Ve stejný den, kdy Evropská komise zveřejnila optimistické prognózy růstu české ekonomiky, posílila koruna na historické maximum vůči euru. Konkrétně na hodnotu 27,85 koruny za euro. Ti, kdo by viděli za silou české měny tuzemské makroekonomické údaje, budou však zklamáni.
Vysvětlení je jednoduché - vel-cí investoři z řad světových fondů obrátili pozornost ke středoevropskému regionu. Důvodem je změna očekávání dalšího vývoje úrokových sazeb ve Spojených státech a oslabující dolar. Takže kromě české koruny posilovala také koruna slovenská, přízně se dostalo polskému zlotému i maďarskému forintu.
Nutno ještě dodat, že zatímco slovenská měna posiluje zhruba měsíc, o tu českou se začali zájemci snažit až před týdnem. Přesto dokázali v relativně krátkém čase měnu posunout k dosud nevídaným údajům. Navíc, podle mínění analytiků, jde o trend, který se hned tak nezastaví. Optimisté odhadují, že se koruna vůči euru bude obchodovat za hodnoty blízké 27 Kč za euro už v průběhu roku 2007.
Posilující koruna má vliv na další vývoj české ekonomiky. Právě na její sílu hledí Česká národní banka (ČNB) při rozhodování o nastavení úrokových sa-zeb. Ve chvíli, kdy je koruna silná a zlevňuje dovozy, se inflace drží při zemi a ČNB nemusí zvyšovat úroky. Pokud bude o korunu zájem, nehrozí podle mínění analytiků do konce tohoto roku žádná změna úroků. To je dobrá zpráva pro všechny dlužníky - včetně státu - stejně jako pro ty, co si teprve chystají půjčit.
Jenže všechno má své ALE. O korunu bude zájem do té doby, dokud bude ekonomika dobře šlapat. A i když aktuální ekonomické údaje a prognózy nemají většinou na trh bezprostřední vliv, ve chvíli, kdy by se zjevilo "průšvihové" číslo, měna by prudce oslabila. Tuto zkušenost poznalo nedávno na vlastní kůži Maďarsko, které přišlo nejenom o silnou měnu, ale i o slušný rating. Koruna si za-se tento vývoj "užila" v roce 1997, kdy se zjistilo, že ekonomika ani stát na tom nejsou příliš dobře.
A právě ze strany státních financí může přijít pro korunu největší hrozba. Další nárůst zadlužování státu a zvyšování deficitu ve-řejných financí může vést k odlivu investorů. Koruna by propadla, úrokové sazby by začaly růst. Růst ekonomiky, který Evropská komise pro příští rok odhaduje na 5,1 procenta, by se mohl podstatně snížit.
A to by mělo zpětně negativní dopad i na korunu.
Julie Hrstková
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Julie Hrstková



