Aktuální číslo časopisu Ekonom
Gabriela IvancoJeště než vstoupil v účinnost nový zákon o nemocenském pojištění a zákoník práce, který řeší výplatu náhrady mzdy po dobu prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti, a novely souvisejících předpisů, které upravují i výši odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů do povinného systému nemocenského pojištění, objevil se vládní návrh zákona, který tyto předpisy podstatným způsobem mění, a to tak, že rozkládá snižování sazby pojistného do tří let. Návrh zákona, kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, byl již Poslaneckou sněmovnou schválen ve třetím čtení. Pokud bude schválen i v horní komoře Parlamentu České republiky a podepsán prezidentem, měl by vstoupit v účinnost stejně jako všechny výše zmíněné již schválené zákony od 1. ledna 2007.
OD LEDNA 2007 nebudou po prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti či karantény náležet zaměstnanci nemocenské dávky vyplácené ze státního systému, zaměstnavatel je ale povinen vyplácet mu náhradu mzdy. Minimální výše této náhrady mzdy se vypočte v souladu s novým zákoníkem práce na základě průměrného výdělku zaměstnance a tzv. redukčních hranic stanovených novým zákonem o nemocenském pojištění. Zaměstnavatel je nicméně oprávněn tuto minimální náhradu mzdy zvýšit, a to až do výše 100 % průměrného výdělku zaměstnance. Pokud by projednávaný zákon nebyl schválen, budou zaměstnavatelům kompenzovány dodatečné náklady související s výplatou náhrady mzdy, tj. sazba nemocenského pojištění hrazeného zaměstnavatelem bude snížena ze současných 3,3 % na 1,4 %, tedy o 1,9 procentního bodu. Firmy, které zaměstnávají méně než 26 lidí, budou moci odvádět pojistné v původní výši, tedy vypočtené sazbou 3,3 % z vyměřovacího základu. Následně bude toto vyšší pojistné kompenzováno tím, že si společnosti sníží odvod pojistného o polovinu částky, kterou byly v daném kalendářním měsíci povinny vyplatit svým zaměstnancům na náhradách mzdy. Aplikace uvedených změn by ale podle důvodové zprávy měla negativní dopad na státní rozpočet. Proto navrhovaná novela situaci opět mění: ke snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění bude docházet postupně. V roce 2007 zůstane v platnosti s sazba 3,3 %, v roce 2008 by mělo dojít k jejímu snížení na 2,3 % a sazba 1,4 % by měla být aplikována až od roku 2009.
PŘES PLÁNOVANÉ ROZLOŽENÍ SNIŽOVÁNÍ SAZBY pojistného do delšího časového období zůstává na bedrech zaměstnavatelů povinnost k výplatě náhrady mzdy po prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti již od 1. ledna 2007. Aby jim tento dodatečný náklad byl kompenzován, stanoví novela zákona, že v roce 2007 zaměstnavatelé sníží v jednotlivých měsících odvod pojistného o celou částku náhrady mzdy, kterou zúčtovali svým zaměstnancům v daném kalendářním měsíci. V roce 2008 se pojistné bude snižovat o polovinu náhrady mzdy zúčtované v příslušném kalendářním měsíci, a teprve od roku 2009 bude fungovat zákonná úprava tak, jak ji stanoví schválená legislativa. Výplata náhrady mzdy se tedy nebude kompenzovat, ale sazba pojistného na nemocenské pojištění odváděného zaměstnavatelem bude činit 1,4 %. Kompenzace se ale týká pouze té částky náhrady mzdy, která je vypočtena v souladu s příslušnými ustanoveními nového zákoníku práce bez jejího navýšení zaměstnavatelem. Nestačí, aby byla částka náhrady mzdy zaměstnanci zaměstnavatelem zúčtována, musí být též vyplacena. Pokud je náhrada mzdy nebo její část vyplacena v jiném měsíci, než ve kterém byla zúčtována, kompenzace se provádí až v měsíci vyplacení. Je-li navíc částka pojistného nižší než částka odčitatelné náhrady mzdy, vzniklý rozdíl bude zaměstnavateli uhrazen správou sociálního zabezpečení. V důvodové zprávě se také lze dočíst, že by výše uvedená procedura kompenzace vyplacených náhrad měla minimalizovat negativní dopady této navrhované novely pro zaměstnavatele. Při bližším pohledu na navrhovanou úpravu se však nelze netázat, zda by se negativním dopadům nedalo zabránit jiným, pro zaměstnavatele méně administrativně náročným způsobem.
Gabriela Ivanco
Mazars
Jak si poradit s výpočty náhrady mzdy a plateb na nemocenské pojištění?
Příklad č. 1: Firma zaměstnává 50 lidí, jejichž vyměřovací základy pro výpočet pojistného činí v příslušném měsíci v úhrnu 1 000 000 Kč. Jeden z těchto zaměstnanců bude čtrnáct dnů v pracovní neschopnosti, jeho denní průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy (upravený v souladu s redukčními hranicemi stanovenými pro daný kalendářní rok) bude činit 500 Kč. Jaké pojistné bude zaměstnavatel odvádět v tomto měsíci v roce 2007, 2008 a 2009?
Řešení: Nejprve je potřeba vypočítat, jaká náhrada mzdy bude příslušet práce neschopnému zaměstnanci. Náhrada mzdy se poskytuje ve výši 30 % průměrného výdělku za první tři dny pracovní neschopnosti (3 x 30 % x 500 Kč = 450 Kč) a ve výši 69 % průměrného výdělku za zbylých 11 dnů pracovní neschopnosti (11 x 69 % x 500 Kč = 3795 Kč), celkem tedy půjde o 4245 Kč (450 Kč + 3795 Kč).
Pojistné na nemocenské pojištění hrazené zaměstnavatelem v roce 2007 pak bude činit 3,3 % z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců, tedy 3,3 % x 1 000 000 Kč = 33 000 Kč. Zaměstnavatel si v roce 2007 sníží vypočtené pojistné na nemocenské pojištění ve výši 33 000 Kč o celou částku vyplacené náhrady mzdy ve výši 4245 Kč a správě sociálního zabezpečení odvede částku 28 755 Kč (33 000 Kč - 4245 Kč). Dohromady tedy na pojistném a na náhradách mzdy zaplatí 33 000 Kč. V roce 2008 by pojistné činilo 2,3 % z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců, tzn. z částky 1 000 000 Kč, tj. 23 000 Kč (2,3% x 1 000 000 Kč). Od této částky by bylo možno odečíst polovinu povinně vyplacené náhrady mzdy, tzn. 2123 Kč (4245 Kč / 2, částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru). Zaměstnavatel by pak na pojistném odvedl správě sociálního zabezpečení 20 877 Kč. Celkem by náklady zaměstnavatele na pojistné a vyplacené náhrady mzdy činily 25 122 Kč. V roce 2009 by pojistné ve výši 1,4 % z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců nebylo možno snížit ani o část povinně vyplacené náhrady mzdy. Zaměstnavatel by odvedl 14 000 Kč (1,4 % x 1 000 000 Kč) a na náhradě mzdy 4245 Kč, dohromady 18 245 Kč.
Příklad č. 2: Co se změní, když zaměstnavatel vyplatí dobrovolně vyšší náhradu mzdy, ve výši průměrného výdělku zaměstnance?
Řešení: Opět si vypočítáme, jakou náhradu mzdy bude zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet. Průměrný denní výdělek zaměstnance činí 500 Kč, za 14 dnů pracovní neschopnosti je to tedy 7000 Kč (14 x 100 % x 500 Kč). Z vypočteného pojistného na nemocenské pojištění si však zaměstnavatel může odečíst pouze povinnou náhradu mzdy ve výši 4245 Kč v roce 2007 a polovinu povinné náhrady mzdy ve výši 2123 Kč v roce 2008. V roce 2009 již nebude možné si pojistné o vyplacenou náhradu mzdy či její část snižovat. Zaměstnavatelé s nižším počtem zaměstnanců než 26 by nicméně měli mít možnost odvádět vyšší pojistné (3,3 %) a následně si odečítat polovinu vyplacených náhrad mzdy.
Příklad č. 3: Jak by se situace popsaná v příkladu č. 1 změnila, pokud by v pracovní neschopnosti bylo 10 zaměstnanců zaměstnavatele po dobu 14 dnů, přičemž denní průměrný výdělek každého z těchto zaměstnanců (po úpravách na základě redukčních hranic) by činil 500 Kč? Předpokládejme, že zbylým 40 zaměstnancům byly v daném měsíci vyplaceny bonusy tak, aby úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců činil opět 1 000 000 Kč.
Řešení: Každý ze zmíněných 10 zaměstnanců by měl nárok na náhradu mzdy ve výši 4245 Kč, úhrn těchto náhrad by tudíž byl roven částce 42 450 Kč.
Pojistné v roce 2007 by činilo 33 000 Kč, od něj by bylo možno odečíst výši povinně vyplacených náhrad mzdy vy výši 42 450 Kč. Došlo by tedy k situaci, kdy odčitatelná položka náhrad je vyšší než pojistné, které má být v daném měsíci odvedeno. Na základě tiskopisu předloženého zaměstnavatelem správě sociálního zabezpečení by správa sociálního zabezpečení vyplatila zaměstnavateli rozdíl ve výši 9450 Kč (33 000 Kč-42 450 Kč).
V roce 2008 by pojistné činilo 23 000 Kč, a bylo by je možné snížit o polovinu vyplacených náhrad mezd, tzn. o částku 21 225 Kč (42 450 Kč / 2). Zaměstnavatel by tedy odváděl pojistné ve výši 1775 Kč.
V roce 2009 už nebude u tohoto zaměstnavatele možno vyplacenou náhradu mzdy kompenzovat snižováním odvodů pojistného.
GI
Sazba nemocenského pojištění hrazeného zaměstnavatelem se postupně snižuje na 1,4 %.
OD LEDNA 2007 nebudou po prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti či karantény náležet zaměstnanci nemocenské dávky vyplácené ze státního systému, zaměstnavatel je ale povinen vyplácet mu náhradu mzdy. Minimální výše této náhrady mzdy se vypočte v souladu s novým zákoníkem práce na základě průměrného výdělku zaměstnance a tzv. redukčních hranic stanovených novým zákonem o nemocenském pojištění. Zaměstnavatel je nicméně oprávněn tuto minimální náhradu mzdy zvýšit, a to až do výše 100 % průměrného výdělku zaměstnance. Pokud by projednávaný zákon nebyl schválen, budou zaměstnavatelům kompenzovány dodatečné náklady související s výplatou náhrady mzdy, tj. sazba nemocenského pojištění hrazeného zaměstnavatelem bude snížena ze současných 3,3 % na 1,4 %, tedy o 1,9 procentního bodu. Firmy, které zaměstnávají méně než 26 lidí, budou moci odvádět pojistné v původní výši, tedy vypočtené sazbou 3,3 % z vyměřovacího základu. Následně bude toto vyšší pojistné kompenzováno tím, že si společnosti sníží odvod pojistného o polovinu částky, kterou byly v daném kalendářním měsíci povinny vyplatit svým zaměstnancům na náhradách mzdy. Aplikace uvedených změn by ale podle důvodové zprávy měla negativní dopad na státní rozpočet. Proto navrhovaná novela situaci opět mění: ke snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění bude docházet postupně. V roce 2007 zůstane v platnosti s sazba 3,3 %, v roce 2008 by mělo dojít k jejímu snížení na 2,3 % a sazba 1,4 % by měla být aplikována až od roku 2009.
PŘES PLÁNOVANÉ ROZLOŽENÍ SNIŽOVÁNÍ SAZBY pojistného do delšího časového období zůstává na bedrech zaměstnavatelů povinnost k výplatě náhrady mzdy po prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti již od 1. ledna 2007. Aby jim tento dodatečný náklad byl kompenzován, stanoví novela zákona, že v roce 2007 zaměstnavatelé sníží v jednotlivých měsících odvod pojistného o celou částku náhrady mzdy, kterou zúčtovali svým zaměstnancům v daném kalendářním měsíci. V roce 2008 se pojistné bude snižovat o polovinu náhrady mzdy zúčtované v příslušném kalendářním měsíci, a teprve od roku 2009 bude fungovat zákonná úprava tak, jak ji stanoví schválená legislativa. Výplata náhrady mzdy se tedy nebude kompenzovat, ale sazba pojistného na nemocenské pojištění odváděného zaměstnavatelem bude činit 1,4 %. Kompenzace se ale týká pouze té částky náhrady mzdy, která je vypočtena v souladu s příslušnými ustanoveními nového zákoníku práce bez jejího navýšení zaměstnavatelem. Nestačí, aby byla částka náhrady mzdy zaměstnanci zaměstnavatelem zúčtována, musí být též vyplacena. Pokud je náhrada mzdy nebo její část vyplacena v jiném měsíci, než ve kterém byla zúčtována, kompenzace se provádí až v měsíci vyplacení. Je-li navíc částka pojistného nižší než částka odčitatelné náhrady mzdy, vzniklý rozdíl bude zaměstnavateli uhrazen správou sociálního zabezpečení. V důvodové zprávě se také lze dočíst, že by výše uvedená procedura kompenzace vyplacených náhrad měla minimalizovat negativní dopady této navrhované novely pro zaměstnavatele. Při bližším pohledu na navrhovanou úpravu se však nelze netázat, zda by se negativním dopadům nedalo zabránit jiným, pro zaměstnavatele méně administrativně náročným způsobem.
Gabriela Ivanco
Mazars
Jak si poradit s výpočty náhrady mzdy a plateb na nemocenské pojištění?
Příklad č. 1: Firma zaměstnává 50 lidí, jejichž vyměřovací základy pro výpočet pojistného činí v příslušném měsíci v úhrnu 1 000 000 Kč. Jeden z těchto zaměstnanců bude čtrnáct dnů v pracovní neschopnosti, jeho denní průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy (upravený v souladu s redukčními hranicemi stanovenými pro daný kalendářní rok) bude činit 500 Kč. Jaké pojistné bude zaměstnavatel odvádět v tomto měsíci v roce 2007, 2008 a 2009?
Řešení: Nejprve je potřeba vypočítat, jaká náhrada mzdy bude příslušet práce neschopnému zaměstnanci. Náhrada mzdy se poskytuje ve výši 30 % průměrného výdělku za první tři dny pracovní neschopnosti (3 x 30 % x 500 Kč = 450 Kč) a ve výši 69 % průměrného výdělku za zbylých 11 dnů pracovní neschopnosti (11 x 69 % x 500 Kč = 3795 Kč), celkem tedy půjde o 4245 Kč (450 Kč + 3795 Kč).
Pojistné na nemocenské pojištění hrazené zaměstnavatelem v roce 2007 pak bude činit 3,3 % z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců, tedy 3,3 % x 1 000 000 Kč = 33 000 Kč. Zaměstnavatel si v roce 2007 sníží vypočtené pojistné na nemocenské pojištění ve výši 33 000 Kč o celou částku vyplacené náhrady mzdy ve výši 4245 Kč a správě sociálního zabezpečení odvede částku 28 755 Kč (33 000 Kč - 4245 Kč). Dohromady tedy na pojistném a na náhradách mzdy zaplatí 33 000 Kč. V roce 2008 by pojistné činilo 2,3 % z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců, tzn. z částky 1 000 000 Kč, tj. 23 000 Kč (2,3% x 1 000 000 Kč). Od této částky by bylo možno odečíst polovinu povinně vyplacené náhrady mzdy, tzn. 2123 Kč (4245 Kč / 2, částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru). Zaměstnavatel by pak na pojistném odvedl správě sociálního zabezpečení 20 877 Kč. Celkem by náklady zaměstnavatele na pojistné a vyplacené náhrady mzdy činily 25 122 Kč. V roce 2009 by pojistné ve výši 1,4 % z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců nebylo možno snížit ani o část povinně vyplacené náhrady mzdy. Zaměstnavatel by odvedl 14 000 Kč (1,4 % x 1 000 000 Kč) a na náhradě mzdy 4245 Kč, dohromady 18 245 Kč.
Příklad č. 2: Co se změní, když zaměstnavatel vyplatí dobrovolně vyšší náhradu mzdy, ve výši průměrného výdělku zaměstnance?
Řešení: Opět si vypočítáme, jakou náhradu mzdy bude zaměstnavatel zaměstnanci vyplácet. Průměrný denní výdělek zaměstnance činí 500 Kč, za 14 dnů pracovní neschopnosti je to tedy 7000 Kč (14 x 100 % x 500 Kč). Z vypočteného pojistného na nemocenské pojištění si však zaměstnavatel může odečíst pouze povinnou náhradu mzdy ve výši 4245 Kč v roce 2007 a polovinu povinné náhrady mzdy ve výši 2123 Kč v roce 2008. V roce 2009 již nebude možné si pojistné o vyplacenou náhradu mzdy či její část snižovat. Zaměstnavatelé s nižším počtem zaměstnanců než 26 by nicméně měli mít možnost odvádět vyšší pojistné (3,3 %) a následně si odečítat polovinu vyplacených náhrad mzdy.
Příklad č. 3: Jak by se situace popsaná v příkladu č. 1 změnila, pokud by v pracovní neschopnosti bylo 10 zaměstnanců zaměstnavatele po dobu 14 dnů, přičemž denní průměrný výdělek každého z těchto zaměstnanců (po úpravách na základě redukčních hranic) by činil 500 Kč? Předpokládejme, že zbylým 40 zaměstnancům byly v daném měsíci vyplaceny bonusy tak, aby úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců činil opět 1 000 000 Kč.
Řešení: Každý ze zmíněných 10 zaměstnanců by měl nárok na náhradu mzdy ve výši 4245 Kč, úhrn těchto náhrad by tudíž byl roven částce 42 450 Kč.
Pojistné v roce 2007 by činilo 33 000 Kč, od něj by bylo možno odečíst výši povinně vyplacených náhrad mzdy vy výši 42 450 Kč. Došlo by tedy k situaci, kdy odčitatelná položka náhrad je vyšší než pojistné, které má být v daném měsíci odvedeno. Na základě tiskopisu předloženého zaměstnavatelem správě sociálního zabezpečení by správa sociálního zabezpečení vyplatila zaměstnavateli rozdíl ve výši 9450 Kč (33 000 Kč-42 450 Kč).
V roce 2008 by pojistné činilo 23 000 Kč, a bylo by je možné snížit o polovinu vyplacených náhrad mezd, tzn. o částku 21 225 Kč (42 450 Kč / 2). Zaměstnavatel by tedy odváděl pojistné ve výši 1775 Kč.
V roce 2009 už nebude u tohoto zaměstnavatele možno vyplacenou náhradu mzdy kompenzovat snižováním odvodů pojistného.
GI
Sazba nemocenského pojištění hrazeného zaměstnavatelem se postupně snižuje na 1,4 %.
Související
Newsletter týdeníku Ekonom.
Každý čtvrtek vám představíme obálku nového čísla Ekonomu a přiblížíme pět vybraných témat, která si budete moct přečíst na webu Ekonom.cz.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
