Tři cesty kariéry

Na úvod si připomeňme jednu z definic: Kariéra je posloupnost či následnost změn sociálního postavení jedince jak z hlediska vnitřního (jak je vnímá sám aktér - nositel kariéry), tak z hlediska vnějšího (jak je vnímá a chápe jeho okolí). Podobné definice však nic neříkají o cestách, které ke vzniku kariéry vedou. V současné české společnosti lze z psychologického hlediska rozlišit tři základní typy kariérové cesty:

Výkonová kariéra je nejméně frekventovanou cestou k vyšší pozici. Výkonnost či znalosti jsou tak výjimečné, že se prostě nedá nic jiného dělat (když potřebujete třeba zdatného obchodníka a k tomu ještě se znalostí japonštiny či čínštiny, nebo konstruktéra rakety pro cestu na měsíc). Výkonová kariéra může trvat jen po určitou dobu, kdy jsou vlastnosti jejího nositele pro organizaci nepostradatelné.

Vztahová kariéra je chobotnicí naší současnosti. Nejen nepotismus (protěžování příbuzných), ale i ostatní nepříbuzenské vztahy od přátel, známých ke kamarádům, přítelíčkům až ke spoluobviněným vládnou světu. Vztahová kariéra má zvláštní psychologické vlastnosti: má vizibilitu (je viděna všemi), ale často jako by postrádala perceptibilitu (není vnímána svými nositeli či realizátory). Nejlepším kamuflážním prostředkem vztahové kariéry je konkurz, který je obsahově prázdný, formální. Je to jen dýmová clona pro předem známou volbu. Vztahová kariéra kvete v prostředí, které umožňuje nejasné a špatně prokazatelné výsledky nebo kde stačí dokonce výsledky zdánlivé či pseudovýsledky. Nejvíce se daří vztahové kariéře na úřadech jakéhokoliv typu, např. ve škole, magistrátu, nemocnici, věznici apod. Více ve státní správě než v soukromých firmách.

Zvláštním druhem vztahové kariérové cesty (spíše poddruhem) je kariéra neschopnosti (na straně svého nositele) a součastně kariéra obav a strachu (na straně rozhodovatele o jejím nositeli). Jde o situace, kdy si nadřízený vybírá ještě hloupějšího podřízeného než je sám a to proto, aby ho dobře zvládl či aby ho podřízený svým výkonem nezastínil nebo nepřerostl. Nic to samozřejmě nevyřeší. Nekompetentnost (hloupost) podřízeného potencuje zpravidla nekompetentnost jeho šéfa v očích celé řady ostatních podřízených. Navíc starosti šéfovi neubudou, ani nezmizí a nezřídka musí řešit i problémy či úkoly za svého neschopného chráněnce. Být hodným, dobře zvládnutelným, ještě automaticky neznamená být též schopným a výkonným.

Tvořiví a iniciativní jedinci bývají nezřídka hůře zvládnutelní, avšak produkují mimořádné výkony. Pokud se kariérová cesta neschopnosti zakotví v organizaci a přenáší se z vyšších stupňů řízení na ty nejnižší, hrozí nebezpečí zániku organizace - pro postupné zhloupnutí. Taková organizace svou kvalitu obvykle bezpečně prozrazuje vysokou fluktuací a nemocností.

I tato kariérová cesta kvete převážně ve státní sféře a v organizacích, které mají charakter úřadu. Silnou afinitu k ní mají také ozbrojené sbory.

PhDr. Vladimír Mařádek
Vězeňská služba ČR