Úvěry: Zákon není klientům příliš platný

Obdrželi jsme dopis tiskové mluvčí GE Money Bank Evy Chaloupkové, v němž píše: "Dne 5. října 2006 byl v časopise Ekonom zveřejněn článek Zákon jako by nebyl, v němž autorka článku Světlana Rysková velmi hrubě poškozuje dobré jméno společnosti GE Money Bank, a to tím, že text obsahuje nepravdivé informace o probíhající kampani na produkt Expres půjčka. V textu uvádí, že GE Money Bank ve své reklamní kampani neinformuje o době splatnosti půjček a jejich RPSN. Tato uvedená informace se nezakládá na pravdě. GE Money Bank si zakládá na tom, že zveřejňuje všechny údaje dle zákona o některých podmínkách sjednání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1998 Sb." (tisková mluvčí měla zřejmě na mysli zákon č. 321/2001 Sb., pozn. red.)

Vypravili jsme se tedy prozkoumat reklamní billboardy GE Money Bank a skutečně jsme našli, že u Expres půjčky je na nich uvedena RPSN (roční procentní sazba nákladů), která má vyjádřit celkové roční náklady na poskytnutý úvěr. Musíme se tedy tímto GE Money Bank omluvit. Pro zájemce uvádíme, že jde o svislý řádek při pravém dolním okraji billboardu. Výška písmen je přibližně 15 milimetrů a dají se přečíst jen z bezprostřední blízkosti.

ZA CO SE STYDÍ? Možná si spolu s námi řeknete, proč GE Money Bank neuvádí údaj o splatnosti a RPSN stejnými písmeny jako ostatní reklamní text, když si zakládá na dodržování informační povinnosti. Důvodem může být to, že Expres půjčka je drahá. Ukažme si to na příkladu nabízených 50 000 korun za měsíční splátku 899 korun s udávanou splatností 84 měsíců a RPSN 13,74 %. Za sedm let zaplatí klient GE Money Bank více jak 79 tisíc korun. Kdyby chtěl Expres půjčku splatit dříve, banka mu bude účtovat penále 5 % z nesplacené částky.

Reklamu GE Money Bank poslal Ekonom k posouzení České obchodní inspekci, aby nám řekla, zda musí nutně obsahovat RPSN a zda je po této stránce pořádku. Tisková mluvčí Miloslava Fléglová odpověděla: "Jde o reklamu, která obsahuje údaje týkající se nákladů na úvěr, konkrétně výši splátky. Taková reklama musí podle ust. § 3 zákona č. 321/2001 Sb. obsahovat RPSN nebo příklad výpočtu RPSN. V případě přiložené reklamy se poskytovatel úvěru rozhodl uvést příklad výpočtu RPSN. K tomu si zvolil výši úvěru 50 000 Kč na 84 měsíčních splátek po 899 Kč. Hodnota RPSN 13,74 % nekoresponduje s údaji v zadání příkladu. Pokud tyto údaje dosadíme do vzorce pro výpočet RPSN, docházíme k hodnotě 13,36 %. Nelze z toho rozhodně vyvodit, že hodnota RPSN uvedená v reklamě je chybná, lze však mít výhrady k tomu, že uvedený příklad neobsahuje informace o veškerých údajích, které je třeba dosadit do vzorce pro výpočet RPSN tak, aby výsledek činil 13,74 %."

JAK TO TEDY S RPSN JE? Ekonom zjistil ze sazebníku poplatků GE Money Bank, že do výpočtu RPSN je zahrnut poplatek za poskytnutí úvěru, který v tomto konkrétním případě činí 500 korun (1 % z úvěru). Jenže to není jediný poplatek, který si GE Money Bank k Expres půjčce účtuje. Podle sazebníku spotřebitel ještě musí platit 40 korun měsíčně za vedení úvěrového účtu. Bance tedy posílá každý měsíc ne avizovaných 899 korun, ale vlastně 939 korun. Kdyby banka do výpočtu RPSN zahrnula i tento poplatek, nebyla by její výše 13,75, ale 15,41 %. Možná si řeknete, k čemu tedy vlastně RPSN spotřebitelům je, když do ní nemusejí být zahrnuty všechny poplatky, co se vážou k úvěru.

Ekonom se zeptal na názor Sdružení obrany spotřebitelů ČR (SOS), co by se obecně mělo do výpočtu RPSN zahrnovat a nakolik je pro spotřebitele tento údaj užitečný. Martin Reisinger z právního oddělení SOS uvedl, že podle jeho názoru by měly být do RPSN zahrnuty všechny náklady související se spotřebitelským úvěrem. Údaj o RPSN v reklamě není dán samoúčelně, ale z důvodu, aby byl spotřebitel jasně a zřetelně informován o její výši. Z tohoto důvodu považuje SOS jakoukoli reklamu, která se snaží naplnit pouze formální požadavek zákona, za protiprávní.

K prezentaci RPSN a případně dalších informací o úvěru se vyjádřila i Petra Vaňková z tiskového odboru SOS. Upozorňuje, že zákon o spotřebitelském úvěru bohužel neurčuje žádná pravidla, jak mají být požadované údaje zveřejňovány. Poskytovatelé úvěrů toho často zneužívají nejen v reklamních kampaních, ale i v úvěrových smlouvách. Uvádějí RPSN a další údaje drobným písmem, málo výraznými barvami, pod čarou a podobně. Proto SOS doporučuje, aby každý před podpisem úvěrové smlouvy pečlivě a pozorně četl její podmínky.

JAKÝ MÁ ZÁKON SMYSL. Celá kauza s reklamou GE Money Bank potvrzuje jen pochybnosti, které obsahoval článek Zákon jako by nebyl. Komu a čemu vlastně má sloužit zákon o spotřebitelském úvěru, když umožňuje tak volnou interpretaci plnění informačních povinností? Reisinger říká, že SOS se s tímto stavem není ochotno smířit. Reklama, z níž nejsou jasně patrné zákonem stanovené údaje, může být považována za klamavou, jak to vyplývá z ust. § 45 obchodního zákoníku, kde se říká: "Klamavým je i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl." Na problém netransparentního uvádění RPSN u některých reklam SOS již upozornilo příslušné dozorové orgány.

A ještě jeden zajímavý příklad informační otevřenosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Sdružení SPES, které se zabývá problematikou zadlužování obyvatelstva, informovalo minulý týden na svém semináři o výsledcích své akce Zveřejněte smlouvy. V jejím rámci počátkem letošního dubna oslovilo dopisem osm bank, čtyři poskytovatele drobných půjček a tři splátkové společnosti. Požádalo je, aby zpřístupnily veřejnosti vzorové smlouvy na své produkty a umožnily tak svým potenciálním klientům si tyto dokumenty prostudovat v klidu. Pouze společnosti Profireal a Provident oznámily, že mají smlouvy na internetu, Home Credit přislíbil, že je tam v nejbližší době také dá. Ostatní subjekty ani po půl roce na výzvu nereagovaly.

PROBLÉM ČÍSLO JEDNA. Právě netransparentnost úvěrových podmínek v České republice je jedním z nejvážnějších problémů zadlužování - zaznělo na konferenci, kterou uspořádal internetový portál Měšec.cz tento týden na téma Zadluženost českých domácností. Podle diskutujících je dokonce palčivější než úrokové sazby ze spotřebitelských úvěrů. Ve studii o zadluženosti českých domácností, která sloužila jako podklad pro diskusi, se uvádí, že netransparentní zveřejňování podmínek poskytování úvěrů je možné považovat za typický projev informační asymetrie. Ve svých důsledcích může vést k iracionálnímu jednání, protože spotřebitel nezná přesně výši svých budoucích závazků a není schopen odhadnout, zda jim může dostát.

Pokud vezmeme v úvahu širokou nabídku úvěrů, kdy si může peníze půjčit prakticky každý, sazby se pohybují podle zmíněné studie Měšce.cz od 7 do 400 % ročně, a připočteme-li k tomu nízkou finanční gramotnost zejména u nízkopříjmových skupin obyvatelstva, může být rychlé zadlužování domácností problém. Záchranou není ani zákon o spotřebitelském úvěru, RPSN musí být povinně uváděna jen v případech, kdy poskytovatel zároveň uvádí i úrokovou sazbu či jakékoli údaje, týkající se nákladů na úvěr. Podle studie Měšce.cz to některé společnosti obcházejí tím, že raději neuvádějí žádné parametry úvěrů, aby nemusely informovat o RPSN. Zákon pak působí spíše kontraproduktivně.

Podobné je to i s legislativní ochranou před lichvou. Nepřiměřeně drahý úvěr bývá nazýván lichvářským, ale podle zákona trestný čin lichvy nesouvisí ani tak s cenou úvěru jako s podmínkami, za kterých byl poskytnut - musí jít o zneužití něčí tísně, nezkušenosti či rozumové slabosti. Někteří poskytovatelé takzvaných rychlých půjček tak balancují na hraně zákona.

FRANCOUZI REGULUJÍ ÚROKY. Zástupci bank a i nebankovních poskytovatelů úvěrů na konferenci prohlásili, že chtějí přispět ke zvýšení kvality života svých klientů zodpovědným nastavením systému poskytování půjček. Jednu z cest vidí v důslednějším využívání informací z registrů dlužníků. Registry však nejsou samospasitelné. Jak uvedl Jiří Jedlička, ředitel Centrálního registru dlužníků, neobsahují zdaleka všechny informace a nepostihnou klienty, kteří se splácením úvěrů přebíhají od jedné instituce ke druhé.

Doufejme, že nezapadne vystoupení Pacsala Roussana ze společnosti Cetelem France, ve kterém se podělil o zkušenosti z Francie, kde existuje regulace úrokových sazeb a maximální úrok spotřebitelských úvěrů včetně všech poplatků je stanoven na úrovni 8 % ročně.

Světlana Rysková