Před deseti lety patřili držitelé titulu MBA (Master of Business Administration) k manažerské elitní skupině. V té době nabízelo studium pouze několik škol. Od té doby zaznamenalo studium MBA pravý boom. Celosvětově dnes existuje více než tisíc studijních programů MBA, z toho 800 v USA, 300 v Evropě. Ročně je uděleno na celém světě 80 000 titulů MBA. Přitom nedošlo jen k růstu počtu škol, které nabízejí studium MBA, ale i samotné studium zakončené titulem MBA zažilo skutečnou inflaci.
Zatímco dříve nabízely studium s titulem MBA pouze tak zvané Business Schools, nyní lze titul MBA získat na nejrůznějších odborných vysokých školách a univerzitách. V důsledku toho nastalo dokonalé zmatení. Důsledkem je, že na základě titulu MBA lze dnes jen těžko usuzovat na skutečnou kvalifikaci člověka. Dokonce se říká, že od určitého řídícího stupně mohou být efektivnější speciální kurzy. Podle boloňské reformy evropského univerzitního studia byl zaveden titul MBA jako jeden z možných po ukončení vysokoškolského studia. Přitom neexistuje plnohodnotná alternativa k dnešnímu titulu MBA, která by měla stejnou hodnotu, jakou měl kdysi titul MBA.
JAK SI VYBRAT ŠKOLU
Vzdělání MBA je široce pojaté manažerské vzdělání, které zahrnuje všechny aspekty manažerské práce od znalosti účetnictví až po vývoj strategie. Pokud někdo strávil v řídící pozici více než deset let, v podstatě už vzdělání tohoto typu nepotřebuje. Takový člověk udělá lépe, když se rozhodne pro nějaký specializovaný kurz, například z oblasti účetnictví nebo marketingu. Kromě toho mnohé školy nabízejí učební programy střižené na míru potřeb zkušenějších manažerů. Takové programy lze absolvovat za přijatelných nákladů a podmínek. Pro mladší manažery je však studium MBA stále dobrou cestou, jak získat solidní základy managementu.
Při výběru studia MBA odborníci doporučují uchazečům volit podle tří základních kritérií: akreditace studijního programu, pověst školy, internacionalita studujících.
1. Akreditace studijního programu
je téměř vždy kritériem kvality. S akreditací je totiž spojena nezávislá kontrola kvality učebního programu. Pokud učební program není akreditován nezávislou organizací, doporučuje se zvýšená opatrnost, např. zjistit, proč tomu tak je. Je možné, že učební běh je příliš nový na to, aby už byl akreditován. Jiná věc je, když se učební běh již delší dobu opakuje a stále ještě není akreditován.
Celosvětově existují dvě vedoucí organizace, které akreditují nejrůznější formy vzdělávání MBA na školách byznysu: americká AACSB a evropská EQUIS. Třetí organizace AMBA se soustřeďuje hlavně na Velkou Británii. Odborné vysoké školy jsou často akreditovány - pokud jde o učební běhy MBA - organizací FIBAA, která má sídlo v Německu.
2. Pověst školy
O druhém kritériu - pověsti školy - podávají informace nejrůznější žebříčky a klasifikace postavené na srovnávání jednotlivých škol byznysu. Renomované žebříčky škol byznysu a studia MBA nechávají sestavovat mezinárodně uznávané časopisy, nebo například deník Financial Times. Na špičkových pozicích v těchto žebříčcích jsou americké školy byznysu jako například Wharton nebo Harvard, z evropských INSEAD a švýcarský IMD.
Jeden názor říká: "Když už se rozhodnete pro studium MBA, tak nejraději na některé z nejlepších škol na světě." Kdo se může pochlubit titulem MBA získaným na některé z renomova-ných škol, má obrovskou výhodu ve výběrových řízeních před absolventem studia MBA typu no-name.
Nicméně není dobře slepě věřit žebříčkům škol, protože existují také školy, které představují špičku jen v určitém oboru. Například pro podnikatelství je celosvětově vedoucí školou Babson College, která je však v ostatních oborech spíše druhořadou.
3. Internacionalita
Třetí kritérium - internacionalita studujících - hraje rovněž důležitou roli. Rozdíl mezi průměrným, dobrým a špičkovým programem studia MBA představují měkké faktory. Čím pestřejší je složení studujících, tím lépe, protože složení studentů ovlivňuje dost podstatně kvalitu studia. Kdo se dostane do kontaktu se studujícími z různých zemí, s odlišným kulturním zázemím a s odlišným vnímáním světa, prožije mnohem smysluplněji a přínosněji dobu studia než ten, kdo studuje s lidmi ze stejné země a ze stejné branže.
Důležitý aspekt studia MBA je i možnost využití sítě vztahů se spolustudujícími po ukončení studia. Proto je dobré zvolit si ke studiu školu, která působí v takové části světa a v takové profesní oblasti, která vyhovuje vašim současným a budoucím potřebám. Téměř všechny školy poskytující studium MBA mají buď svoje filiálky v zahraniční nebo spolupracují se zahraničními školami. Tak například studující ve známé evropské INSEAD pendlují mezi francouzským Fontainebleau a Singapurem.
V ČEM SE LIŠÍ UČEBNÍ PROGRAMY MBA A EMBA?
Zkratka EMBA znamená Executive Master of Business Administration neboli titul a studium MBA pro topmanažery. Hlavní rozdíly mezi oběma typy studia uvádí tabulka:
Studium EMBA je stále oblíbenější. Klasická varianta studia MBA na plný úvazek trvá 1 až 2 roky.
KTERÝ DRUH STUDIA JE PRO MNE VHODNÝ?
K nalezení správné odpovědi na tuto otázku můžete použít následující přehled typických otázek a odpovědí:
"V řízení podniku se příliš nevyznám."
V tom případě je studium MBA pro vás správné řešení. Zvažte, zda zvolíte formu plného denního studia nebo formu studia při práci.
"Pro moje příští vedoucí místo potřebuji specializované znalosti."
Takové znalosti rychle získáte ve specializovaném manažerském kurzu.
"Nemohu si dovolit na rok opustit svoji pozici a věnovat se jen studiu."
Zvažte jako alternativu studium EMBA (Executive MBA - pro topmanažery) nebo specializovaný manažerský kurz.
"Chci začít samostatně podnikat."
Pro tento případ je studium MBA dobrou přípravou. Také ale existují specializované kurzy, kde vás naučí, jak založit a rozvíjet firmu.
"Chci se přeorientovat zcela novým směrem."
V tom případě je studium MBA dobrým řešením, protože při něm dostanete nejen solidní manažerské vzdělání, ale i řadu nových myšlenek a spoustu inspirace.
"Další vzdělávání je pro mne příliš drahé."
Pokuste se znovu promyslet a přehodnotit svoje priority. Nevzdělávat se vás bude stát mnohem víc - můžete ztratit svoji budoucnost.
Klaffke, O.: Wann eine MBA-Ausbildung immer noch erste Wahl ist. io new management 6/2006, s. 57 - 60; výtah
Poznámka redakce: Není žádným tajemstvím, že manažerská studia nejen u nás, ale i v kolébce jejich vzniku v USA a ve Velké Británii, prožívají delší čas stagnaci, danou mnoha příčinami. Především jejich množstvím na edukačním trhu, jistou inflací tohoto studia a nejspíš i nedostatečnou poptávkou zaměstnavatelů. Nechybí zde ani výrazný vliv globalizace na strukturu a obsah studia MBA v jednotlivých zemích. Jak reagují na nové trendy manažerského vzdělávání školy poskytující studium MBA to mj. ukazuje rubrika SPECIÁL nazvaná Výuka a studium MBA v MŘ č. 6/2005, s. 47 - 60.
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom



