Lepší už to nebude?

Rychle stárnoucí Evropa potřebuje, aby pracovalo - a tedy odvádělo daně, sociální a zdravotní platby - co nejvíce lidí. Prováděné reformy, které se snaží srazit nezaměstnanost a zapojit do pracovního procesu co nejvíce lidí (naposledy ve Švédsku) ale mají háček. A to dost velký, upozorňuje Evropský statistický úřad Eurostat. Míra zaměstnanosti v členských zemích EU má totiž očividně své meze, a ty se zdají být dosaženy už teď. Jinými slovy, s nezaměstnaností a s bojem proti ní už to na starém kontinentu nejspíš výrazně lepší nebude.

Řečí čísel, průměrná nezaměstnanost v pětadvacetičlenném klubu činila v září osm procent. To je o 0,7 % méně než ve stejném období roku 2005.

Jenže vzhledem k srpnu, připomíná Eurostat, z jehož zprávy cituje Spiegel Online, aby zlepšení pohledal. Dílčí pokrok zaznamenává jen několik zemí, které mají tento makroekonomický údaj trvale nízký. Jde o Dánsko, Nizozemsko (hlásí stagnaci), Irsko, Estonsko a Rakousko, jež si drží podíl evidovaných občanů bez práce vůči práceschopnému obyvatelstvu v rozpětí od 3,5 do 4,7 procenta.

V NĚMECKU přidala nezaměstnanost - podle Eurostatu - z 8,6 na 8,7 procenta. Ale i to je výsledek, který leží výrazně pod laťkou 9,4 % z loňského září. Čísla Eurostatu, který používá vlastní výpočetní metody, se mohou lišit od jiných statistik. Mezinárodní organizace práce ILO operuje v případě Spolkové republiky s údaji 8,1 % za září 2006 (7,9 % za září 2005), Spolková agentura práce uvádí pro změnu data 10,1 % (resp. 11,2 %). Německo se tak na základě hned dvojí optiky řadí po bok úspěšné pětice premiantů.

Tezi, že hranice možností v potírání nezaměstnanosti by mohlo být pomalu, ale jistě dosaženo, podepírají i data ze spodního konce pořadí Eurostatu. Polsko strašilo ještě loni v září číslicí 17,6 %, letos v srpnu si polepšilo na 14,2, v září se posunulo o 0,1 procentního bodu na 14,1 %. Slovensko urazilo stejnou cestu ze 16,3 přes 13,0 na 12,8 %.

Opačným směrem se zato vydala Velká Británie, kde se od června vyšplhala nezaměstnanost ze 4,6 na 5,6 %. V Lucembursku poskočil týž ukazatel z 4,7 na 4,9 %.

ŠVÉDSKO, kde se oficiální míra nezaměstnanosti pohybuje nad pěti procenty a neoficiální je zhruba jejím trojnásobkem, se středo-pravá vláda Fredrika Reinfeldta (viz Ekonom č. 38 a 41/2006) čerstvě rozhodla drasticky zvýšit odvody zaměstnanců na státní politiku zaměstnanosti a ořezat výši vyplácených dávek. Dolů mají jít i daně z příjmů, aby se co nejvíce zvětšil rozdíl mezi výdělky a dávkami.

Chystané opatření znamená, že pokud nyní přispívá zaměstnaný Švéd do systému (kromě značných daňových srážek) ještě i jedním stem tamních korun (asi 11 eur), měl by dávat od Nového roku trojnásobek. Proti jsou odbory, které pokladnu se zaměstnaneckými odvody spravují a zastupují 80 % švédských pracujících - navenek se ohánějí příliš krátkou dobou na přípravu důležité změny, vnitřně se strachují masivního odlivu členů. "Náhlý příchod zimy je jen vnější známkou toho, že klima mezi odbory a koaličním kabinetem citelně ochladlo," podotýká německý Handelsblatt.

Igor Záruba