Evropské úroky míří vzhůru

Růst cen v zemích eura se výrazně snížil a po několik měsíců se pohybuje pod dvouprocentní hranicí, stanovenou Evropskou centrální bankou, jako inflační cíl. Důvod pro pokles inflace je vcelku jednoduchý: umírnění cen ropy na světových trzích. Je jasné, že když cena černého zlata klesla z letních zhruba osmdesáti dolarů za barel na současných zhruba šedesát dolarů, musí se to někde projevit. Výsledkem je nižší tempo růstu spotřebitelské i průmyslové inflace (a to nejen v zemích eurozóny, ale všude na světě).

Představitelé Evropské centrální banky přesto pozorují v eurozóně nárůst inflačních tlaků. Právě to byl důvod, proč minulý týden centrální banka přistoupila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb - základní úrok vzrostl o čtvrt procentního bodu na 3,5 %. Jde o nejvyšší sazbu za posledních pět let.

Navíc, jak se zdá z vyjádření představitelů ECB, zvyšování úrokových sazeb nekončí. Prezident ECB Jean-Claude Trichet ponechal dveře otevřené pro další přitvrzování politiky, neupřesnil však ani náznakem, kdy k tomu dojde. Důvodem pro případné zdražení peněz mají být inflační tlaky (ostatně poté, co centrální banky napříč světem zavedly inflační cílování, nemůže být pro zvyšování sazeb ani jiný důvod). Ty mají vyplývat z rostoucí ekonomiky, tempo HDP dosáhlo v posledních dvou čtvrtletích zhruba tří procent. Navíc jsou podle Tricheta úrokové sazby i přes veškeré zvyšování stále velmi nízké a podporují tak ekonomický růst.

Argumentem proti zvyšování úroků je však kurz eura. Ten v posledních týdnech trhá na devizových trzích jeden rekord za druhým, což má vliv na domácí ekonomiku: v podstatě dochází ke zpřísňování měnové politiky prostřednictvím kurzu a nikoliv prostřednictvím úroků. Euro posiluje, přestože úroky v USA dosahují nyní 5,25 % a ve Velké Británii 5 %. Jaký bude další vývoj? Jistý náznak dává i nová inflační prognóza ECB. Podle ní průměrná roční inflace v eurozóně se pod úroveň dvou procent sníží v roce 2008, což bude poprvé od roku 1999. V roce 2007 by se průměrná inflace měla snížit na rovná dvě procenta z letošních 2,2 %. Ještě v srpnu ECB předpovídala pro letošek a příští rok inflaci 2,4 %, do prognózy se však v posledních měsících dostal i pokles cen ropy.

Vydržet by měl i relativně silný růst HDP - v roce 2007 by měl dosáhnout 2,2 % po letos odhadovaných 2,7 %.

Nová prognóza ECB podle analytiků nepočítá s dalším růstem úroků. Co ale hovoří pro zvyšování sazeb, je rétorika šéfa ECB Tricheta. Každopádně se však nepředpokládá, že by se nastavení měnové politiky v následujících dvou, třech měsících měnilo.

Julie Hrstková