Zatímco názory na období vlády zesnulého chilského diktátora Augusto Pinocheta se různí, reforma penzí v této zemi, spojovaná rovněž s jeho jménem, je považována za svého druhu zázrak. Není divu, že inspirovala Světovou banku a zatím asi 20 zemí, k nimž patří kromě latinskoamerických států například Švýcarsko, Maďarsko, Polsko, Švédsko či Slovensko.
Vše začalo v roce 1981, kdy mohli chilští občané začít vkládat nejméně desetinu příjmů na individuální účty u soukromých penzijních fondů. Asi 5 % z nich zůstalo ve státním průběžném důchodovém systému. Zbytek se zapojil do reformovaného systému a získal státní obligace v hodnotě dosavadních důchodů, garantovaných státem. Soukromé penzijní fondy za ně koupily státní firmy a de facto je privatizovaly. Pro pracovníky, kteří začali pracovat, byl vstup do nového systému penzí povinný.
Devítiprocentní roční výnosy chilských penzijních fondů lákají. Jejich roční přínos k růstu hrubého domácího produktu se odhaduje na 0,20-0,75 %, nemluvě o příznivém vlivu na kapitálový trh dané země. Přesto se chilský systém setkává s určitými problémy. Kritici tvrdí, že přes něj spoří na důchod jen část populace. Publikované výnosy fondů jsou lákavé, ale 2,6 %, která je údajně třeba platit za jejich správu, není málo.
O chilské penzijní reformě se samozřejmě ví i v ČR, kde se o nutnosti změny penzijního systému hovoří léta. Zmapovány byly také problémy, s nimiž je podobná reforma spojena. Shrnula je tzv. Bezděkova skupina expertů. Politikům tak poskytla dost materiálů, na jejichž základě se mohou rozhodovat, jak dál.
Jeden z architektů chilských penzijních reforem, poradce Světové banky Augusto Iglesias Palau tvrdí, že k prosazení této reformy není třeba politického konsenzu. V Pinochetově Chile to zjevně nebyl problém. V Česku je ale podobná otázka posuzována daleko citlivěji. Jak naznačuje poslední vývoj, ledy se možná díky politické dohodě pohnou.
Zvítězí tedy odvaha a přitom zdravý rozum? Zdánlivě nelogická otázka skrývá přání expertů z jarní burzovní konference o penzijní reformě a jejím dopadu na kapitálový trh: jde o to, aby ČR po 12 letech diskusí nehledala extravagantní cesty reformy penzí, a pokud se rozhodne je reformovat, aby využila některý z vyzkoušených modelů. To může splňovat možnost spořit část penze místo na státním v soukromých fondech, údajně navrhovaná od roku 2009.
I tak je třeba vyřešit řadu otázek - zejména jak splatit velké peníze, spojené s přechodem na fondový systém, zda budou výnosy chystaných penzijních fondů dostatečné a zda nový systém nebude drahý.
FM
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



