Pomýlení "růstoví pesimisté"

V Evropě panuje v ekonomických otázkách hluboký pesimismus. Mnozí lidé si myslí, že čím lépe si dnes ekonomika stojí, o to hůře si povede zítra. Evropský hospodářský růst je letos skvělý. Avšak místo toho, aby trudnomyslní evropští experti zastávali názor, že se dynamika z roku 2006 přenese i do budoucna a že rok 2007 bude ještě lepší, předpovídají podstatné zpomalení. Podle nich je vyloučeno, že by Evropa mohla zažít dva dobré roky za sebou.

Každý rok má samozřejmě své růstové problémy a ten příští nebude výjimkou. Růstové pesimisty děsí zejména vyšší evropské úrokové sazby, zpomalení americké ekonomiky a zvýšení daně z přidané hodnoty v Německu ze 16 % na 19 % od počátku příštího roku.
Pesimisté se však mýlí, když se těchto faktorů děsí.

Obavy z dopadu zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou v roce 2006 na hospodářský růst vznikají při záměně reálných a nominálních úrokových sazeb. Do konce roku budou evropské úrokové sazby zvýšeny o 150 bazických bodů (na 3,5 % oproti lednovým 2 %). Evropská inflace však roste přibližně stejným tempem. To znamená, že reálné úrokové sazby - měřené ve vztahu ke zboží a službám - zůstávají stejné. A je to právě reálná úroková sazba, nikoliv sazba nominální, která ovlivňuje hospodářský růst.

Evropa si musí položit otázku: jak mohou úrokové sazby zapříčinit zpomalení v roce 2007, když se reálné úrokové sazby navzdory ekonomicky zdravému roku 2006 jen sotva hnuly z místa? Jelikož navíc evropské firmy vykazují vysoké zisky, možné zvýšení reálných úrokových sazeb - nutné k zajištění cenové stability - lze snadno financovat právě z těchto zisků, bez dopadu do hospodářství. Skutečností je, že úrokové sazby - nominální i reálné - jsou v Evropě příliš nízké, nikoliv vysoké.

Pokud jde o Spojené státy, padající ceny benzinu - o pozoruhodných 25 % za poslední měsíc - zvýšily spotřebitelskou důvěru i výdaje domácností. A to v době, kdy se očekávalo, že spotřebitelé vzhledem ke klesajícímu trhu s nemovitostmi budou spíše šetřit. Bývalý předseda americké centrální banky Alan Greenspan navíc tvrdí, že korekce na trhu s bydlením je skoro u konce.

Pesimističtí Evropané zaspali dobu. Připravují se na zpomalení růstu v USA v roce 2007. To však přitom již proběhlo, aniž by zanechalo v americké či evropských ekonomikách znatelné důsledky.

K poklesu cen benzinu dochází samozřejmě i v Evropě, což pomůže obrousit hrany kontroverzního zvýšení DPH, které naprojektovala německá kancléřka Angela Merkelová. Má štěstí: zvýšení daně bude "financováno" z klesající ceny benzinu a vysokých zisků německých firem, takže by je měla ekonomika pocítit jen jako pouhé "zhoupnutí" - přinejmenším za předpokladu, že se nižší ceny benzinu udrží do příštího roku.

Vláda si pomalu začíná uvědomovat, že její pesimismus ohledně ekonomiky nebyl na místě. Odráží se to v neustálých revizích předpovědí růstu směrem nahoru v průběhu celého roku 2006. Nedávno vláda zvýšila odhad hospodářského růstu pro tento i příští rok znovu, konkrétně z 1,6 % na 2,3 % pro rok 2006 a z 1 % na 1,4 % pro rok 2007. Očekávat lze přitom další úpravy směrem vzhůru, poněvadž neochabující síla ekonomiky vládu i nadále překvapuje.

Důležitým vedlejším produktem vysokého růstu v Evropě je skutečnost, že zdůrazňuje naléhavou potřebu strukturální reformy. Kvůli chybějícím reformám například v oblasti evropského trhu práce nebo při posilování konkurenčního prostředí je potenciální hospodářský růst Evropy - její růstový strop - nižší, než by mohl být. Při nízkém růstovém stropu přitom vytváří silná hospodářská výkonnost inflační tlaky již v relativně raném stadiu růstového procesu. Proto je pro Evropu obtížnější těšit se dlouhému období vysokého růstu bez inflace.

Předčasné inflační tlaky jsou hlavním důvodem, proč oba prezidenti Evropské centrální banky (ECB), zesnulý Wim Duisenberg i současný Jean-Claude Trichet, na svých tiskových konferencích a v projevech důsledně prosazovali strukturální reformu. Koneckonců je to ECB, která musí bojovat s inflací, již absence strukturální reformy v Evropě vyvolává.

Růstoví pesimisté mají částečně pravdu, když k vyhlídkám na strukturální reformu v Evropě, která by zvýšila růstový strop, zaujímají rezervovaný postoj. Evropští politici se totiž jednoduše odmítají postavit do čela boje o tento klíčově důležitý předpoklad.

V otázce vyhlídek Evropy na dosažení jejího omezeného růstového potenciálu se však pesimisté mýlí. Současný hospodářský růst v Evropě je docela dobrý a díky nízkým cenám benzinu, nízkým úrokovým sazbám, solidním ziskům a silné růstové dynamice by mohl být ještě lepší, než konečně dosáhne stropu a ke slovu se dostanou inflační tlaky.

Říkejte o mně, že jsem "růstový optimista", ale zdá se, že Evropa má v roce 2007 nakročeno k dalšímu vysokému růstu.

© Project Syndicate 2006
www.project-syndicate.org

Melvyn B. Krauss patří k významným členům Hooverova institutu při Stanfordově univerzitě. Specializuje se na mezinárodní ekonomiku, daňové záležitosti, americkou pomoc jiným zemím a na problematiku související s NATO.