Aktuální číslo časopisu Ekonom
Na počátku roku 2007 se Slovinsko stalo prvním státem, který přijal euro za svou měnu od jeho zavedení v roce 2002; eurozóna tak má nyní 13 členů. Slovinci mohou platit starou měnou (tolary) až do 14. ledna, zpět ale dostanou jen eura.
Poté, co na jaře roku 2006 vydaly Evropská komise a Evropská centrální banka své konvergenční zprávy, doporučující vstup Slovinska do eurozóny, měla tato země (na rozdíl od nedoporučené Litvy) vyhráno z hlediska plnění maastrichtských kritérií. V oblasti praktické připravenosti veřejné správy i soukromého sektoru však zbývalo ještě mnoho práce. Zvláště když Slovinsko je první zemí, která euro zavádí scénářem tzv. velkého třesku, tedy jednorázového zavedení eura v bezhotovostní i hotovostní podobě (prvních 12 zemí eurozóny si nechalo tříleté přechodné období, než euro zavedly k 1. lednu 2002 i v hotovosti). Zavedení eura bez přechodného období ušetří náklady této změny (zejména nebude nutné dvakrát upravovat informační a finanční systémy), je však potřeba zajistit důkladnou koordinaci všech kroků.
Slovinská vláda spolu s centrální bankou připravily národní plán zavedení eura s řadou doporučení a opatření pro přípravu celé ekonomiky. Některé firmy však s přípravami začaly až v průběhu roku 2006. Rovněž slovinské úřady otevřeně přiznávaly, že s přípravami se mohlo začít dříve. Zdá se však, že informační kampaň realizovaná vládou a centrální bankou a výsledné výrazné zintenzivnění příprav v roce 2006 vedly k tomu, že podle výzkumu Eurobarometru v listopadu 2006 mělo 97 % podniků své účetní i mzdové systémy připraveny na euro. K tomu jistě přispěla též skutečnost, že slovinská ekonomika je malá a značně otevřená a slovinští obchodníci jsou běžně zvyklí zacházet s cizími měnami. Informační kampaň pomáhá eliminovat i obavu občanů ze zdražování. Dvojí označování cen, televizní spoty i projekt PriceWatch spotřebitelských sdružení vedly už před zavedením eura občany k pečlivému sledování vývoje cen, a tedy nekupování předraženého zboží.
Zatím je příliš brzy hodnotit definitivně úspěšnost zavedení eura ve Slovinsku, ale první informace naznačují, že se Slovincům jejich "velký třesk" podařil, i když některé přípravy mohly začít dříve. V České republice vláda už v říjnu minulého roku schválila stejný scénář zavedení eura; zkušenosti Slovinska dále podrobně sledujeme a jistě ještě ovlivní obsah Národního plánu zavedení eura v ČR, který má Národní skupina pro zavedení eura předložit vládě do konce března 2007.
Petr Očko
pověřený národní koordinátor zavedení eura v ČR
Poté, co na jaře roku 2006 vydaly Evropská komise a Evropská centrální banka své konvergenční zprávy, doporučující vstup Slovinska do eurozóny, měla tato země (na rozdíl od nedoporučené Litvy) vyhráno z hlediska plnění maastrichtských kritérií. V oblasti praktické připravenosti veřejné správy i soukromého sektoru však zbývalo ještě mnoho práce. Zvláště když Slovinsko je první zemí, která euro zavádí scénářem tzv. velkého třesku, tedy jednorázového zavedení eura v bezhotovostní i hotovostní podobě (prvních 12 zemí eurozóny si nechalo tříleté přechodné období, než euro zavedly k 1. lednu 2002 i v hotovosti). Zavedení eura bez přechodného období ušetří náklady této změny (zejména nebude nutné dvakrát upravovat informační a finanční systémy), je však potřeba zajistit důkladnou koordinaci všech kroků.
Slovinská vláda spolu s centrální bankou připravily národní plán zavedení eura s řadou doporučení a opatření pro přípravu celé ekonomiky. Některé firmy však s přípravami začaly až v průběhu roku 2006. Rovněž slovinské úřady otevřeně přiznávaly, že s přípravami se mohlo začít dříve. Zdá se však, že informační kampaň realizovaná vládou a centrální bankou a výsledné výrazné zintenzivnění příprav v roce 2006 vedly k tomu, že podle výzkumu Eurobarometru v listopadu 2006 mělo 97 % podniků své účetní i mzdové systémy připraveny na euro. K tomu jistě přispěla též skutečnost, že slovinská ekonomika je malá a značně otevřená a slovinští obchodníci jsou běžně zvyklí zacházet s cizími měnami. Informační kampaň pomáhá eliminovat i obavu občanů ze zdražování. Dvojí označování cen, televizní spoty i projekt PriceWatch spotřebitelských sdružení vedly už před zavedením eura občany k pečlivému sledování vývoje cen, a tedy nekupování předraženého zboží.
Zatím je příliš brzy hodnotit definitivně úspěšnost zavedení eura ve Slovinsku, ale první informace naznačují, že se Slovincům jejich "velký třesk" podařil, i když některé přípravy mohly začít dříve. V České republice vláda už v říjnu minulého roku schválila stejný scénář zavedení eura; zkušenosti Slovinska dále podrobně sledujeme a jistě ještě ovlivní obsah Národního plánu zavedení eura v ČR, který má Národní skupina pro zavedení eura předložit vládě do konce března 2007.
Petr Očko
pověřený národní koordinátor zavedení eura v ČR
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každou středu vám představíme nejzajímavější texty aktuálního vydání, které si můžete přečíst na webu ekonom.cz. Týdeník Ekonom vám už 33 let přináší zajímavý obsah, bez kterého nemůžete být, který vás rozvíjí a baví!
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
