Učni došli?

V Česku je stále obtížnější sehnat kvalifikované dělníky vyučené v technických oborech. Toto varování hlasitě zaznělo v diskusi na téma Učňovské školství v ČR - Výzvy pro udržení budoucí konkurenceschopnosti. Ta se u příležitosti Mezinárodního strojírenského veletrhu odehrála v Brně pod patronací Česko-německé průmyslové a obchodní komory a Sdružení pro zahraniční investice s podporou ČSOB a německého velvyslanectví.

NEATRAKTIVNÍ "UČŇÁK". Podle analýzy ČSOB a průzkumu názorů německých investorů v ČR, který uskutečnila komora, se počet zájemců o studium na středních odborných učilištích od roku 1989 stále snižuje. Počet absolventů neodpovídá poptávce ze strany zaměstnavatelů. Podniky v Česku by mohly již brzy čelit problému, jak si udržet konkurenceschopnost.

Zvláště neuspokojivá je situace v průmyslu, kde přes 80 % dotázaných firem pociťuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků, zvláště obráběčů kovů, mechaniků, technologů, konstruktérů, zámečníků, nástrojařů a seřizovačů. "V závodě ve Zličíně nám nyní chybí 200 konstruktérů," sdělil Pavel Kafka, generální ředitel Siemens ČR. Motivací pro potenciální uchazeče o studium na středních odborných učilištích nejsou mzdy, které absolventi dostávají.

POCHMURNÝ VÝHLED? Za slabé stránky vzdělávacího systému považují firmy především chybějící praxi, nedostatečnou schopnost vyučenců adaptovat se na nové výzvy a požadavky a slabou znalost cizích jazyků. Učňovské školství trpí nedostatkem finančních prostředků, zastaralým vybavením i nízkou kvalitou pedagogů.

Podle analýzy je jedním z problémů, že vzdělání je v rukou státu, ale odpovědnost nesou kraje. Neexistuje žádný koordinátor, který by definoval či schvaloval vzdělávací obsah profesí mezi školou, průmyslovými podniky, respektive řemeslníky, a Ministerstvem školství. Některé kraje již podnikají kroky ke zlepšení situace, ale koordinace mezi kraji neexistuje.

Většina (45 %) dotázaných podniků soudí, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků by mohl snížit přitažlivost Česka pro investory již ve střednědobém výhledu 3 až 6 let.

Proč se situace nemění? Podle názoru podnikové sféry klade Ministerstvo školství důraz především na gymnázia a vysoké školy a střední odborná učiliště prý opomíjí. Učiliště jsou pak rodiči považována za místo poslední volby pro jejich děti.

ŠKODOVÁČTÍ UČNI. Zaměstnavatelé v Česku téměř nezasahují do výuky, ani neprovádějí veřejnou osvětu s cílem získat mladé lidi pro technické profese. Výjimku tvoří některé velké společnosti jako mladoboleslavská Škoda Auto či Citro ¨en v Boskovicích, které provozují svá vlastní učiliště.

Střední odborné učiliště strojírenské Škody Auto si na nedostatek zájemců nemůže stěžovat, informoval člen představenstva automobilky Martin Jahn. Škola má 960 žáků, kteří studují v sedmi tříletých učebních oborech, třech čtyřletých oborech ukončených maturitou a v jednom tříletém oboru - strojně montážní práce - pouze pro žáky ze zvláštních škol. V učilišti se vyučuje angličtina a němčina a učni mají možnost stáže v učilištích skupiny Volkswagen v Německu. Odměny žákům činí 150-1000 korun měsíčně, v závěrečných ročnících až 4000 korun. Tři čtvrtiny absolventů učiliště nastupují po ukončení studia do Škody Auto.

JAK DÁL? Česko-německá průmyslová a obchodní komora a ČSOB doporučují motivovat firmy k účasti ve vzdělávacím systému; zvýšit kvalitu učňovského školství; efektivněji využívat finančních zdrojů, včetně prostředků z fondů Evropské unie; zapojit a koordinovat všechny subjekty, kterých se vzdělávání týká; posílit praxi při studiu.

Pověřený náměstek ministryně školství Petr Špirhanzl tlumočil několik poznámek své nadřízené Miroslavy Kopicové k výše uvedené analýze. Ministryně upozornila, že pojem "učňovské školství" již neodpovídá současné legislativě, protože vzdělávací obory s výučním listem mohou být zařazeny do nabídky kterékoli střední školy, jež doloží, že má k výuce podmínky. V zájmu zaměstnavatelské sféry je, aby zatraktivnila nabídku zaměstnání pro absolventy technických oborů, včetně mezd. Spolupráci škol a zaměstnavatelů musejí nutně podporovat především kraje. Kopicová nesouhlasí s tím, že by pedagogové neměli zkušenosti z výrobních podniků či řemesel. Také prý nelze jednoznačně tvrdit, že vybavení středních odborných učilišť je na úrovni 70. let - některá prý mají modernější vybavení než podniky.

BEZ TLAKU FIREM TO NEPŮJDE. "Za 16 let neudělaly vlády - bez ohledu na politickou barvu - nic. Přišli jsme tak o jednu generaci techniků," prohlásil Pavel Juříček, předseda představenstva a generální ředitel Brano Group. "Vláda chodí po jiných cestách než firmy a kraje, a komunikace chybí." Zahraniční investoři přitom v Česku očekávají technickou vzdělanost.

Juříček uvedl, že všech 120 generálních ředitelů podniků, jež jsou členy Sdružení automobilového průmyslu (představuje 25 % průmyslové produkce České republiky), se před časem v diskusi s tehdejším místopředsedou vlády Jiřím Havlem vyslovilo pro to, aby stát nepreferoval gymnázia a technická lycea, ale více podporoval střední průmyslové školy a odborná učiliště.

Podle názoru Martina Jahna se bez tlaku firem na Ministerstvo školství a kraje situace nezmění. Vrcholný personalista Škody Auto doporučuje dále rozpracovat materiál Bariéry spolupráce škol a zaměstnavatelů a možnosti jejich řešení, který připravil Výbor pro spolupráci škol a podniků Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů, a zvážit daňové zvýhodnění některých forem spolupráce.

Pavel Kafka, který je také členem Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů, upozornil, že velké společnosti jako Siemens či Bosch si mohou vybrat zemi, kde vyrábět. Nebude-li Česká republika moci nabídnout lidské zdroje, využijí možností, jež nabízejí Indie, Turecko či Bulharsko. Podle něj zvláště chybí dlouhodobá hospodářská strategie českého státu, tedy to, "čím si v nové situaci globální ekonomiky budeme nejlépe vydělávat na chleba". Byla by to velice důležitá informace i pro investory. Kafka poukázal na Irsko, kde vypracovali podrobné oborové analýzy včetně potřebné struktury pracovníků. "I my bychom měli více přemýšlet o budoucnosti v interdisciplinárním rámci," dodal.

Karel Ježek

Postupně mizí

Počet středních odborných učilišť

2001/2002565

2004/2005508

Zdroj: ČSÚ