Konec trápení

Nadnárodní zbrojařské a letecké společnosti, s nimiž nový vlastník Aera, Penta, vyjednával už v době probíhajícího tendru, vyjádřily v memorandech radost, že Aero Vodochody má konečně nestátního majitele a že je jím právě Penta. Ředitel divize komerčních programů společnosti Sikorsky už dokonce pozval vedení Penty přímo do americké centrály na návštěvu. Nejen firma Sikorsky, pro kterou Aero dělá vrtulníky (viz také Slibné kooperace, str. 29), ale i BAE Systems, francouzský Latecoere, italský Piaggio Aero a další chtějí (nadále) spolupracovat. Přestože Aero považují za potenciálně perspektivní firmu, samy se ale do soutěže o Aero nepřihlásily. Vyčkávají a možná věří, že příležitost získat část aktiv ve Vodochodech třeba ještě bude.

CO VLASTNĚ KDO KOUPIL. Minulý týden podepsala Česká konsolidační agentura (ČKA) smlouvy se společností Tularosa (což je stoprocentní dceřinka Oakfield Investment, která je zase vlastněná Penta Investment Limited) o prodeji akcií společnosti Aero Vodochody a zároveň na úplatné postoupení pohledávky státu za Aerem ve výši přesahující 10 mld. korun (část je podle ČKA splatná koncem ledna 2007 a na odkladu splatnosti se pracuje).V tuto chvíli se ještě čeká na souhlasné vyjádření Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, pak teprve může transakce fyzicky proběhnout. To potrvá přinejmenším několik týdnů.

Obsah smluv mezi ČKA a Tularosa je tajný, ale jisté je, že se Penta (pro zjednodušení používejme jméno této firmy jako budoucího vlastníka) musela zavázat, že neprohlásí konkurz na předluženou společnost, která už čistě podle ekonomických ukazatelů měla v konkurzu skončit dávno. Naopak nový vlastník musí tento dluh řešit: buď ho bude kapitalizovat, nebo ho "svému Aeru" prostě odpustí.

Existují ale i další možnosti, jak naložit s dluhem - například daňově optimální postup, kdy by Penta pohledávku restrukturalizovala, dluh převedla na podřízený a splatnost by rozložila třeba na 15, 20 let. I tento postup by uvolnil cestu k získání dalších komerčních úvěrů od bank.

Zájemců o Aero bylo zpočátku okolo dvacítky. Výběrové řízení mělo dvě kola, přičemž v prvním se předkládal podnikatelský záměr, ve druhém cena. Penta splnila všechny předpoklady kladené na uchazeče a nabídla ze všech nejvíc - 2,9 mld. korun. Firma musela prokázat, že je schopna Aero restrukturalizovat a rozvíjet . Mezi podmínkami pro nabyvatele byl také závazek zajistit pozáruční servis letadel L159 a L139 provozovaných Armádou ČR (AČR) a závazek "maximálně usilovat o dodržení smluv se společnostmi Sikorsky, AIDC...". Podle informací z ČKA společnost Oakfield (Penta) ve svém podnikatelském záměru toto všechno slibuje. Dále její záměr hovoří o výstavbě doplňkového letiště, o kompletní kapitálové restrukturalizaci a dále o investicích do Aera.

Podmínka, že by musel mít nabyvatel zkušenosti s vojenskou nebo leteckou výrobou, ale v zadání nebyla. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu společnost Penta navíc předložila příslib podpory od společností Sikorsky a BAE Systems.

ARMÁDNÍ ZÁVAZKY. Aero se sice může chlubit tím, že má komplexní potenciál pro vývoj a výrobu civilních i vojenských letounů a že disponuje řadou atestů a certifikátů, v současnosti ale hotová letadla nemá komu prodat a hospodaří se ztrátou - loni to bylo -1,4 mld. korun. Ztráta bude i letos. Společnost zaměstnává přes 1600 lidí, ale pro všechny dost práce není.

V čem je problém, formuluje diplomaticky Zdeněk Kubát, investiční ředitel Penty: "Příčinou propadu Aera je, že vzhledem k objemu disponibilních zdrojů dlouhodobě nedokázalo dostatečně vyrábět. V takové situaci je třeba buď snížit break point prostřednictvím snížení nákladů, nebo významně navýšit výrobu."

Z jiného úhlu pohledu: Problém je prostě v tom, že o letadla z Aera nemá dnes nikdo zájem. Jediným kupcem vojenských L-159 byla zatím AČR; ta se k jejich odběru zavázala, nakonec je ale ani nedostala ve variantě, jakou chtěla. Teď stejně neví, co s nimi. Minimálně 43 z celkového počtu 72 se potřebuje zbavit. I to bude asi snahou nového vlastníka - pokusit se sehnat kupce. Zatím Aero nepotřebným strojům dělá nutnou údržbu. Armáda mu za to platí, stejně jako za dodávky náhradních dílů a pozáruční servis letounů L-159 a L-39 (s platností do roku 2029) a některé další činnosti.

Vedení Aera tvrdí, že zájemce o přebytečné stroje má. "Momentálně máme několik slibných teritorií, kde si myslíme, že můžeme poměrně rychle získat vojenský kontrakt...," řekl před nedávnem předseda představenstva a prezident společnosti Petr Klimeš Hospodářským novinám. Pro stejné periodikum se vyjádřil Marek Dospiva, partner společnosti Penta, v tom smyslu, že vedení Aera sice budou naslouchat, ale "o reálnosti rozjednaných obchodů máme vážné pochybnosti...".

Pochybnosti má Penta zřejmě také ohledně civilní letecké výroby, konkrétně další spolupráce s tchajwanskou firmou AIDC, s níž Aero založilo společný podnik Ibis Aerospace. Na světových trzích sice roste poptávka po podobných letounech, žádné malé dopravní letadlo Ae 270 se ale zatím neprodalo. Neustálé "úpravy" se neúměrně prodražují a podle některých zdrojů zevnitř firmy letoun nedosahuje proklamovaných parametrů, zejména ohledně doletu. Tchajwanci mají prý ve smlouvě s Aerem, že v případě prodeje akcií Aera mohou za určitých okolností podíl ve společném podniku odkoupit. Zástupci Aera Vodochody si ale nyní myslí, že AIDC má o další spolupráci zájem. A slibují, že "první dva letouny Ae 270 budou uplatněny na trhu v roce 2006".

DRAHÉ, ALE SLIBNÉ. Když se začalo o privatizaci Aera letos mluvit opravdu vážně, zájem se soustředil především na projekt přebudování neveřejného mezinárodního letiště ve Vodochodech na veřejné. Plány na jeho přeměnu existovaly už dříve. Především s rozvojem nízkonákladové dopravy a rostoucím zájmu o Prahu se stávají ještě aktuálnějšími.

Přestavovat chce i Penta. Není to ale jediné české letiště, které ji zaujalo. Už dříve koupila pozemky, na nichž má stát nová přistávací dráha v pražské Ruzyni. Po jednání s vládou ale zástupci Penty přislíbili, že se Ruzyně vzdají. Jednání s Ministerstvem dopravy zatím nebyla ukončena. Jde-li jen o cenu nebo i o jiné podmínky, se nepodařilo zjistit.

Budoucí majitel Aera opakovaně zdůrazňuje, že vodochodské letiště není tím nejdůležitějším, proč do tendru šel. Přestavba dráhy, která nemá potřebné parametry, si vyžádá 3-5 mld. korun, další nutná infrastruktura 1-2 miliardy. S pracemi se nezačne hned. Napřed je třeba udělat projekt a také vše "vykomunikovat" s místním obyvatelstvem a ekologickými iniciativami. S jejich případnými námitkami se musí počítat.

Velkým podporovatelem projektu přestavby letiště ve Vodochodech je nadnárodní společnost BAE Systems, která v Česku zastřešuje projekt Gripen (AČR si pronajala stíhačky Gripen, BAE Systems je v ČR zodpovědná za plnění s tím spojených offsetových závazků). V prohlášení podepsaném Stevem Meadem, ředitelem offsetů BAE Systems v ČR, se píše:

"Aero Vodochody potřebuje další obchodní činnost. To nás vedlo ke konceptu výstavby druhého pražského mezinárodního komerčního letiště na ploše Aera Vodochody, které by se specializovalo na oblast nízkonákladových přepravců. ... BAE Systems uzavřela s Pentou předběžnou smlouvu, že BAE Systems bude podporovat její nabídku na koupi Aera Vodochody, a. s. ... Je třeba dodat, že BAE Systems má v ČR předchozí relevantní zkušenosti, protože jsme byli projektovými manažery první fáze modernizace pražského letiště Ruzyně v 90. letech. ... My, BAE Systems, věříme, že budoucnost Aera Vodochody bude nejlépe zajištěna díky kombinaci zachování letecké výroby a současně vybudování lowcostového letiště pod kontrolou jediného konzorcia. Právě proto podporujeme nabídku Penty. Rovněž považujeme tento projekt za budoucí nedílnou součást našeho offsetového programu Gripen v ČR."

RESTRUKTURALIZACE - A DÁL? Penta nyní nechce sdělit, co v Aeru podnikne jako první krok. Pokud jde o zaměstnanost, musí se prý nejprve udělat personální audit. Zatím není jisté ani to, zda setrvá ve funkcích stávající management. Penta prý už má některé další experty vytipované.

Pokud jde o investice, zhruba osm miliard si vyžádá posílení vlastního jmění, další bude záviset na budoucí výrobní náplni. Do jiných technologií bude třeba investovat například v případě přemístění části výroby z italského Piaggia, do jiných, zůstanou-li jen stávající kooperace. Podle Dospivy mají zájem o spolupráci i firmy jako Honeywell, Rolls-Royce, či Lockheed Martin.

Jak řekl Marek Dospiva Hospodářským novinám, Penta umí dělat restrukturalizace a potenciálu letecké výroby v Aeru věří. Penta je ale finanční investor a u takového nikoho nemůže překvapit, když časem získaná aktiva prodá. Nakonec by se mohl realizovat scénář, o kterém se začalo diskutovat letos těsně před vyhlášením výběrového řízení, ale také částečně už loni. Rozdělit aktivity v Aeru na několik samostatných oblastí má logiku. V polovině loňského roku se objevila informace, že Ministerstvo obrany žádá, aby se z Aera vyčlenila část zabývající se servisem vojenských stíhaček L-159. Spekulovalo se o tom, že by buď vznikl nějaký subjekt v gesci ministerstva, nebo by se toho ujaly státní Letecké opravny Malešice - musí to být někdo, kdo to umí.

V podmínkách výběrového řízení na prodej Aera jsou zájmy AČR pečlivě ošetřeny (jsou tam stamilionové až miliardové sankce při porušení závazků ze smluv mezi Aerem a armádou), nicméně připouští se i možnost, aby AČR v určitých případech převzala vybraná aktiva či know-how z Aera (zároveň tam ale taky je, že armáda může využití vybraných aktiv Aera blokovat).

Pokud by chtěla Penta v budoucnu prodávat i další podnikatelské činnosti, jistě by po restrukturalizaci firmy a nastavení správných parametrů zájemce našla. Čistě spekulativně - pokud by to, co dnes představuje kooperace se společností Sikorsky, nakonec americká firma odkoupila, přičemž by ve výrobě ve Vodochodech pokračovala, vadilo by to?

Libuše Bautzová