Když šéfuje manžel aneb jak je to se zaměstnáváním partnerů

Situace, kdy např. zaměstnavatel (podnikatel) uzavře sňatek se svou zaměstnankyní (třeba asistentkou), není v praxi vůbec výjimečná. Je to důvodem ke skončení pracovního poměru?

Dosavadní zákoník práce v § 269 zakazuje, aby manžel přijal (či manželka přijala) do pracovního poměru nebo zaměstnal v rámci dohody o práci konané mimo pracovní poměr svou ženu. Pracovněprávní vztah nemůže vzniknout mezi manžely. Je ale možné, aby manžel přijal svou manželku nebo manželka svého manžela do pracovněprávního vztahu např. k obchodní společnosti, v níž sám působí ve funkci statutárního orgánu (např. jako jednatel společnosti s ručením omezeným). Pracovní poměr nebo dohoda o práci konané mimo pracovní poměr - tj. dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti - je pak sjednána nikoliv mezi manžely, nýbrž mezi obchodní společností a jedním z manželů. Manžel se může účastnit na podnikání druhého manžela také jako spolupracující osoba nebo společník obchodní společnosti apod. Zákoník práce tedy stanoví zákaz pro pracovněprávní vztah, který má být založen mezi osobami, které již manželství uzavřely. Jestliže ho manželé mezi sebou uzavřou, jde o neplatný právní úkon.

Pokud však osoby sjednaly mezi sebou nejprve pracovněprávní vztah, v němž jeden z manželů vystupuje jako zaměstnavatel (fyzická osoba samostatně výdělečně činná) a druhý jako zaměstnanec, a teprve poté uzavřely sňatek, nemůže tato skutečnost automaticky znamenat skončení tohoto pracovněprávního vztahu. Zákoník práce tuto skutečnost neuvádí jako formu skončení pracovního poměru nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr, ani jako důvod pro možnou výpověď ze strany zaměstnavatele.

Nový zákoník práce (s účinností od 1. ledna 2007) formuluje příslušný zákaz poněkud odlišně, a to ve svém § 318 ve spojení s § 3: Pracovněprávní vztah nemůže být mezi manžely. Zákaz je tedy širší a dopadá jak na situaci, kdy by chtěl jeden z manželů zaměstnat druhého manžela, tak i nově na situaci, kdy je uzavřen pracovní poměr mezi zaměstnavatelem (zaměstnavatelkou) a zaměstnankyní (zaměstnancem) a teprve potom dochází k uzavření manželství mezi nimi. Existence manželství mezi zaměstnavatelem (zaměstnavatelkou) a zaměstnankyní (zaměstnancem) však ani podle nového zákoníku práce není důvodem k rozvázání již existujícího pracovněprávního vztahu. Zákoník práce nestanoví, jakým způsobem a kdy má pracovní poměr mezi manžely skončit.

Dodejme, že dosavadní zákoník práce stanoví (po novelizaci zákonem o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví) zákaz vzniku pracovněprávního vztahu mezi (registrovanými homosexuálními) partnery; nový zákoník práce podobný zákaz neobsahuje.

Zakazují předpisy zaměstnávání manželů v jednom podniku či na jednom pracovišti?

Ne. Ačkoliv v povědomí veřejnosti panuje opačný názor, pracovněprávní předpisy nezakazují zaměstnávání manželů v jednom podniku či na jednom pracovišti, a to ani v postavení nadřízeného a podřízeného. Někdy je právě vhodné, aby u jednoho zaměstnavatele pracovali oba manželé, a to společně na tomtéž pracovišti, ve stejném provozu, ba dokonce i ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, např. v zemědělství, obchodu a službách, rekreačních provozech a jinde. Naproti tomu zcela nežádoucí je, aby partnerské vazby zasahovaly do kupř. kontrolních mechanismů podniku (aby manželka pracovala jako účetní nebo skladnice a manžel jako kontrolor). Zákaz zaměstnávání manželů na jednom pracovišti nebo v určitých organizačních vazbách podniku může stanovit zaměstnavatel ve vnitřním předpise.

Pokud interní předpisy některých zaměstnavatelů např. stanoví, že nemohou být na tomtéž pracovišti zaměstnáni manželé ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, nejde tedy o požadavek podložený přímo zákoníkem práce. Z hlediska takovým opatřením dotčeného zaměstnance by se mohlo jednat o diskriminaci z důvodu manželského a rodinného stavu, pokud by takový zákaz nebyl řádně odůvodněn povahou určených pracovních činností, které nesmějí manželé u zaměstnavatele zastávat, a dalšími souvislostmi v daném podniku.

Může manžel převzít mzdu druhého manžela bez písemného zmocnění?

Ne. O záležitostech rodiny rozhodují manželé společně. Manžel je oprávněn zastupovat druhého manžela v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění. Jednání jednoho manžela při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba manžely společně a nerozdílně. Převzetí mzdy, kterou vyplácí zaměstnavatel jednomu z manželů, se však za běžnou záležitost společného hospodaření nepovažuje, a proto i manžel potřebuje k převzetí (inkasu) výplaty náležející druhému manželu od svého partnera písemné zmocnění stejně jako kterákoliv jiná osoba, i když eventuelně oba manželé pracují u stejného zaměstnavatele. Poskytnutí mzdy, resp. odměny vyplývající z dohody o práci konané mimo pracovní poměr, je osobním nárokem zaměstnance za jím vykonanou práci, zaměstnavatel je proto povinen mzdu vyplatit zaměstnanci, ledaže by zaměstnanec písemně zmocnil k přijetí mzdy jinou osobu. Zmocnění musí být písemné, což se vztahuje i na plnou moc pro manžela (manželku) zaměstnance. Zákon nestanoví, že zmocnění, resp. podpis zastoupeného musí být úředně ověřen (legalizován). Stejná pravidla stanoví i nový zákoník práce ve svém § 142 odst. 5 ve spojení s § 144.

Není-li ve zvláštní majetkové manželské (nebo předmanželské) smlouvě uzavřené formou notářského zápisu dohodnuto jinak, jsou příjmy ze závislé činnosti (v zaměstnání) součástí společného jmění manželů (stejně jako příjmy z podnikání - samostatné výdělečné činnosti). Součástí společného jmění manželů jsou i věci sloužící k výkonu povolání.

RICHARD W. FETTER

Richard W. Fetter se zabývá pracovním a občanským právem.
Připomíná: Manželé mezi sebou nemohou sjednat pracovně-právní vztah. K převze-tí mzdy druhého manžela potřebuje manžel plnou moc.