daňového přiznání k dani z přidané hodnoty analogicky jako pořízení "klasického" zboží z jiného členského státu. Pouze hodnotu nového dopravního prostředku nezahrne mezi ostatní pořízené zboží z EU, ale vykáže ji samostatně. Při pořízení nového dopravního prostředku od jiného plátce z EU plátce daně použije řádek č. 250, při pořízení nového dopravního prostředku od osoby, která není v jiném členském státu registrována k dani z přidané hodnoty, potom řádek č. 255.
Osoba, která není plátcem daně z přidané hodnoty, je navíc povinna podat k příslušnému správci daně tzv. hlášení o pořízení "nového" dopravního prostředku, a to již do 10 dnů ode dne jeho pořízení. V této relativně krátké lhůtě musí být rovněž podáno daňové přiznání k dani z přidané hodnoty. Jako součást daňového přiznání zákon požaduje přiložit kopii daňového dokladu o dané transakci. V těchto situacích je tedy výjimečně povinna podat přiznání k dani z přidané hodnoty i osoba, která nepodniká a není plátcem daně.
Při transakcích se subjekty z jiných členských států lze očekávat, že bude nutné částky uvedené v cizí měně, zpravidla v EUR, přepočítat na českou měnu. Jaký kurz má být v těchto případech použit?
Dle zákona o dani z přidané hodnoty se pro přepočet cizí měny na české koruny používá kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou (viz www.cnb.cz) a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat osvobození od daně.
Jaký den je považován za den pořízení nového dopravního prostředku? Den podepsání kupní smlouvy, den jeho převzetí, den jeho dopravení České republiky, den zaplacení kupní ceny nebo jiný den?
Za den pořízení zboží z jiného členského se považuje den uskutečnění zdanitelného plnění. Při prodeji zboží podle kupní smlouvy se tedy zboží považuje za pořízené dnem převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, v ostatních případech potom dnem převzetí pořizovaného zboží.
Jak již bylo uvedeno, pořízený nový dopravní prostředek nebude v tuzemsku registrován k provozu na pozemních komunikacích bez prokázání skutečnosti, že byla při jeho pořízení řádně zaplacena daň z přidané hodnoty. Časová prodleva mezi okamžikem jeho pořízení a jeho registrací k provozu na pozemních komunikacích přitom může být například u čtvrtletního plátce DPH poměrně velká. Lze celý proces nějakým způsobem urychlit?
Ano, zákon umožňuje při pořízení nového dopravního prostředku zaplatit dopředu zálohu na daň z přidané hodnoty v její předpokládané výši, o čemž je správce daně povinen vydat potvrzení, na základě kterého již lze požádat o provedení registrace vozidla k provozu na pozemních komunikacích. Aby mohl správce daně ověřit správnost deklarované daně (zálohy na daň), zákon požaduje, aby pořizovatel správci daně mimo jiné předložil také kopii daňového dokladu, který vystavil dodavatel z jiného členského státu. O provedení úhrady zálohy na daň je správce daně povinen daňovému subjektu na vyžádání vydat potvrzení.
Zaplacením zálohy tedy lze docílit dřívějšího splnění podmínek pro zaregistrování vozidla. Tato záloha bude potom vypořádána v následně podaném daňovém přiznání.
Kdy je naopak nejpozději nutné daň z přidané hodnoty při pořízení nového dopravního prostředku zaplatit?
U plátce daně bude daň z přidané hodnoty splatná nejpozději v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž mu povinnost přiznat a odvést daň na výstupu vznikla. U nepodnikatele není splatnost daně vázána na lhůtu pro podání daňového přiznání, které je tato osoba povinna podat společně s hlášením o pořízení nového dopravního do 10 dnů ode dne jeho pořízení, ale váže se na okamžik vyměření daně správcem daně.
Daňovou povinnost osoby pořizující nový dopravní prostředek, která není plátcem daně, totiž na základě daňového přiznání vyměřuje správce daně. Tuto částku je následně pořizovatel povinen zaplatit místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne jejího vyměření.
V praxi, zejména v případech, kdy je kupujícím osoba, která není registrována k dani v jiném členském státě, se lze setkat se situací, že prodávající nebude ochoten u "neznámého" kupujícího aplikovat osvobození od daně a prodat mu nový dopravní prostředek bez daně z přidané hodnoty. Jakým způsobem je možné tuto situaci řešit?
K těmto případům v praxi skutečně dochází, některé společnosti se tímto způsobem snaží eliminovat riziko, že kupující poruší podmínky stanovené zákonem pro možnost osvobodit dodání nového dopravního prostředku. Zejména, že předmětný dopravní prostředek nebude přemístěn ze státu prodávajícího do jiného členského státu, a prodávající tak bude vystaven případným sankcím z titulu neodvedení DPH z dané transakce.
Určitým řešením může být dohoda s prodávajícím na úhradě kupní ceny nového dopravního prostředku včetně příslušné daně s přidané hodnoty. S tím, že po prokázání přemístění nového dopravního prostředku do jiného členského státu a po doložení prodávajícímu, že byly splněny další zákonem stanovené povinnosti, zejména potom úhrady daně z přidané hodnoty ve státě určení, prodávající tuto daň poukáže na účet kupujícího.
Daň z přidané hodnoty zaplacená při pořízení nového dopravního prostředku v takovém případě poskytne prodávajícímu určitou jistotu, že budou zákonem stanovené podmínky ze strany kupujícího splněny. Pokud by se tak však nestalo, bude moci prodávající tyto prostředky použít na splnění daňové povinnosti na výstupu vzniklé z titulu této operace s místem plnění v jeho státě.
Kristýna Šimáčková
Monika Diekert
Euro-Trend
Monika Diekert se specializuje na daňové dopady podnikání v Německu.
Připomíná: Automobil je považován za nový dopravní prostředek, i když splňuje pouze jedno ze zákonem stanovených kritérií.
Kristýna Šimáčková se specializuje na oblast DPH.
Připomíná: Při pořízení nového dopravního prostředku může vzniknout povinnost přiznat a odvést daň na výstupu i neplátci daně z přidané hodnoty.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
